Roman Kreuziger: Letošní Tour de France mi dala motivaci, abych to příští rok opět zkusil

30.07.2019 | Petr Nejedlý, Foto: Stefano Sirotti

Roman Kreuziger: Letošní Tour de France mi dala motivaci, abych to příští rok opět zkusil

V neděli večer dokončil Roman Kreuziger svou devátou Tour de France a celkově sedmnáctou Grandtour. V pondělí ráno odletěl na několik dní domů, ve čtvrtek se přesune do Baskicka, kde ho čeká jeden z jeho oblíbených závodů – Clásica Ciclista San Sebastián.

Nikdo jiný z českých cyklistů na takové výsledky v historii TdF nedosáhl. Přestože etapu na francouzské Grandtour zatím Roman Kreuziger nikdy nevyhrál, v celkové klasifikaci byl už čtyřikrát v nejlepší desítce.

2008 12. místo, v týmu Liquigas

2009 8. místo, Liquigas

2010 7. místo, Liquigas-Doimo

2011 110. místo, Astana

2013 5. místo, Saxo-Tinkoff

2015 17. místo, Tinfoff-Saxo

2016 10. místo, Tinkoff

2017 24. místo, Orica-Scott

2019 16. místo, Dimension Data

Tour de France opět dorazila do Paříže a ihned po dojezdu nastává čas bilancování. Jak se pár hodin po dojezdu ohlíží Roman Kreuziger za třemi týdny na belgických a francouzských silnicích?

Tour de France prožila hezký start v Bruselu, Belgie je země cyklistice zaslíbená, panovala neuvěřitelná atmosféra, povedená byla etapa v okolí Bruselu, zajeli jsme dobře týmovou časovku. V průběhu Tour de France je nejdůležitější neonemocnět, absolvovat ji bez pádu, což se až do Nîmes dařilo. Představoval jsem si, že když si vše sedne, že mám reálně na nejlepší patnáctku, což se o jedinou příčku nepovedlo a mrzí to. Klobouk dolů před těmi, kteří byli lepší a skončili přede mnou. Na druhou stranu jsem spokojený s tím, že jsem si po delší době vyzkoušel jet závod na pořadí, viděl jsem, že se umím připravit, že to jde, dokázal jsem, že ještě nepatřím do starého železa. Závodit na celkovou klasifikaci mne motivovalo a bavilo.

Jak ovlivnil pád ve vysoké rychlosti Vaši pohodu do alpských etap?

Když závodník spadne v 60kilometrové rychlosti, tak to negativní známky zanechá. Pád narušil poslední týden, náročný závod na takové úrovni je o malých detailech, všichni jsou hodně vyrovnaní, záleží na každé maličkosti, která může tělo rozhodit. Pohodu to ovlivní, člověk nespí právě nejlépe, přestože nemá rozsáhlá zranění, je prostě obouchaný, záleží, jak se to projeví v dalších dnech, každý pád hodně sebere. Nechci se ale vymlouvat, že by poslední týden vypadal jinak, na „kdyby“ se nehraje, takže ovlivnilo, neovlivnilo, těžko se to odhaduje, těžko se k tomu vyjadřuje.

Julian Alaphilippe dlouho vedl a denně se spekulovalo, kdy a zda ztratí žlutý dres. Nepadl v časovce, nezlomil ho Tourmalet. 

Alaphilippe byl překvapením letošního ročníku. Dlouho se držel ve vedení, hodně ovlivnil dění, řekl bych až narušil, vždyť, aby útočil lídr ve žlutém, to se příliš nevidí. Ale bylo otázkou času, kdy nějakou horskou etapu nezvládne, přestože bylo vidět, že mu žlutý dres doslova dává křídla. Pomáhalo mu i to, že se sžíval se stresem, také to, jak mu fandil národ, každým dnem působil jistěji. Samozřejmě věděl, že přijde den, kdy už to nepůjde, což se potvrdilo, v posledním dnu přišel i o podium.

Jaký dojem na Vás udělal Egan Bernal?

