K letošnímu výkonu ho trochu inspiroval jeho největší rival Wout van Aert, který před rokem vyhrál závěrečnou etapu Tour de France. Jenže Van der Poel to měl letos o trochu těžší, protože vrchol stoupání na Montmartre byl deset kilometrů před cílem.

„Už když jsem byl loni nemocný a musel jsem tuto etapu sledovat v televizi, přemýšlel jsem o tom, že bych ji jednou chtěl vyhrát. To, jakým způsobem se to dnes povedlo, to bylo jako ve snu,“ řekl nizozemský šampion po dojezdu v Paříži. 

Van der Poel byl nepochybně nejsilnějším závodníkem poslední etapy, do útoku se v posledním okruhu vydal společně s Tadejem Pogačarem v posledním výjezdu na Montmartre. A Pogačar měl co dělala by se za Nizozemcem udržel. V cílové rovince se pak Van der Poel dokázal slovinskému rivalovi odpoutat a navzdory dotírajícímu pelotonu si dojel pro jedno z nejcennějších vítězství kariéry.

„Bylo neuvěřitelně těžké být tam vpředu s nejlepším cyklistou světa. Tadejovi patří veškerý můj respekt. Myslel jsem si, že nás peloton dojede. Pak jsem si ale vzpomněl na ten okamžik, kvůli kterému jsem sem přijel, sklonil hlavu a posledních pět set metrů jel úplně naplno.“

V závěru se podle svých slov vůbec neohlížel, jen čekal, kdy ho někdo předjede. „Pořád jsem čekal, až mě mine nějaké kolo, ale to se nestalo. A pak jsem vedle sebe uviděl plášť Pirelli. Byl to Jasperův. Ukazuje to, že jsme se nikdy nevzdali.“

Druhým místem Jaspera Philipsena završil Alpecin-Premier Tech další úspěšnou Tour de France. Van der Poel připomněl, že první dny Tour pro tým nebyly ideální, o to více si závěrečný úspěch cení. „Možná jsme neměli dobrý začátek Tour. Ale první a druhé místo na Champs-Élysées? Myslím, že to je docela dobrý výsledek.“

Nizozemec zároveň přiznal, že vítězství v závěrečné etapě Tour de France patřilo mezi závody, které si chtěl během kariéry odškrtnout.

„Jsem strašně šťastný. Ještě zbývá několik závodů, které chci ve své kariéře vyhrát, a tenhle byl jedním z nich.“