Richard Virenque se narodil před jednapadesáti lety v marocké Casablance. V devíti letech se s rodiči přestěhoval na Azurové pobřeží ve Francii. K cyklistice ho přivedl jeho starší bratr Lionel. Malý Richard často utíkal ze školy, aby mohl jezdit na kole. „Brzy jsem si uvědomil, že má budoucnost je spojena s kolem a ne se školou“. Nakonec se vyučil instalatérem.
Jako chlapec objížděl závody se svým dědečkem, který ho velmi podporoval. Cyklistické oblečení na něm vlálo, jak byl hubený. Na rovinách se sotva udržel s ostatními, ale jak se najelo do kopce, tak byl pánem! Již jako mladý měl potěšení z jízdy v kopcích. Po absolvování základní vojenské služby jako amatér zapůsobil svým útočným pojetím na manažera profesionálního celku RMO Marca Braillona. V roce 1991 se tedy stal profesionálem. Hned další rok se postavil poprvé na start Tour de France, kde na poslední chvíli nahradil nemocného kolegu. A premiéra to byla velkolepá. Ve třetí etapě se dostal do dlouhého úniku, který mu na jeden den dokonce vynesl žlutý dres pro vedoucího závodníka. Celou tour zakončil druhý v horské klasifikaci.
Ve světovém pelotonu byl rázem velmi žádaným zbožím. Cyrille Guimard si ho vyhlédl jako náhradu za Laurenta Fignona do týmu Castorama, ale Richard dal přednost jinému francouzskému týmu, Festině. Zde se sešla úžasná francouzská generace závodníků, jako mistři světa Luc Leblanc (1994) a Laurent Brochard (1997), nebo také Christophe Moreau. Dařilo se celému týmu, ale Virenque byl největší hvězdou. Tour de France je nejdůležitějším závodem pro všechny týmy, ale pro francouzské ještě víc. A zde se Richardovi dařilo skvěle. Nejen domácí fanoušky přiváděl k nadšení svými heroickými výkony v horách, kde se často pouštěl do dlouhých úniků. Právě zde vznikla pro jeho houževnatost a bojovnost jeho přezdívka Cœur de lion, neboli Lví srdce. Při nich sbíral body do horské klasifikace, kterou ve Festině čtyři roky v řadě ovládl. V roce 1996 se probojoval na celkové podium, když byl třetí. O rok později byl dokonce druhý, když byl nad jeho síly pouze Jan Ulrich. A bylo to hlavně podprůměrnou časovkou, ve které na své konkurenty hodně ztrácel.
Ale jak už to bývá, každá pohádka jednou skončí. A tahle skončila velmi nepěkně. Aféra Festina otřásla celým cyklistickým světem. Během Tour de France 1998 byl zadržel masér týmu Willy Voet na belgicko-francouzské hranici, když v týmovém voze převážel velké množství zakázaných dopingových látek. Na Tour de France se rozběhlo velké vyšetřování. Tým Festina byl vyloučen. Virenque nejdříve svou vinu popíral. Poté se však přiznal k užívání zakázaných látek, ale odmítal, že by se podílel na distribuci mezi kolegy, z čehož byl obviňován, a byl soudem v Lille osvobozen.
Další dvě sezóny strávil v italském týmu Polti a opět dokázal získat puntíkatý dres na TdF 1999. Dařilo se mu i na Giro d´Italia, kde vyhrál horskou etapu. Za příliš přísný považoval francouzský cyklista trest, který mu v prosinci roku 2000 uložila švýcarská federace za jeho slova u soudu s vedením stáje Festina v Lille. Švýcarský svaz, který mu udělil licenci, jej potrestal zákazem startů na devět měsíců. Později mu byl trest snížen na měsíců šest. Richard neměl na tento rok smlouvu a doufal, že se mu nějaký tým ozve. Šanci dostal v belgické sestavě Domo - Farm Frites, později Quickstep. Zde vydržel čtyři sezóny a ukončil v roce 2004 kariéru. A byly to úspěšné roky. Vytvořil rekord, když získal šestý a sedmý puntíkatý dres na Tour de France, vyhrál klasiku Paris - Tours a opět se jednou oblékl do žlutého dresu na Tour de France.
