Trať se strmými svahy, technikou i schodištěm stavěl Adri van der Poel, posledních pět závodů tu vyhrál jeho syn Mathieu. Ten letos po potížích se zády i kolenem, jak známo, cyklokrosovou sezonu brzy zabalil, stejně tak už chyběl její skutečný vládce Wout van Aert, takže z před časem očekávaných tří králů se objevil jen Tom Pidcock. A diváci ho vinou bezpečnostních opatření spojených s covidem mohli sledovat jen od televize…

Eli Iserbyt (Pauwels Sauzen/Bingoal) rozhodl až v posledním kole a získal čtrnáctý triumf sezony. Ve finiši pak Lars van der Haar (Baloise/Trek Lions), který tu vyhrál před pěti lety, přespurtoval Toma Pidcocka (Ineos/Grenadiers). Ten trénoval poslední týden na silnici a navíc den před Hoogerheide havaroval v Hamme.

Evropský mistr Van der Haar vyrazil už zpočátku, kdy se ho držel pouze Quinten Hermans (Tormans Circus). V polovině zaútočil Pidcock, ale pak narazil do bariéry. Spadl i Van der Haar a Pidcock toho využil k úniku, za ním Michael Vanthourenhout (Pauwels Sauzen/Bingoal) sedm vteřin a Van der Haar a Iserbyt už dokonce dvacet. Také Vanthourenhout se ocitl na zemi a Iserbyt v předposledním kole ukrajoval z Pidcockova náskoku. Čtveřice se pak sjela, ale Iserbyt z ní dokázal získat minimální náskok a díky němu si zajistil výhru i sebevědomí pro vrchol sezony.

„Vidíte, že zajet může víc jezdců, což se ukázalo i na mistrovství Evropy. Proto musíme my, Belgičané, stanovit správnou taktiku a vsadit na maximálně dva jezdce. Nejspíš mě a možná Toona Aertse,“ předeslal výhled na nadcházející víkend. „Dost jsem se vyčerpal sám, když jsem tahal. Ale nic se neděje, i další týden budu určitě dobrý,“ chystá se Pidcock.

Michael Boroš (Elkov/Kasper) po přípravě na silnici ve španělském Calpe dojel 29. (-4:26), tedy bez bodů i za polským bikerem Markem Konwou. Což není zásadní, záleží, jak vyladí formu za týden. V konečném pořadí světového poháru skončil šestadvacátý. Matěj Stránský (ATT Investments) jako třiadvacítkář dojel absolutně 33. (-5:02)

Mezi ženami se radovala ta nejzkušenější, která možná vyhrála hlavně psychologickou bitvu. Marianne Vos (Jumbo/Visma) získala už před dvěma týdny nizozemský titul a šest dní před světovým šampionátem vyslala svým krajankám důležitý vzkaz: Holky, jsem tady, pozor! Však vyhrála pět ze svých pouze devíti cyklokrosových startů! 

„Jsem samozřejmě velmi šťastná z vítězství, ale i z pocitů během závodu,“ řekla. „Věděla jsem, že když budu chtít v posledním kole jet, mám šanci to udělat. Jakmile jsem získala mírný náskok, jela jsem naplno až do cíle,“ dodala. „Je to hezké takhle odjet do Ameriky, ale za týden je tady nový závod,“ ví ale dobře. 

Zpočátku udávala tempo Blanka Katja Vas (SD Worx), pak vyrazila i mladičká 19letá (startující ve třiadvacítkách) Puck Pieterse (Alpecin/Fenix). V posledním kole se sice pokusila nastoupit Lucinda Brand (Baloise/Trek Lions), už jistá vítězka světového poháru a majitelka nejvíce výher v sezoně, ale Vos a Pieterse se jí udržely. „Ano, Marianne ukázala, jakou má skvělou formu,“ uznala s obdivem obhájkyně titulu Brand. 

Největší česká naděje Kristýna Zemanová (Brilon Mladá Boleslav) skončila tentokrát dvacátá s odstupem -4:21, v redukované kategorii do 23 let to znamenalo páté místo – před ní dojely Pieterse, Van Empel, Van Anrooij a Fouquenet. Po zrušení závodů mladších kategorií byly do bitvy elity puštěny i juniorky, z Češek v přípravě pro mistrovství světa nejlépe obstála 45. Eliška Hanáková, všechny dostaly jedno kolo.