Už na Paříž – Nice a Okolo Švýcarska dokázal, jakým je cyklistou. Je třetím nejmladším vítězem v historii Tour de France, prvním Kolumbijcem, který vyhrál celkovou klasifikaci. Spousta Kolumbijců má nevyrovnanou mentalitu nahoru a dolů, ale Bernal ve 22 letech předvedl, že to má v hlavě srovnané, navíc má za sebou zázemí takového týmu jako Ineos, v posledním týdnu dokázali, jak umějí ovládat Grandtour. Bernal má všechny předpoklady, aby vydržel dlouho, má před sebou velkou budoucnost. A bylo hezké vidět Gerainta Thomase, jak mu blahopřeje, jak uznává, že Bernal byl lepší. U Ineosu byl celkový úspěch na prvním místě.

Jak jste vnímal předčasně ukončenou etapu do Tignes?

Bylo to něco neobvyklého, člověk se tomu nejdříve zdráhá věřit, že něco takového nastalo. Až později jsem viděl obrázky, jaké tam panovalo počasí, co všechno se valilo přes silnici. Organizátorům patří uznání, že byli schopni během krátké chvíle vše zastavit, určit časy atd. Zpětně vidíme, že to bylo jediné rozumné a bezpečné řešení. My závodníci jsme už seděli převlečení v autech a stále organizátoři nepouštěli nikoho dolů, protože se udělala vrstva ledu, nebylo to sjízdné ani v autech. Nic jiného, než ukončit etapu se nedalo.

Kdy jste se na Tour de France cítil nejhůře, která etapa byla nejnáročnější?

Poslední tři dny před pařížským dojezdem byly hodně náročné, ovšem nelze říci, který den byl nejtěžší ze všech, žádný takový si nevybavuji. Tour de France je třeba brát den za dnem. Nezáleží na tom, zda jedete horskou, nebo rovinatou etapu, každá má svá specifika a každá může být strašně stresující. Záleží na vývoji. Etapy, v nichž se peloton rozdělí ve větru, stojí vrchaře kolikrát více sil než ty horské. Musí být doslova celý den v pozoru, vždyť se může rozhodnout v pár sekundách. Naopak pokud někdo zaváhá ve stoupání, může si to dojet. Když máte za sebou 21 etap, v hlavě je takový zmatek, že vážně nevím, kterou bych vybral jako nejhorší či nejlepší, možná až postupem času, za pár týdnů, až si to srovnám. Poprvé od roku 2016 jsem jel na celkovou klasifikaci, na to jsem se musel znovu připravovat a soustředit, znamená to být každý den naprosto koncentrovaný, v každém okamžiku. Pokud nebudou v týmu silnější jezdci, kterým se podřídím já, mám z letošního ročníku motivaci, abych to příští rok opět zkusil.

Šéf stáje Doug Ryder byl s Tour de France spokojený?

Doug dával najevo spokojenost, ale nenalhávejme si, že nám nechybí etapové vítězství. Chybí. Také poslední den jsme pro něj udělali, co bylo v našich silách. Edvald Boasson Hagen byl v posledních čtyřech letech v Paříži vždy v nejlepší pětce, což se mu podařilo v neděli popáté. Kdyby se nám podařilo vyhrát etapu a já jsem byl v první patnáctce, brali bychom to jako úspěšnou Tour de France.

Mohlo být postavení v celkové klasifikaci lepší? Například díky účasti v úspěšném úniku?

