Asi bychom měli objasnit úvodní větu. Mezinárodní cyklistická unie profesionálním závodníkům zakázala objímání po vítězství v cíli etap. A to kvůli šíření nákazy covid-19. Samotné objímání mezi závodníky pravděpodobně nic nešíří, závodníci na sebe smrkají, plivají a prskají v pelotonu zcela běžně. Ale podle UCI to není dobrý příklad pro veřejnost. Jako kdyby se někdo na ulici objímal kvůli cyklistům. To však není podstatné, pravidla, která vstoupí v platnost 1. dubna jsou důležitější. 

Zakázané posedy

UCI se rozhodla bojovat proti nebezpečí v silničních závodech nečekaným způsobem. Zakázala takzvaný super tuck, tedy sezení na horní rámové trubce ve sjezdu. Závodníci tohoto posedu využívají docela často, většinou v případech, kdy je strmý sjezd a už nemá význam šlapat. Občas závodníci šlapou, například Chris Froome na Tour de France a jako první ho na světové scéně zpropagoval Matej Mohorič na Mistrovství světa ve Florencii v roce 2013, kde si dojel pro duhový dres v kategorii U23. 

UCI zakazuje sedět na horní rámové trubce, zároveň zakazuje závodníkům pokládat se nad řídítka a zakázané je také natáhnout se až za sedlo v Pantaniho stylu: 

 

Zatím jsme nezaznamenali žádný případ pádu způsobený některou z těchto pozicí. Takže UCI neřeší reálnou bezpečnost závodníků. Podle UCI je to však špatný příklad pro děti a mladé cyklisty, kteří chtějí své idoly napodobovat, ale neumějí kolo dobře ovládat. A pro ně to může být nebezpečné. Ale pro nezkušené cyklisty je nebezpečná samotná jízda. Mnozí závodníci s tímto pravidlem nesouhlasí, jiní jsou smířlivější. Cyklistiku to asi nezmění. 

Od 1. dubna se také zakazuje mít volně položené ruce na řídítkách. Technicky vzato není dovoleno používat předloktí jako kontaktní bod s řídítky. Je to aerodynamicky výhodné a závodníci zároveň mohou být poměrně uvolnění, ale kolo ovládají předloktím, takže skoro vůbec.Tento způsob jízdy je docela nebezpečný, stačí malá nerovnost a může být problém, ale k žádnému velkému karambolu kvůli tomu podle všeho taky nedošlo. 

Zásadní informací je, že závodníkům za používání zakázaných pozic nehrozí pokuta, ale rovnou diskvalifikace. 


Odpadky 

Zahazování odpadků a ekologie se řeší už delší dobu. Vyhazovat prázdné obaly mimo k tomu určené zóny už zakázáno je. Ale teď mají pořadatelé nařízeno připravit takovou zónu každých 30 až 40 kilometrů závodu. A závodníci nesmějí mimo zóny zahazovat ani prázdné bidony. Ty přitom byly oblíbeným suvenýrem pro mnoho diváků u trati. UCI ale upřesnila, že pokud závodník hodí, nebo podá svůj bidon někomu u trati, pokutu nedostane. Je nadále dovoleno vracet bidony a tašky s občerstvením do doprovodných aut i mimo určené zóny.

Při vážném porušení těchto pravidel může rozhodčí jezdce dokonce i vyloučit ze závodu. Pokud pořadatelé nesplní požadavky UCI a nepřipraví zóny pro odhazování odpadků, hrozí jim pokuta až 50 tisíc švýcarských franků.  


Nařízení pro pořadatele

UCI připravila další pravidla pro pořadatele, jak zajistit bezpečnost závodníků a všech ostatních. Například fotografové stojící za cílovou páskou nesmí ohrozit bezpečnost dojíždějících závodníků. Což se dělo poměrně často především na menších závodech. Bariéry v cli musí odpovídat bezpečnostním standardům, aby se neopakovaly nebezpečné situace a pády, například pád Fabia Jakobsena na Kolem Polska.   

Doprovodné motocykly musejí udržovat minimálně pětimetrový odstup od závodníků. Nesmějí závodníky nijak omezovat a nesmí předjíždět rychlostí o 20 kilometrů za hodinu vyšší, než je rychlost cyklistů.