Pidcock byl před svým pádem v Katalánsku v životní formě, vyhrál klasiku Milano–Torino a na Milán–Sanremo stínoval Tadeje Pogačara, ujel Mathieu van der Poelovi a ve spurtu s mistrem světa prohrál jen velmi těsně. Sanremo ale nemělo být vrcholem jeho jarní sezóny, formu ladil až na duben a klasiky v kopcích. Proto vynechal i všechny dlážděné klasiky.
Ze Sanrema odjel hned do Španělska, kde o dva dny později začínal etapák Okolo Katalánska. Před rozhodujícími etapami držel druhé místo celkově a chystal se porovnat v kopcích s Jonasem Vingegaardem. Jenže v páté etapě spadl ve vysoké rychlosti a poranil si koleno. Etapu sice dokončil, ale do další už nenastoupil a zahájil léčbu.
Dlouho nemohl trénovat a zdálo se, že o ardenské klasiky přijde, ale nakonec alespoň jednu stihne. „Zotavení proběhlo skvěle! Příští týden se tedy zúčastním závodu Tour of the Alps jako přípravy na Lutych. Ardeny byly hlavním cílem této části sezóny, takže jsem rád, že se mi podaří jeden z těchto závodů odjet, ať už budu v jakékoli formě,“ napsal Pidcock na svůj Instagram.
Proč však vynechá Amstel Gold Race, kde před dvěma lety vyhrál, a pojede místo toho do Alp? Pětidenní závod, který se jede od pondělí 20. dubna do pátku 24. dubna, je totiž výbornou přípravou na Lutych. Etapy v náročných stoupáních nejsou příliš dlouhé, konkurence není tak tvrdá jako na závodech WorldTour a být v tempu až do pátku, dva dny před startem na Lutychu, může skvěle fungovat.
Příklady táhnou
Tato kombinace závodů v minulosti některým závodníkům vynesla jejich nejlepší klasikářské výsledky. Šlo o závodníky, kteří nebyli typičtí klasikáři. Tady je několik příkladů. V roce 2011 vyhrál Roman Kreuziger poslední etapu Okolo Trentina (dnes Tour of the Alps) a o dva dny později dojel čtvrtý na LBL, což je jeho nejlepší výsledek ve všech monumentech.
Domenicu Pozzovivovi tato kombinace zafungovala hned dvakrát, v letech 2014 a 2018 skončil druhý celkově na Tour of the Alps a o dva dny později byl v obou případech pátý na Lutychu. Ani on nikdy nezajel lepší výsledek na monumentech.
A funguje to dodnes, protože v roce 2024 byl Romain Bardet nejlepším závodníkem za suverénním Tadejem Pogačarem. Ano, také zkušený Francouz jel těsně předtím Tour of the Alps. A historie se opakovala i loni, když Giulio Ciccone vynechal Amstel a Valonský šíp, na Tour of the Alps vyhrál etapu a v Lutychu se postavil na druhý stupeň.
Všichni tito zmínění závodníci ladili formu na Giro d'Italia a Lutych–Bastogne–Lutych byl pro ně doplňkovým závodem, což není Pidcockův případ, ale pokud má nějak maximalizovat svou šanci na úspěch, zvolil správnou přípravu.