Nejlepší pětka byla někde jinde, věděl jsem, že na ně nemám, že musím zkoušet štěstí, být kreativní, vymýšlet varianty, jak být vpředu. Když chcete bojovat do desítky, musíte se trefit do nějakého úniku. Mně se to jednou podařilo, další únik mi proklouzl, což byla velká chyba. Bylo to den po pádu, kdy jsem byl ještě tužší a vpředu ujel hned první unik, tehdy se deset minut dalo udělat, třeba by mne posunuly do té patnáctky. Ovšem to jsou okolnosti, které člověk nedokáže ovlivnit, roli hraje spousta faktorů. Například by tam se mnou mohl být někdo stejně silný a nenechali by nás odjet o 15 minut, ale pouze o pět. To už kalkulujete o síle, kterou do toho vynaložíte, potom už by to nemělo potřebný efekt. Plánovat únik není jednoduché, zvláště trefit ten správný únik. Když se do úniku pustíte, musíte přemýšlet i o následující etapě, aby člověka únik nestál příliš sil a důstojně přežil další den a dny. Já jsem dokázal, že jsem schopen být konzistentní po dobu tří týdnů.

Jaký je Váš nejbližší program?

Ve čtvrtek odlétám na Clásicu Ciclista San Sebastián, což je hodně náročná a krásná jednorázovka v Baskicku. Letos udělali v itineráři změny, proto letíme už ve čtvrtek, abychom si v pátek mohli projet posledních šedesát až sedmdesát kilometrů a poznali, co nás čeká. Mám tuto klasiku rád, ovšem po Tour de France nevíte, je to 50 na 50, buď to vyjde dobře, nebo jste po 200 kilometrech v autobusu. Je velkou neznámou, zda tělo po Tour de France ještě rychle zregeneruje, nebo už závodníka do vysokých intenzit nepustí. V pelotonu bude až 80 procent jezdců z Tour de France, všichni budou mít stejné pocity a podmínky a bude záležet na tom, jak se s tím vyrovnají. Poté si pár dní po San Sebastianu odpočinu, dále mám v programu další klasiku v Bretani a před mistrovstvím světa ještě kanadské klasiky.

Po Tour de France a před San Sebastianem všechno strašně bolí?

Byly to tři týdny náročného závodění, mé tělo je na to zvyklé, ale samozřejmě, je unavené. Od zítřka sednu na kolo, vyjedu se z toho. V hlavě mám už další cíle, takže se to přepne. Na nějaké volno v půlce sezony není čas, do San Sebastianu musím vydržet na maximum, pak dám několik dní bez kola. Ještě jsem San Sebastian detailně nestudoval, ale těším se na to, až si to večer otevřu a začnu studovat, co nás vlastně po těch změnách čeká.

Jaké máte informace o trati světového šampionátu v Yorkshiru?

Hodně jsme se ze Zdeňkem Štybarem bavili, že se tam zajedeme podívat. Někdo totiž říká, že to bude pro rychlé lidi, další říkají, že hodně těžké. Takže bych řekl, že to bude nějaký mix. Pokud by nám trať sedla, mohlo by se nám se Zdeňkem Štybarem a Petrem Vakočem, který se dostává zpět do formy, podařit i vylepšit loňské šesté místo.

Příští rok jsou těsně po Tour de France olympijské hry… Nebude to komplikace pro přípravu?

Pokud je závodník v dobré kondici na Tour de France, vydrží mu to až do olympiády. Bude to podobné jako například letos se San Sebastianem. Nepříjemný bude časový posun, protože člověk poletí v pondělí ráno z Paříže až do Tokia. Olympiáda je jednou za čtyři roky, znamená reprezentovat republiku, ovšem Tour de France zůstává Tour de France.



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste


cirkl a andula
To snad ten "křižák" žertuje ne? 16tý místo je podle něj úspěch?? Platí jen bedna. Příští rok bude možná ve třetí desítce a to bude podle něj taky úspěch??? Potřeboval by aby se vyhrávalo řečma. To mu jde dobře. Souhlasím s Péťou!!! Anča Valentů
30.07.2019 20:27:23
Olda
Je to borec , jeden z nejlepších cyklistů české historie . Dojel na hranici svých možností a možností svého teamu .
30.07.2019 22:04:24
piratelu
Jo, jel na hranici svých možností a možností toho jeho "týmu". Měl by se spíš zaměřit na výhru v etapě. Je to smutný ale více jak Top ten nikoho nezajímá.
02.08.2019 20:50:02