Celý průběh poslední jarní klasiky byl pro Pogačara i jeho tým UAE Emirates-XRG netradiční, protože v úvodních kilometrech se na čele objevila skupina 52 cyklistů, ve které jel také Remco Evenepoel. Pogačar se svým týmem tak musel zvážit, zda je to pro ně dobrá situace.
„No, dnes se toho hodně stalo,“ smál se Pogačar po závodě. „Na začátku jsem zůstal vzadu a vím, že start je tady vždycky obtížný. Zůstal jsem v pelotonu a zjistil jsem, že se jede velmi rychle. Zvedl jsem hlavu a najednou jsem viděl, že se vytvořila díra.“
Jenže nahánět Evenepoela tak daleko před cílem by nebylo rozumné. „Po 20 minutách jsme si uvědomili, že není tak špatné nechat je jet. V tak velkém úniku není spolupráce nikdy skvělá,“ vysvětluje Pogačar. „I když jsme měli trochu obavy, protože Remco umí zaútočit daleko před cílem. Nesmíte ho nechat jet, ale díky mým týmovým kolegům jsme to měli pod kontrolou.“
Týmoví kolegové si vedli opravdu skvěle, Tim Wellens zlikvidoval Evenepoelův únik, Pavel Sivakov odtahal spoustu dalších kilometrů a Domen Novak s Benoîtem Cosnefroyem připravili Pogačarovi ideální pozici k útoku na La Redoute.
A útok přišel, jen měl jiný efekt než v předchozích letech, protože devatenáctiletý Paul Seixas se nejlepším cyklistou světa utrhnout nenechal. „Na La Redoute jsem jel opravdu na doraz a viděl jsem, že Paul trochu zaostává, ale na vrchol vyjel vedle mě a já byl ohromený.“
„Potom také dobře střídal, díky čemuž jsme si vyjeli velký náskok. To bylo ideální. V koutku duše jsem už přemýšlel o sprintu, protože byl hodně silný. Ale Roche-aux-Faucons znám velmi dobře a ten kopec mi sedí,“ říká Pogačar.
Právě na Roche-aux-Faucons to zkusil ještě jednou a to už bylo na Seixase příliš. Ve zbývajících kilometrech měl více sil a zvítězil s velkým náskokem, stejně jako v předchozích dvou letech. Získal tak své už třetí vítězství na monumentální klasice v sezóně, čtvrté celkem na Lutychu a třinácté monumentální vítězství v životě. Ale samozřejmost to pro něj není. „Znamená to pro mě hodně, že jsem znovu vyhrál tak velký závod, jako je Lutych. Nezávodím moc často a nemám moc šancí vyhrávat. Je na mně velký tlak, abych v takové dny podal dobrý výkon,“ dodává světový šampion.
