Že 20. etapa skončí úspěšným únikem bylo naprosto jasné už před startem deštivého dne na 184 km dlouhé trase z Nantua do Pontarlieru. Byl to proto opět tvrdý boj o dlouhý únik, který rozpoutal Kasper Asgreen, který se však nakonec do správné skupiny nedostal. 

Ta odjíždí až po 65 kilometrech a tvoří ji Harry Sweeny (EF Education-EasyPost), Tim Wellens (UAE Emirates-XRG), Matteo Jorgenson (Visma-Lease a Bike), Ewen Costiou (Arkéa-B&B Hotels), Pascal Eenkhoorn (Soudal Quick-Step), Romain Grégoire (Groupama-FDJ), Kaden Groves (Alpecin Deceuninck), Matteo Trentin (Tudor), Ivan Romeo (Movistar), Simone Velasco (XDS Astana), Jordan Jegat (TotalEnergies), Frank van den Broek (Picnic PostNL) a Jake Stewart (Israel-Premier Tech).

Jegat útočí na Top 10

Peloton zpočátku nereaguje, ale protože Jegat začal ohrožovat desáté místo Bena O'Connora v celkovém pořadí, začal australský tým Jayco AlUla uprchlíky stahovat. Zvýšení tempa v kopcích dostane do úzkých Felixe Galla a Oscara Onleyho, kteří se musejí dotahovat na do pelotonu, což se jim daří. 

Týmu Jayco se daří držet odstup od uprchlíků okolo dvou minut, takže Jegat, který ztrácí více než čtyři minuty na O'Connora, musí na čele zrychlit a odjíždí se Sweenym ve stoupání Côte de Thésy s vrcholem 62 kilometrů před cílem. Sweeny se 54 kilometrů před cílem na čele osamostatnil, ale pod dalším stoupáním Côte de Longeville si k němu dojíždí devět soupeřů, zatímco Costiou, Wellens a Jorgenson odpadli. 

Groves využil váhání soupeřů 

Ve stoupání se čelní skupina zmenšuje na šestičlennou, ve hře o vítězství jsou Grégoire, Romeo, Velasco, Groves, Stewart a Van den Broek. Grégoire v následujícím sjezdu zaútočil, ale jeho soupeři ho nenechali odjet. Zkouší to Romeo, ale 22 km před cílem v mokré zatáčce ve sjezdu tvrdě padá a k zemi jsou také Grégoire a Velasco. Tím se čelní skupina zredukovala jen na Grovese, Stewarta a Van den Broeka.

Groves sice vzhledem ke svým rychlostním předpokladům nemusí útočit, ale využívá svých zkušeností a 16,5 km před cílem odjíždí. Stewart s Van den Broekem se snaží donutit jeden druhého stíhat Grovese, ale nefunguje to a Australan mizí vstříc cíli. Do cílového města dojíždí s náskokem téměř jedné minuty před Van den Broekem a poprvé vítězí na Tour de France. 

Šestadvacetiletý cyklista sice už vyhrál sedm etap na Vueltě a dvě na Giro d'Italia, ale Tour jede letos poprvé a vítězství ho dojalo. "Zvítězit na všech třech Grand Tours je snem každého jezdce, a na Tour obzvlášť. Je to také mé první sólové vítězství a to, že se mi to podařilo na Tour, je ještě výjimečnější. Je v tom tolik emocí," přiznává.

"Start do kopce byl super těžký. Ve finále jsem věděl, že se Jorgenson a Wellens budou navzájem hlídat, takže jsem jim odjel. Po pádu vznikla ve skupině díra a Van den Broek jel naplno. Doskočil jsem si dopředu a pak se po sobě se Stewartem dívali a nechali mě jet."

"Dnešek jsme vnímali jako šanci vyhrát z úniku. Zahráli jsme to správně a já měl super silné nohy. Závěrečné kilometry jsem si neužil tak, jak bych si přál, nikdy předtím jsem v takové situaci nebyl a v hluku davů fanoušků bylo docela špatně slyšet ve vysílačce. Věděl jsem, že mám tak 30, 40 vteřin, a chtěl jsem jen co nejrychleji dojet do cíle," popisuje závěr etapy.

Groves letos už vyhrál etapu na Giru, ale o jarní klasiky přišel kvůli zdravotním problémům a na Tour mu to v hromadných dojezdech po odstoupení Jaspera Philipsena nešlo. "Letos to jde nahoru dolů, chyběly mi klasiky, a proto pro mě bylo hodně důležité vrátit se do hry na Giru. Přijel jsem sem podpořit Jaspera a pak jsme o něj přišli, takže jsme se soustředili na Mathieuho (van der Poela, pozn. red.). Na začátku Tour jsme zaznamenali neuvěřitelný úspěch a tým mi dal příležitost vyhrát třetí etapu s třetím jezdcem, což je také něco jedinečného. Jsem nesmírně vděčný za příležitost startovat na Tour a nyní se jim odvděčuji vítězstvím," dodává Groves.

Jegat protíná cílovou pásku s náskokem přesně šesti minut před pelotonem a posunul se tím do první desítky celkového pořadí před rezignovaného O'Connora. 

Milan vyhraje bodovací soutěž 

Definitivně jasno je o všech trikotech. Tadej Pogačar vyhraje celkové pořadí i vrchařskou soutěž, Jonathan Milan se na své první Tour podívá na pařížské pódium, až si půjde pro zelený trikot a bílý dres připadne Florianovi Lipowitzovi.