"Jsem velmi spokojený s tím, jaký náskok jsem dnes vytvořil," řekl Vingegaard po závodě. "Miluji závodění ve velkých závodech a vítězství ve velkých závodech. Dokázat to tady poprvé je opravdu výjimečné."

Mohl se přitom spolehnout na týmovou podporu, ale to nejpodstatnější dokázal sám. Nejprve se v úniku ocitl Davide Piganzoli. Ve sjezdu vedoucím k poslednímu stoupání došlo k havárii, do které se zapletli i Jørgen Nordhagen a Menno Huising.

V samotném cílovém výjezdu mohl zpočátku využívat závěs za Seppem Kussem, aniž by panikařil, když jiní nastupovali. Už 6 km před cílem si ale najel na čelo a netrvalo dlouho a jel sám. "Jsem hrdý na dnešní týmovou práci," nezapomněl ocenit kluky, co na něj pracují.

Přestože neměl konkurenci, přiznal, že to nebyl snadný den. "Byla to těžká etapa. Na začátku jsem se necítil nejlépe. Na posledním stoupání jsem se naštěstí cítil zase mnohem silnější."

Jonasovi bylo v prosinci 29 let. Ve svém nynějším týmu jezdí od chvíle, kdy vstoupil do světa WorldTour, tedy od roku 2019. Podepsáno má až do roku 2028.

Je vítězem Tour z let 2022 a 2023, loni vyhrál Vueltu. Na nejslavnějším závodě světa byl ještě 3x druhý. Krom toho má na kontě 5 vítězných týdenních etapáků nejvyšší kategorie atd. Letos se chystá na kombinaci Giro - Tour.

Z monumentů absolvoval v letech 2020 až 2022 po třech Lombardiích a Lutychu, ale neuspěl. Což v jeho případě znamená umístění ve druhé desítce. Soustředí se tudíž na nejtěžší etapáky a v těch úspěšný je.

Je mu někdy vyčítáno, že není ten "správný závodník". Koneckonců jeho počínání z před dvou dnů, kdy si na větru jako jediný dokázal pokrýt agilního Evenepoela, ale se spoluprací to nepřeháněl, by toho mohlo být dokladem. 

Není tudíž tak mediálně vděčný jako třeba Pogačar či Van der Poel, natož blahé paměti Peter Sagan. Ale půjdeme-li na dřeň, pak si musíme prvořadě odpovědět na otázku, co je měřítkem úspěšnosti ve sportu. 

Každému je dáno od pánaboha do vínku něco jiného. Vingegaard možná nebude ten největší talent od přírody, ale bude mimořádný pracant, schopný podřídit vytyčenému cíli maximum. Takové maximum, které by jiného možná zlomilo. Nebo by netrvalo tak dlouho. Vzpomeňme např. Bradley Wigginse.

Je spíše introvert, fixovaný na svou rodinu, která pro něj nejspíš znamená mimořádnou hodnotu a pohoda v tomto ohledu je pupeční šňůrou propojena s jeho prací, výkony a úspěchy. V dnešním cíli políbil nenápadně prsten na své ruce a nebylo v tom nic teatrálního.

Nevytváří silné, emotivní, vzrušující viditelné příběhy. Možná je ale vytváří, uzavřené v sobě. Nesklouzávejme po povrchu. Nehodnoťme lidi podle vnějších dojmů. Nenechme se zmást tím, co říkají, jak na pohled působí, ale co dělají a co dosahují. 

Pokud je cílem sportovce vyhrávat, pak k hodnocení jsou vedle výsledků i použité prostředky. Ani v tomto směru ale nelze Jonasovi cokoli vytknout. Koneckonců odmítnutí vítězství a bonifikačních vteřin v předvčerejší etapě, kde se spíše vezl za Evenepoelem, který pak spadl, je dokladem nejen jeho morální úrovně, ale i víry v to, co a jak dělá. 

Dnešní vítězství nechť je toho pádným důkazem!