„Samozřejmě to není nejlepší pocit v mém životě, ale je to v pořádku. Situace je taková, jaká je. Nejsem beznadějný ani úplně smutný a doufám, že se uzdravování bude vyvíjet co nejrychleji,“ řekl Van Gils v rozhovoru pro Red Bull. Na zdravotní problémy je zvyklý z předchozích dvou sezón. „Za měsíc provedeme nové skeny a snímky a uvidíme, jak se vše vyvíjí. Pokud vše půjde dobře, možná se za čtyři týdny nebo tak nějak budu moci vrátit na trenažér.“
Zatímco na sociálních sítích se na Christena sesypala spousta kritiky, sám Van Gils není na jezdce týmu UAE Emirates-XRG naštvaný. „Když jsme se všichni tři dostali na cílovou rovinku, nikdo nechtěl udělat první krok, protože foukal mírný vítr do zad a trať byla trochu z kopce. Bylo tedy potřeba počkat na ten správný okamžik. Pak to Tom Pidcock zkusil zleva. Já jsem zareagoval. Christen pak přijel zprava a možná trochu blíž, než bylo nutné. Ale tak to v cyklistice chodí. Takové věci se stávají. Zvlášť když čtyři hodiny jezdíte po štěrku,“ popisuje osudné okamžiky.
„Všichni chtěli co nejrychleji dojet do cíle a bariéra se blížila. V tu chvíli mi Christen lehce narazil do řídítek. Naklonil jsem se na bariéru, což mi pravděpodobně otočilo přední kolo, a pak jsem přeletěl přes řídítka,“ pokračuje Belgičan.
„Samozřejmě to bylo velké zklamání. Pamatuji si, že jsem pak deset minut čekal u vozu lékaře závodu, protože lékaři řešili situaci s týmem. V tu chvíli jsem si myslel, že budu pravděpodobně několik dní trochu ztuhlý, ale že se mi podaří dostat se do dobré formy pro Strade Bianche, Tirreno a Sanremo. A pak za mnou přišel někdo z týmu a řekl mi, že mám zlomenou pánev…“
„Není třeba se na Christena zlobit. Stejně jako já chce vyhrávat závody, byl velmi motivovaný. Znám ten pocit, když se dostanete do finále a bojujete o pódium. Proto každý den trénujeme,“ má pochopení. „V noci po incidentu mi poslal zprávu na sociální síti. Odpověděl jsem mu a tím to skončilo. Myslím, že se také cítil špatně a nechtěl, aby se něco takového stalo.“
Podle původních předpokladů měl být Van Gils bez závodů několik měsíců, ale on sám doufá v rychlejší léčbu. „Bude to jen pár týdnů, než se budu moct vrátit na kolo. Budu hodně pracovat s fyzioterapeuty, trochu odpočívat a doufat, že se co nejrychleji dostanu zpět do formy.“ A sezónu neodepisuje, i když přijde o oblíbené ardenské klasiky. „Samozřejmě že ne! Teprve začíná. Čtyři až šest týdnů toho teď moc nenadělám. Ale je to skoro jako zimní přestávka. V listopadu jsem si dal pauzu, nic jsem nedělal. A pak byl prosinec a leden, a o dva a půl měsíce později jsem už zase téměř v top formě. Mám ještě spoustu času, čeká mě ještě spousta krásných závodů.“
