"Už se moc těším," říká Petr Vakoč

08.11.2018 | Petr Nejedlý

Jak jste se nedávno dozvěděli, Petr Vakoč je zpět. Včera zamířil do Španělska za přípravou na novou sezónu, kterou odstartuje v polovině února na čtyřdenním etapovém závodě Tour La Provence.

Jak ten čas letí! Petr Vakoč má před sebou už šestý rok v barvách stáje, která se bude v roce 2019 jmenovat Deceuninck - Quick-Step. Vlastně… závodně pátý, protože ten loňský strávil převážně rehabilitací po těžkém zranění. Před odletem do Španělska se podělil o své dojmy z blížícího se návratu do pelotonu.

Na co nejvíce myslíte, co převažuje v hlavě? Těšení na závody, nebo obavy, zda se návrat vydaří?

PV: „Jednoznačně převažuje to těšení. Já jsem si někdy v březnu nejprve myslel, že zvládnu startovat na mistrovství republiky, ne na výsledek, ale zvládnu. Chtěl jsem si přidávat v tréninku, každý týden na ergometru pár wattů navíc, touha být rychle zpět je ale nebezpečná, trenér mne krotil, brzdi, brzdi, dej tomu čas, ať se zranění zahojí. Takže už opravdu převažuje to těšení. Letím trénovat do Španělska, takže se nyní těším na zimní přípravu na jarní závody. A na vše kolem závodů, na soustředění s týmem, atmosféru na závodech, až je budeme společně prožívat. Podstatné je zdraví, po těžkém roce vnímám to slovo úplně jinak než v minulosti. Jsem vlastně šťastný, že jsem živý, že to dopadlo, jak to dopadlo, vždyť jsem na tom mohl být mnohem hůře.“

Neobával jste se – vzhledem k dlouhé pauze a vážnosti zranění – že Vás zdravotní stav do závodní cyklistiky už nepustí?

PV: „Ani ne. Převládala radost z toho, že jsem živý a že mi náročná rehabilitace pomáhá k tomu, abych byl zdravý. Srovnával jsem, jak na tom jsem, s tím, jak jsem na tom byl včera, před týdnem, před měsícem. Povedlo se mi nastavit myšlení tak, že jsem kolo téměř neřešil, a postupoval krok za krokem. Doktoři, kteří mne operovali, tvrdili, že záda budou držet, že závodit budu, rehabilitační mne spíše brzdili, uvidíme, jak to půjde. Bral jsem od všech vždy ten nejvíce pozitivní postoj, dělala mi radost taková malá vítězství, jako například, když jsem jel poprvé tramvají a dokázal sám vyrazit do města.“

Zranění Vám tedy pomohlo k pozitivnějšímu myšlení?

PV: „Paradoxně jsem byl tento rok, v němž jsem procházel dlouhou těžkou rehabilitací, pozitivněji naladěný než například loňský rok, tehdy mi nálada klesala a stoupala podle toho, jak se mi dařilo na závodech. V průběhu regenerace jsem se dokázal přenastavit z módu, v němž žije většina profesionálních cyklistů, tedy z absolutní orientace na výkon. V tomto směru už ve mně nebylo tolik stresu. Samozřejmě, objevily se jiné stresy ohledně zdraví, ale netrvaly dlouho, spíše den dva, kdy jsem se cítil špatně a potřeboval jsem se lépe adaptovat na realitu, která se vyvíjela jinak, než jsem si představoval. Dařilo se mi být pozitivně naladěný a soustředit se na pokrok v rehabilitaci.“

Uspokojí Vás v příštím roce návrat do pelotonu, nebo v něm chcete být vidět?

PV: „Chtěl bych být vidět, myslet vysoko, vím, že je to v tuto chvíli hodně vysoký cíl. Přestože… nakonec by mne asi uspokojilo i to, být průměrný world tour závodník. Je ale lépe mít vyšší cíl.“

Levá noha stále není stoprocentní? 

PV: „Není. V levé noze se nezapojují všechna svalová vlákna. Jde o hamstring, na kole se to ale tolik neprojevuje. Ve spurtu mám limitace, také v dlouhodobé velké zátěži, ale podle dat se to zlepšuje. Ten sval funguje hůře, částečně nefunguje, ale pro výkon na kole není tak podstatný. I v případě, že by sval nebyl už nikdy úplně v pořádku, jsem přesvědčen, že by to tělo bylo schopné nějakým způsobem kompenzovat. Otázka je, jak dlouho, zda například po tři týdny, kdybych jel grandtour. Horší je to při běhu, v něm se to projevuje mnohem více, jsem schopen běžet patnáct minut a poté už se té noze nechce, není to koordinovaný pohyb. Takže jestliže jsem měl plány jednou v budoucnosti vyzkoušet maratón nebo ironmana, tak v současnosti by to nešlo. Ale na kolo to vypadá v pohodě.“

V průběhu přípravy jste si nejednou vyjel na tréninkovou jízdu i s komentátorem Eurosportu Martinem Hačeckým. Kdo byl rychlejší?

PV: „Vyráželi jsme směrem Jíloviště, Řevnice, odpovím takto – před několika měsíci byl rychlejší Háča.“

Podepsal jste roční smlouvu. Vždy jste mluvil o velké podpoře od svého týmu, vedení, spolujezdců, ale přece jen, nečekal jste, že by smlouva mohla být delší?

PV: „Opora byla velká, od vedení týmu i spolujezdců a to už od prvních dnů v nemocnici v Africe. Už na jaře, když za mnou bylo vedení týmu v Praze, jsme se dohodli, ať se uzdravím, že mi dávají dostatek času na rehabilitaci, nespěchají, napřed se uzdravit, poté se dostat do kondice. A že mi – pokud to zdraví dovolí – dají roční smlouvu. Takže to byla hotová věc a dále jsme se o tom už nebavili. Mně to dává smysl, uvidí se, jak na tom budu, zda se dokáži dostat na původní úroveň.“

Kde byste měl začít závodní sezónu?

PV: „Na Tour La Provence, je to čtyřetapový závod od 14. února.“

Loňská sezóna pro Vás měla původně být změnou, plánoval jste více klasik na kostkách…

PV: „Před rokem jsem cítil, že jsem na kostky připravený. Už kdysi mi Štyby (Zdeněk Štybar, pozn. redakce) říkal, že jsem typ na kostky. Ovšem vzhledem k situaci, jaká je, se starty na těžkých klasikách na kostkách odkládají. Letos se tam nevidím.“

A na Brabantském šípu porazíte Colbrelliho?

PV: „Jo! Brabantský šíp jsem už vyhrál, ale naposledy byl v závěru Colbrelli prostě rychlejší. Vrátím mu to.“

Proč tak pozdní vstup do sezóny?

PV: „Abych vstoupil do sezóny opravdu připraven a v co nejlepší formě. To znamená i možnost delší přípravy, více soustředění s týmem. Už jsem na tom dobře vytrvalostně, ale stále mi chybí výbušná síla, tedy to, co nejvíce utrpělo zraněním. Varianta startu na závodech v Austrálii z tohoto důvodu padla, přece jen, v Evropě bude jednodušší případné starty posunout, s kalendářem se dá více tvořit.“

A dále?

PV: „Další plány jsou spíše jen takový nástin, buď etapový závod v Portugalsku, nebo UAE Tour, oba jsou několik dní po těch etapách v Provence. Takže asi jeden z těchto dvou závodů. Více se bude řešit až v prosinci.“

V červnu se jede nový závod, jednorázovka na Mont Ventoux…

PV: „Ne, takovou vrchařinu nemáme v programu, v týmu nejsme úplně čistí vrchaři.“

Kdy jste naposledy viděl kolegy z týmu? Jak jste prožíval jejich letošní spanilou jízdu a vysoký počet vítězství, např. úspěch kamaráda Juliana Alaphilippa na Tour de France?

PV: „Asi před dvěma týdny jsme měli týmový mítink v Belgii, takže jsem viděl nejen Juliana, ale i všechny ostatní kolegy z týmu. Vítězství Juliana na Tour de France jsem vnímal hodně zblízka, protože když vyhrál svou druhou etapu, jel jsem za ním v doprovodném autě. On hlásil už dopředu, že právě na tuhle etapu se chce soustředit, tu má vytipovanou a chce ji vyhrát. Takže mi říkal, že je perfektní, že budu u toho právě ten den. A vážně se mu to povedlo. Byl to úžasný zážitek sledovat jeho jízdu za vítězstvím z auta přímo za ním.“

Připravil jste na svých webových stránkách nový blog…

PV: „Vypráví a bude vyprávět o mém návratu, o mé cestě až do plánovaného prvního závodu, který bude za sto dní. Chci s fanoušky sdílet tuto cestu, ukázat, co všechno obnáší. Zároveň chci své zkušenosti sdílet i s lidmi, kteří podobně jako já překonávají nějaké překážky, popsat, jakým způsobem se to podařilo mně. Moje zkušenost má potenciál mě mentálně hodně posílit a budu rád, když bude inspirovat i někoho dalšího.“

Nadále podnikáte se zdravými svačinkami?

PV: „Je to více než rok zpět, co jsme měli první výrobky a dále zdravé svačinky rozšiřujeme a vylepšujeme. S kamarádem Michalem Kočím jsme se kdysi dlouho bavili o tom, že bychom chtěli rozjet něco v oblasti zdravého životního stylu. A zjistili jsme, že máme největší problém se svačinou, že nemáme nic, co bychom si dali například na cestě autem nebo na túře v horách. Něco, co se vejde do kapsy, ale bude to zdravé, z přírodních surovin, bez chemie, bez cukru. Nic takového jsme tehdy nenašli a objevili jsme výrobce, který byl náš nápad schopen realizovat. Hrozně mne baví vymýšlet nové produkty, hledat, jak se dají vylepšovat, zkoumat nové alternativy, způsoby balení. Jsem ten, kdo vymýšlí koncept, vybírá ingredience, připravuje recept. V průměru si dám tak jednu denně, zvláště když brzy vstávám, já nerad vstávám dříve, než musím, pak je to super ke snídani třeba v tramvaji, když jsem musel na sedmou ráno jet na rehabilitaci. To samé v rámci fyzické přípravy, když jsem chodil po horách, vzal jsem si dva tři kousky do batohu a nemusel řešit jídlo. Není to zaměření vyloženě na výkonnostní výživu, tedy úplně vhodné při maximálním výkonu, spíše pro aktivně žijící populaci, tedy i pro nižší aktivity jako výlety na kole nebo pěší túry. Je to koníček, ale zároveň i byznys, rád bych, aby to fungovalo. A baví mne, že to spojuje byznys a výživu, věci, které jsem studoval.“

Na závěr – jaké budou příští týdny, měsíce?

PV: „Letím do Španělska, kde strávím většinu času individuální přípravou nebo s několika dalšími závodníky až do soustředění s celým týmem v Calpe od 10. do 20. prosince. Na Vánoce budu doma a poté opět do Španělska za dalším tréninkem a návratem.

Máte důvěru v příští sezónu?

PV: „Mám.“

Petře, tak ať se daří, hodně štěstí!



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste


cirkl a andula
No nevím nevím, to se mi zdá přehnaný takhle uvažovat. Něco jinýho jsou představy a něco jinýho je skutečnost...
13.11.2018 19:43:13

Podporují nás