Nyní 32letý Toon Aerts tak dokonal svůj velký comeback po podivném dopingovém případu (který takový není…) před dvěma lety, kdy si odseděl dlouhou dvouletou pauzu. Od té doby zajel už 42 startů a v nich řadu slušných výsledků, ale vyhrál jen dva menší závody C2. 

„Zahajuju svoji druhou kariéru,“ už se usmíval. „V jednu chvíli jsem se v písku chytil do pasti a zdálo se, že jsem přišel o všechny šance. Ale naštěstí jsem se dokázal vrátit. V posledním kole jsem měl i trochu štěstí, když jsem zalepil tu díru. Poslední roky byly tak těžké, už dlouho nestále štěstí na mé straně.“

Počasí na břehu Severního moře vydrželo teplé a slunečné, opět se jelo obutí tzv. diamanty s hladkým středem a vzorkem po okrajích. Rozhodlo se až v závěrečném z devíti okruhů, do nějž vjela v kontaktu osmičlenná grupa, kam se Aerts dotáhl až na poslední chvíli. 

O špici se starali nejvíc Nys a oranžový tulipán Pim Ronhaar, postupně odpadli dvojnásobný evropský šampion Michael Vanthourenhout a druhý tulipán Mees Hendrikx. Na pláži volil odlišnou stopu pouze britský mistr Cameron Mason, který raději běžel kratší úsek v hlubším písku, než by jel po tužším podkladu, kam až šplouchaly vlny.

Už už to vypadalo na Nysovu obhajobu, ale nadupaný Aerts nasadil k dlouhému spurtu, jemuž mladší krajan nedokázal odolat a v posledních metrech svěsil nohy. „Poslední kolo šlo sice podle plánu, ale tomu sprintu jsem nedokázal odolat. Toon (Aerts) to zvládl perfektně takticky i fyzicky,“ ocenil soupeře. 

Kompletní obsazení pódia hlavní velmocí dokonal třetí Joran Wyseure. Na bývalého mistra světa do 23 let Ronhaara tak zbylo čtvrté místo, letos už dojel třikrát druhý a jednou třetí, takže na skutečný úspěch stále čeká.

Jediný z českých zástupců Michael Boroš v první mezinárodní konfrontaci sezóny dojel slušně čtrnáctý (-1:37), za sebou nechal z lepších borců 15. Jorise Nieuwenhuise, 18. Kevina Kuhna nebo 21. Nielse Vandeputteho. „Docela dobrý, já to mám na písku rád. Jezdil jsem pořád okolo patnáctky, ale vždycky mi tam někdo vjel, nedařilo se mi to pořádně dotáhnout. Vsadil jsem na Van der Haara neboVandeputteho, že to spolu dorazíme, ale bohužel to nevyšlo. Je to strašně vyrovnaný, každý závod může vyjít líp někomu jinému. Měl jsem se víc spoléhat sám na sebe, měl jsem na lepší výsledek,“ hodnotil elitní český jezdec, který teď míří ke startu světového poháru doma v Táboře za dva týdny. 

Mezi ženami do 23 let uspěla jasně největší favoritka Leonie Bentveld z Nizozemska, dvakrát třetí na posledních mistrovstvích světa i loňské Evropě. Druhá za ní dojela (-1:13) obhájkyně titulu Célia Gery z Francie, třetí její krajanka Amandie Muller (-1:49). 

Na výborné šesté místo dosáhla navzdory defektu v předposledním okruhu Kateřina Hladíková (-3:18), která promarodila celou loňskou sezonu s brněním lýtka a bolesti v tříslech z vyhřezlé plotýnky, patrně z přetížení. 

„Od rána jsem se cítila dobře, i když bolí mě pořád ta noha, ale naše fyzioterapeutka mi moc pomohla. Snažila jsme se na trati jen soustředit na písek a mimo něj odpočívat. Díky tomu jsem se posouvala dopředu. Po defektu mě dojela skupinka čtyř holek, ale naštěstí jsem je všechny přespurtovala. Jsem moc spokojená, nečekala jsem to,“ vyprávěla nadšeně. Od května už trénuje normálně, přes léto ledacos dohnala a opět se chystá trávit více času tréninkem i závody v Belgii, kde si našla přítele. Ještě 9. byla další česká reprezentantka Amálie Gottwaldová (-3:22) a 13. Kateřina Douděrová (-4:15).

Závod juniorů vyhrál 17letý Filippo Grogolini z Itálie před dalším členem squadry azzuri Patrikem Pezzo Rosolou (-13) a Gielem Lejeunem (-16) z Belgie. Nejlepší z českého kvarteta byla 15. Antonín John (-2:25), následovali 25. David Svoboda (-3:29), 51. Jakub Panuš (-5:28) a 59. teprve 16letý Tadeáš Pazourek (-7:22).

Kompletní výsledky najdete na www.cxprocyclingstats.com

Medailové pořadí ME 25

Nizozemsko 2-3-1
Itálie 2-1-1
Belgie 1-1-3
Česko 1-0-0
Francie 0-1-1