Strávil 20 dní ve žlutém trikotu, a přitom nikdy nejel na celkové pořadí. Voeckler dvakrát pobláznil celou Francii

09.12.2019 | Petr Fantyš, Foto: Sirotti

Strávil 20 dní ve žlutém trikotu, a přitom nikdy nejel na celkové pořadí. Voeckler dvakrát pobláznil celou Francii

Celkem 20krát oblékl žlutý trikot pro lídra Tour de France, což aktuálně znamená 20. místo historické tabulky dnů ve žlutém. Thomas Voeckler je v tomto ohledu lepší než Jan Ullrich, Andy Schleck, Alberto Contador nebo Cadel Evans. Jednou ho vezl až do poslední horské etapy a držel celou Francii v naději na první triumf od roku 1985. Podobně jako letos Julian Alaphilippe nakonec padl.

„Do historie žlutého dresu jsem se zapsal trochu zvláštním způsobem,“ popsal Voeckler své propojení se slavným trikotem. Vždy se soustředil na jednotlivé etapy. Dvakrát se z úniku v podstatě „omylem“ dostal do čela závodu. V obou případech navíc na etapové prvenství nedosáhl.

Poprvé se to stalo v roce 2004. Mladý Voeckler byl mezi profesionály čtvrtým rokem a podruhé startoval na Tour. Kromě závodu Kolem Lucemburska z roku 2003, kde vyhrál 2 etapy a celkovou klasifikaci, neměl na kontě žádný výrazný úspěch.

Týden před startem 91. Tour pak ovládl Mistrovství Francie a na startu v Liege na něj byla upřena větší pozornost.  

V páté etapě nechal peloton ujet skupinu pěti uprchlíků. Nejsilnější z nich byl Stuart O’Grady. Únik měl hodně velký náskok a z něj byl v celkovém pořadí nejvýš Thomas Voeckler, a tak se dostal do čela závodu.

„Do cíle jsem dojel čtvrtý a byl jsem hodně zklamaný, protože jsem chtěl samozřejmě vyhrát etapu. Pak jsem ale vystoupil na podium a oblékl si ten dres, kouknul jsem se na lidi dole a řekl jsem si: Děje se něco speciálního,“ řekl Francouz o svém prvním okamžiku ve žlutém.

Celkem v něm vydržel 10 dní. Pak ho vysvlékl suverénní Lence Armstrong na cestě za šestým titulem v řadě. Voeckler vzpomíná na třináctou extrémně náročnou horskou etapu: „Žlutý dres má v sobě trochu magie. Při výjezdu na Plateau-de-Beille jsem ho udržel o pouhých 22 vteřin před Armstrongem. Na začátku etapy se to zdálo nemožné, ani já sám jsem tomu nevěřil. Žluťák mi ale dodal energii, kterou bych v sobě bez něj nenašel.“

Po ztrátě vedení závodu Voeckler dál zůstal v celkovém pořadí. O bílý dres přišel až v časovce v 19. etapě. Mezi mladými skončil třetí a celkově osmnáctý.

Během své kariéry se proslavil jako velký závodník. Jeho sláva a popularita (především ve Francii) určitě přesahuje jeho úspěchy. Možná nenaplnil svůj potenciál a mohl získat víc titulů z velkých závodů. Nikdy se ale moc nepodřizoval taktice. Prostě závodil a diváky dokázal skvěle bavit. Když cítil šanci, šel do toho a neohlížel se. Často na to později doplatil.

Největší úspěchy si připsal až po svých třicátých narozeninách. V roce 2009 poprvé v kariéře vyhrál vytouženou etapu na Staré dámě. O rok později se podruhé stal mistrem Francie, na Tour pro sebe opět urval jeden etapový vavřín a v závěru sezóny pak triumfoval na historicky první Grand Prix v Québecu.

Další sezóna byla nejlepší v jeho životě. Na dvě etapy z Paříž–Nice navázal celkovým vítězstvím 4 dní v Dunkerque.

Pak přišla na řadu Tour de France 2011 a Voeckler přijel znovu s cílem vyhrát etapu. V deváté etapě byl hodně blízko, ale nestačil na Luise Leóna Sáncheze a skončil druhý. Uprchlíci ujeli pelotonu o 4 minuty a Francouzský hrdina se zase jednou převlékl do žlutého.

Stejně jako o sedm let dříve i tentokrát v něm vydržel 10 dní a pořádně potrápil všechny favority. „Nedokážete si představit, jak těžké je vést žlutý trikot. Je to skvělé, ale zároveň strašně těžké. Najednou cítíte obrovskou zodpovědnost. Není to vůbec jednoduché,“ vzpomíná Voeckler.

V cíli 18. etapy uhájil vedení o pouhých 15 sekund před Andym Schleckem. Znovu využil kouzlo žlutého trikotu, ale v další etapě s cílem na Alpe d’Huez už mu síly nestačily a propadl se na čtvrté místo. Na jeden den se lídrem stal Andy Schleck, ale v následné časovce nestačil na Cadela Evanse, který ve 34 letech konečně vyhrál vysněnou Grand Tour. Voeckler dojel a skončil na čtvrtém místě.

Žlutý trikot už si na sebe nikdy neoblékl, za to ale vystoupal na podium na Champs-Elysées. Hned v roce 2012 totiž vyhrál hned 2 etapy, obě horské a po cestě posbíral velký počet bodů do vrchařské soutěže. Do Paříže tak dojel v puntíkovaném.

Před Tour de France 2017 Voeckler oznámil, že po závodě ukončí kariéru. Šlo o jeho patnáctou Tour v kariéře a stal se tak prvním a dodnes jediným závodníkem v historii, který dokončil 15 Tour po sobě.

V loni se v rozhovoru pro magazín Rouleur zmínil i o pocitech, jež ho provázely po ukončení kariéry. „Pořádně jsem celý život dělal jen jednu věc a najednou už jsem na ni fyzicky nestačil. Najednou začínáte od nuly. Kladete si otázku, co byste v životě chtěli dělat. To je normální ve 20 a ne ve 38. Celý život jsem jenom jezdil na kole. Vlastně jsem ani nevěděl, co mě baví a v čem jsem dobrý,“ přiblížil Voeckler situaci končícího cyklisty.

Rád by v budoucnosti uspěl jako ředitel svého vlastního cyklistického týmu. Snad se mu bude dařit stejně, jako na kole.

 



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste