O zkrácení etapy se kvůli sněhu, který napadl na trať původně plánované etapy, jednalo už od včerejška. Pořadatelé postupně museli ustupovat, protože podmínky byly k závodění nevhodné. Dvanáct cyklistů se rozhodlo do etapy neodstartovat, včetně Petra Kelemena (Tudor). Přesto se pořadatelé rozhodli etapu nerušit celou, zbylo z ní však jen 47 kilometrů do mírného stoupání. Cíl, který měl původně stát v Auronu, připravili v Isole.
Ani to se všem nelíbilo, protože před cílem ležely na krajích silnice zbytky sněhu. Spokojený nebyl třeba Jonas Vingegaard. „Chtěli jsme závodit, musíme chápat, že Paříž–Nice je jedním z největších závodů na světě, je zde hodně sponzorů a ti chtějí uspořádat svou vlastní etapu, takže jsme byli pro. Ale když je cílová čára umístěna zde, pak to možná není nejlepší,“ řekl Vingegaard po závodě. „Bylo by lepší umístit cíl o 10 kilometrů dříve.“
Přesto svůj názor proti pořadatelům ze společnosti A.S.O. neprosadil. „Pro nás jezdce je déšť součástí práce, ale když je sníh, je to trochu jiné. Na konci došlo k několika pádům, pravděpodobně proto, že to bylo velmi kluzké,“ domnívá se Dán. „V té situaci by bylo lepší říct: ‚Pojďme cílovou pásku posunout o kousek dříve.‘ To jsme chtěli.“
Marsman zkusil štěstí
Trasa do mírného kopce neumožnila příliš atraktivní závodění. Tim Marsman (Alpecin–Premier Tech) se pokusil o sólový únik, ale moc prostoru nedostal. Vysloužil si alespoň ocenění pro nejaktivnějšího závodníka.
„Když to zkusíš, musíš do toho dát všechno. Doufal jsem, že se ke mně přidá ještě jeden nebo dva jezdci, ale nakonec to byla sólová jízda. Když jsem zaútočil, byla mi docela zima, takže jsem se necítil zrovna nejlíp. Pak se mi ale ulevilo, tak jsem prostě šlapal dál a dal do toho všechno. Ale sám proti pelotonu to na těchto silnicích bylo opravdu těžké. Byla to zábava! Je to můj první závod WorldTour, takže být na pódiu s těmi jmény, která tu jsou, je opravdu výjimečné. Je to dětský sen,“ usmíval se pětadvacetiletý Nizozemec, který do loňského roku závodil pouze za kontinentální sestavy.
Ani další útočník Nicolas Vinokurov (XDS Astana) nebyl úspěšný a vše se chystalo na sprint odolných spurterů.
Přestože se ve stoupání nejelo příliš rychle, docházelo k pádům. V jednom skončil Harold Tejada (XDS Astana), vítěz předchozí etapy. Do cíle dojel poslední, ale v okamžiku pádu byl v ochranném pásmu, takže mu rozhodčí udělili stejný čas jako pelotonu a Kolumbijec udržel desátou příčku v celkovém pořadí.
Godon využil práce svého týmu
Náročný spurt se podařilo nejlépe rozjet týmu Ineos Grenadiers. Britský mistr Sam Watson vyslal francouzského mistra Doriana Godona do cílové rovinky a ten za sebou dokázal udržet Biniama Girmaye (NSN) a Ceese Bola (Decathlon CMA CGM).
„Nikdy by mě nenapadlo, že vyhraju horskou etapu na Paříž–Nice,“ žertoval Godon po dojezdu. „Ale vážně, celý týden jsem byl blízko vítězství. Dnes jsme byli opravdu motivovaní a soustředění, a to rozhodlo. Obsadili jsme jednu stranu silnice, Carlos Rodríguez tahal 40 kilometrů, všichni kluci mě dovezli do cíle naprosto skvělým stylem. Byl jsem tam jak na gauči a na konci mi stačilo jen 30 vteřin sprintovat. Kluci odvedli úžasnou práci. Zasloužili si vítězství a já mám obrovskou radost.“
Zima a déšť neumožnily Godonovi sundat si pláštěnku. „Kvůli počasí jsem nemohl ukázat dres francouzského mistra, což je škoda, ale jsem moc rád, že jsem poprvé vyhrál pro tým. Jsem součástí jednoho z nejlepších týmů na světě a vyhrál jsem v jednom z nejlepších závodů na světě. Atmosféra mezi námi je skvělá. Každým dnem si rozumíme čím dál tím lépe. Dnes se Kévin Vauquelin obětoval pro mě, celý tým ze sebe vydal 200 % a zítra ze sebe dostanu 300 %, abych pomohl Kévinovi dostat se na pódium,“ dodal Godon.
V celkovém pořadí se nic nezměnilo. Jonas Vingegaard (Visma–Lease a Bike) drží náskok více než tří minut a jen smůla by ho mohla v poslední etapě připravit o celkový triumf.
