Závod se jel poprvé v roce 1876, pravidelně se pak začal jezdit od roku 1913. V nejnovější době v letech 2008 až 2011 si dal pauzu. Od roku 2012 se zase jezdí pravidelně a vždy končil na okraji Turína na kopci Monte Superga u stejnojmenné baziliky. Stoupání má mimořádně náročné parametry, je dlouhé 5km s průměrným sklonem 9% a s maximy k 13%. Proto tu vyhrávali jezdci jako López, Urán, Pinot, Woods a naposledy v loňském roce Roglič. V roce 2020, kdy závod spadnul z nejvyšší kategorie o stupeň níže, však pořadatelé udělali výjimku a dali šanci sprinterům. Takže v historii vítězů se mezi vrchaře zařadil sprinter Démare. A po ročním návratu ke klasice to letos zopakovali.

Jede se na trati dlouhé 199 km, je pouze mírně zvlněná, o čemž svědčí i pouhých 1166 výškových metrů. A i závěrečné kilometry se odehrají na naprosté rovině.

Start je v městě Magenta ležícího 30 km na západ od centra Milána, a cíl v Rivoli, ležícího 15 km západně od centra Turína. Startuje se před polednem a v cíli jsou cyklisté očekáváni mezi 16:15 – 16:45. Závod lze sledovat od 14:50 na Eurosportu.

Koho uvidíme na startu je ovlivněno jednak kategorií závodu, jeho profilovým charakterem i tím, že ho lze vnímat jako předkrm před sobotním jiným závodem startujícím z Milána, ovšem končícím v Sanremu. A to už je jiná liga.

Koho tedy lze považovat ve středečním závodě za favority?

Ve startovní listině najdeme známá jména, která ale v tomto závodě mezi favority lze počítat s menší pravděpodobností. Řada z nich bere závod jako vhodnou přípravu na další závody. Sem řaďme lidi jako je Van Avermaet a Consefroy (AG2R), Covi a Ulissi (UAE), Kelderman (Bora), Nibali (Astana) atd.

No a pak tu jsou rychlíci, kteří by si to podle všech předpokladů měli rozdat v cílovém finiši. Quick-Step podřizuje vše Marku Cavendishovi. Ten letos vyhrál po etapě na Tour of Oman i UAE Tour, ale na Tirreno-Adriatico byl úplně mimo. BikeExchange sem z Tirrena přesunul Kadena Grovese, který už byl letos pětkrát na pomyslných stupních vítězů, ale vítězství mu zatím chybí. Že má slušnou formu dokázal dvěma třetími místy na nedávno skončeném Tirreno-Adriatico. Intermarché bude sázet na Alexandera Kristoffa. Ten letos odzávodil už 23 dnů, z toho 6x byl do prvních pěti, kam se počítá i vítězství na Clasica de Almeria, kde porazil Bouhanniho, Nizzola i Molana.

UAE Emirates má ve svém středu jediného čistokrevného sprintera a tím je Juan Molano. Letos má na kontě šest umístění do desítky, nejlépe byl dvakrát druhý. Jednak na Mallorce při Trofeo Palma a jednak v druhé etapě Okolo Valencie. Jedničkou Arkéa Samsic bude Nacer Bouhanni. Ani on letos ještě nevyhrál, byl ale dvakrát na pódiu a naposledy 4. ve třetí etapě Tirrena. Matteo Moschetti z Trek-Segafredo patří také mezi ty, kteří jeli Tirreno, ale v jeho případě to bylo o ničem. Vítězství už ale letos zaznamenal, když vyhrál 4. etapu Okolo Valencie.

Sestavu Alpecin-Fenix povede Jakub Mareczko, sprinter, který se umí prosazovat na závodech nižší kategorie, ale v souboji sprinterských světových špiček obvykle úspěch nemá. Potvrzuje to i letos mj. vítěznou etapou na Tour of Antalya (2.1). Dobrým sprinterem je i Giovanni Lonardi z týmu EOLO-Kometa, letos už čtyřikrát do desítky, z toho dokonce první na Velké ceně Valencie, ale vždy šlo o závody nižších kategorií. Nejrychlejší v sestavě Movistaru by měl být Max Kanter, letos třikrát do deseti, ale nejlépe 7. v první etapě UAE Tour. Obdobně na tom je Alberto Dainese z DSM, letos čtyřikrát v top ten, přičemž nejcennější je 5. místo v závěrečné etapě Tirrena.

V sestavě TotalEnergies patří mezi muže, kteří se prosazují do popředí v hromadných koncovkách Niccoló Bonifazio, ale jedničkou nejspíš bude Peter Sagan. Sezónu nezačal vůbec oslnivě, ale 4. místo ve finiši druhé etapy Tirreno-Adriatico naznačilo návrat do seriózní formy. Jenže hned další den musel Peter pro zdravotní komplikace ze závodu odstoupit. Předpokládejme, že tedy nešlo o nic vážného a že Peter potřebuje před Sanremem najet kvalitní kilometry a vyzkoušet si naostro svoje momentální zrychlení.