Pogačar se na start Vuelty vrací po sedmi letech. Tehdy, v roce 2019, byl prvním rokem mezi profesionály a na Vueltě získal třetí místo a také tři etapová vítězství. Zazářil hlavně ve dvacáté etapě, kdy předvedl své první velké sólo mezi profíky.

„Páni, pořád cítím tu bolest z dne, kdy jsem vyhrál tu třetí etapu,“ smál se na tiskové konferenci v Monaku. „Na tu Vueltu nikdy nezapomenu.“

„Vuelta je jeden ze závodů, které mi v mé sbírce úspěchů chybí,“ pokračuje Slovinec. „Proto jsme se v prosinci sešli a rozhodli jsme se, že je možné, abych tu letos jel. Tour si nemůžu nechat ujít nikdy, takže musel přijít rok, kdy spojím Francii a Španělsko. Tohle byl ten správný okamžik.“

Kombinaci Tour s Vueltou přizpůsobil svému jarnímu závodnímu programu, aby nebyl příliš vyčerpaný. Na Tour se navíc nemusel vydat ze všech sil, protože jeho převaha nad soupeři byla jednoznačná. Na startu Vuelty přiznává, že času mezi dvěma velkými závody moc nebylo, ale stačilo mu to.

Odpočívat potřeboval i kvůli dalším závodům v závěru sezóny. „V prvních dnech si hlavně budu muset ověřit, v jaké jsem formě. A pak musím také myslet na to, že mě čekají ještě tři důležité závody, mistrovství světa, mistrovství Evropy a Lombardie.“

„Z Vuelty tedy nesmím dojet úplně vyčerpaný. Po prvních dnech uvidíme, jak to budeme řešit,“ vysvětluje.

Konkurenci na španělském závodě přesto nechce podcenit. Největšími soupeři by měli být Richard Carapaz, Oscar Onley, Felix Gall či Mattias Skjelmose. „Je tu spousta silných závodníků. Nechci říkat, že konkurence byla silnější na Tour. Na startovní čáře máme obrovské talenty a bude to tvrdý boj.“

Pořadatelé vyšli Pogačarovi vstříc, na start totiž nemusel nikam cestovat. 81. ročník Vuelty totiž startuje v Monaku, kde už několik let žije. „Závod začíná v Monaku, takže jsem tu opravdu chtěl být,“ přiznává další důvod účasti. „Jestli budu ten večer moct spát doma, protože je to blízko? To si nemyslím,“ smál se. „Ale každopádně se budu snažit ze všech sil, protože je skvělé tady závodit, je to ráj pro cyklisty.“