Rozhovor s Petrem Junkem, stavitelem velodromů

16.05.2019 | Libor Matějka

Rozhovor s Petrem Junkem, stavitelem velodromů

Bude 26. velodrom od Petra Junka stát v Brně? Doufáme, že ano, přinášíme několik otázek a odpovědí k tomuto tématu se stavitelem cyklistických drah.

Dobrý den pane Junku, poprosím o vaše malé představení. Odkud pocházíte, kde žijete?

Pochazím z Prahy, žiju od roku 1968 v Kanadě, teď po celém světě...

Jak jste se dostal k cyklistice, k dráhové cyklistice a stavbě velodromů?

S cyklistikou jsem začínal v Lounech na dráze s trenérem panem Černým. (to je milé, to máme stejné kořeny, já taky začínal v TJ Stadion Louny, v mém případě pod vedením trenéra Levinského - poznámka autora).

První dráhu jsem postavil v Kanadě pro cyklistický klub, který jsem založil v St. Catharines v roce 1971. Trénoval jsem závodníky, ale dráha nikde v okolí nebyla a tak jsem postavil 125 metrů dlouhou venkovní překližkovou dráhu za vlastní peníze. To bylo v roce 1990.

Projektujete jen samostatnou dráhu, nebo se podílíte i na projektu haly?

Na projektu haly se podílím především tím návrhem velodromu, ale také konzultacemi, tak aby hala vyhovovala dráhové cyklistice a doporučením UCI.

Kolik staveb máte za sebou?

Dvěstěpadesátek dvacet jedna a 333 metrů dlouhou dráhu jsem projektoval třikrát. Teď stavím tréninkovou dráhu pro olympiádu v roce 2020 v cyklistickém centru Izu.

Kolik z nich je venkovních a kolik v hale?

V hale mám deset velodromů, ty ostatní jsou venkovní.

Máte patent na stavbu drah z laminovaného dřeva. Co to obnáší?

Laminované dřevo se nekroutí a méně sesychá, je více stabilní. V podstatě ze stejných důvodů, proč jsou laminované lyže lepší, než lyže z jednoho kusu dřeva.

Co všechno vlastně dělá rychlou dráhu, jaké parametry a jaké provedení?

Pevný a hladký povrch, u drah od 250 metrů a menších je důležitá geometrie.

Existuje u nás tesařská (doufám, že to specifikuji správně) firma schopná realizovat stavbu samotné dráhy? Konstrukci a povrch?

Dráhy v Portugalsku, Anadii a dráhu v Odense jsem postavil s českou firmou tesařů.

Z jakého dřeva by měla být?

Laminované dřevo, které nakupuji ve Finsku, má tolik výhod, že dráhu z jiného dřeva nechci stavět. I když laminované dřevo je dražší.

V Brně se má stavět nová národní cyklistická hala, s parametry UCI pro pořádání velkých akcí. Kdo se na tom projektu podílí ze strany cyklistiky?

Na parametrech dráhy pracujeme s brněnskými cyklisty.

Asi sledujete i „život“ svých drah a jejich provoz. Haly stavějí většinou státní investoři, města. Ale projektoval jste dráhu v Boulderu, to je venkovní soukromá dráha, jak vznikla? Kdo ji zaplatil? Kdo financuje provoz?

Boulder velodrome je v soukromém vlastnictví, provozovaný jako fitness klub. V Boulderu je hodně cyklistů, triatlonistů a ostatních sportovců, takže jim to funguje. Financovali to moji dva přátelé, cyklisti, tak jsem jim trochu pomohl.


Velká národní hala je vhodná pro velké závody, pro reprezentaci, pro místní oddíly v Brně. Ale pochopitelně neřeší tréninkové možnosti mládeže od Chebu po Ostravu. Vedli jsme rozhovor s Břetislavem Usnulem z Vyškova (RoadCycling také přinese), trenérem Lady Kozlíkové. Pan Usnul měl sen postavit tréninkovou halu ve Vyškově, ale to se nepodařilo. Potom se stal i komunálním politikem, místostarostou Vyškova a názor na výstavbu podobné haly změnil. 

I levnější dráha v hale je příliš velkým soustem na komunální rozpočet. Ale představte si cyklistické centrum, cyklistický areál, pro typické české maloměsto ve velikosti 15 až 20 tisíc obyvatel. BMX dráha, dopravní hřiště, malá klubovna, kancelář, sklad, dílna... Výchozí místo setkávání cyklistů z okolí a k tomu i venkovní velodrom především pro trénink a závody mládeže.

Jaké parametry byste navrhoval? Z jakých materiálů výstavbu realizovat? Co nejlevněji, tak aby to bylo průchodné komunálním rozpočtem? Vznikla by koncepce a mohlo vyrůst víc drah – cyklistických center po celé České republice dostupných mládeži. Jaký je váš názor? Mládež nepotřebuje jezdit na dráze přes zimu v hale, ale naučit se bezpečně závodit, mít možnost trénovat.

Hala stojí mnohonásobně víc peněz, než samotný velodrom. Postavil jsem několik nekrytých drah s dřevěným povrchem, ale ty maji omezenou životnost. Vymyslel jsem dráhu s povrchem z aluminiových profilů, připevněných na konstrukci z galvanizované oceli. Povrch je s jemnými drážkami, neklouzavý, případně natřený neklouzavou barvou.

Dráha o parametrech 200 x 6 metrů se dá navrhnout tak, aby vyhovovala všem a mohla být ve finančním dosahu i menších měst s dobrým cyklistickým klubem.

Děkujeme za vaše informace a názory. Věříme, že se dočkáme cyklistické dráhy světových parametrů v moderní brněnské hale.

Foto archiv Petra Junka a bouldervalleyvelodrome.com




Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste