Czech cycling magazine

Úžasná domácí korunovace. Králem cyklokrosu je Van der Poel

05.02.2023 | Tomáš Nohejl, foto UCI

Velkolepé finále přinesla závěrečná bitva mistrovství světa v cyklokrosu na Brabantské zdi v Hoogerheide. Po nevídané taktické bitvě, kde nikdo ze soupeřů nemohl vytáhnout trumf, v cílovém spurtu na asfaltu rozhodl domácí Mathieu van der Poel. Z druhé pozice explodoval za zády Wouta van Aerta a nedal se dostihnout. „Na ničem jiném v téhle sezoně nezáleží,“ říkal už před startem.

Van Aertovi tak zůstala jen lepší letošní bilance 6:5. Jinak zaostává. Celkově 60:120, na počty titulů 3:5. Van der Poel se ziskem pátého titulu přiblížil historickému rekordmanovi Eriku de Vlaeminckovi, který jich má sedm. Van Aert ani na stupních vítězů nedokázal zakrýt obrovské zklamání… Obhájce duhového trikotu Tom Pidcock chyběl, jak oznámil už dříve dává přednost přípravě na jarní klasiky na silnici.

Zato Van der Poelovi nemohli utišit radostné emoce. Otec Adrie, majitel osmi medailí z mistrovství světa, stavěl trať šampionátu počtvrté, z toho podruhé pod okny rodného domu. Ale teprve poprvé na ni vyhrál jeho syn. A teď už má mistrovských medailí deset! „Nestavím ji podle toho, co mu vyhovuje, ale aby splňovala co nejlepší technické parametry,“ povídal před závodem.

„Je to supertěžké popsat, co zažívám. Je to jedno z mých tří nejsilnějších a nejhezčích vítězství. Já proti Woutovi ve finiši,“ vykládal v cíli šampion. „Cítil jsem se skvěle uvolněně. To byl asi klíč k vítězství, zůstal jsem v klidu. Myslím, že všichni čekali, že udělám pohyb u bariér, ale já počal až do sprintu. Pracoval jsem na to opravdu tvrdě, pomohlo mí týmové soustředění. Jsem opravdu, opravdu šťastný. Tyhle naše věčné souboje nás oba už deset let posouvají na vyšší úroveň a za rok budou pokračovat, tenhle skvělý příběh ještě nekončí.“

Výkonnost obou fenoménů tu byla obrovsky vyrovnaná. V čem se lišili? Van der Poel startoval z první řady a do terénu vjel druhý za Van der Haarem, Van Aert vyrážel z druhé spolu s Borošem. Už v prvním z deseti ohruhů Van der Poel nastoupil, stačil mu jen Van Aert a získali 16 vteřin náskoku, který postupně lehce navyšovali. Ale jen tak, aby měli klid před pronásledovateli, ne víc. Jako první zaútočil ve třetím okruhu Van der Poel, po dvou velbloudech zapnul turbo do kopce, ale Van Aert se udržel. Van der Poel povětšinou udával tempo, Van Aerta obvykle pustil před sebe v cílové rovině a chvíli po ní.

Podobně do kopce nastoupil v pátém kole Van Aert, podobně se Van der Poel udržel. Překážky skákal obratněji Van der Poel, až na jedinou výjimku z první pozice, ale náskok na nich nezískal. Stavitel trati Adri van der Poel je údajně do itineráře doplnil až na přání sponzora, resp. po ukázání částky, které za reklamu na nich pošle. Bývalý šampion Sven Nijs před závodem varoval, že mohou rozhodnout, neboť byly o 5 cm vyšší než běžných 35 cm na světových pohárech. „Van der Poel je má v krvi, Van Aert se je naučil,“ říkal. Na rychlé pevné trati s minimem bláta nechybovali. Do finiše ale přijel na prvním místě Van der Poel.

V závodě o třetí místo se zpočátku nejlíp držel Michael Vanthourenhout, jemuž pomáhal nečekaně dosud nepříliš známý krajan Gerben Kuypers. Pak šli před ně Lars van der Haar s Eli Iserbytem (-12) a loňský vítěz celého světového poháru nakonec obhájil bronz z Fayetteville 2022. Zato ten letošní lídr Laurens Sweeck dojel až osmý (-59).

Michael Boroš se zpočátku držel okolo desítky, pak zůstal ve druhé skupině stále na její dosah. Ale 21. příčka (-1:57) je zklamáním. „Moc se mi to nepodařilo, neměl jsem svůj den. Nejlepší výsledky jsem letos dosáhl na suchu, ale tady jsem neměl dobré nohy. Chvíli jsem se držel na dosah desítce, ale nestačil jsem a musel zvolnit. Načasování formy nevyšlo,“ přiznal český mistr. Jakub Říman skončil 29. (-3:52) ze 40 jezdců.

V medailové bilanci 74. šampionátu dominují domácí Nizozemci (4 3 0) před Belgií (1 1 5) a Francií (1 0 2). Česko je s medailí po pěti letech šesté (0 0 1).