Na kole závodil od dětství a už v 7 letech se stal mistrem světa v BMX ve své věkové kategorii. Během dalších 5 let vyhrál v BMX několik českých i evropských závodů, a když mu bylo 14 přešel k cyklokrosu.

Zde začal okamžitě sbírat další úspěchy. V 16 letech vyhrál Mistrovství ČR devatenáctiletých, a když mu bylo 19, poprvé triumfoval mezi dospělými. K tomu přidal ve stejném roce ještě zlato z Mistrovství světa do třiadvaceti let.

Po skvělé sezóně podepsal mladý Štybar smlouvu s belgickým týmem Fidea. V roce 2007 vyhrál svůj první závod světového poháru mezi muži a v roce 2010 si český jezdec podmanil cyklokrosový svět. Vyhrál Světový pohár, Superprestige i Mistrovství světa v Táboře a stal se teprve druhým cyklokrosařem v historii, který ovládl všechny tyto závody v jednom roce. První byl Sven Nys v roce 2005.

„Je to něco neuvěřitelného, je to zážitek až do konce života. Fanoušci byli neuvěřitelní, fandilo se po celé trati. Bylo to neuvěřitelné a hrozně jsem si to užíval. Od začátku už byl hrozný tlak, každý se mě ptal jenom na mistrovství světa. Ale ustál jsem to a prokázal jsem, že jsem silný psychicky,“ radoval se Štybar po svém vítězství na Mistrovství světa v rozhovoru pro Český rozhlas.

Duhový trikot obhájil v roce 2011 a zaujal tým Quick-Step, kam se v pětadvaceti letech přesunul a pokoušel se prorazit také na silnici. První větší úspěchy mezi silničáři začal sbírat v roce 2012, kdy vyhrál jednu z etap 4 dní v Dunkeque a skončil zde třetí v celkovém pořadí. Ve stejném roce si připsal i etapové vítězství na závodu Kolem Polska a podíval se také na Grand Tour. Na Vueltě se ovšem zatím prosadit nedokázal.

V lednu 2013 získal Štybar svůj šestý a zatím poslední titul mistra ČR v cyklokrosu a pojistil si náskok na čele historické tabulky.

V dubnu toho roku se poprvé podíval na Paříž–Roubaix. Skončil šestý a o možnost bojovat o vítězství ho v konci připravila kolize s neopatrným divákem. Na pověstném Pekle severu se mu neobyčejně daří. Na kostkách dokáže využít své zkušenosti z cyklokrosu, ale na vítězství ještě nedosáhl. Dvakrát skončil druhý (2015 a 2017) a celkem šestkrát ze sedmi startů dojel v první desítce. Dvakrát přitom pomohl k vítězství svému týmovému kolegovi. Neuvěřitelná vyrovnanost na jednom z nejtěžších závodů cyklistického kalendáře.

„Já kostky nesnáším. Na ježdění po kostkách není vážně nic hezkého. Neužívám si to. Ale dosáhl jsem na nich jedny z nejlepších výsledků kariéry. Tak se snažím co nejvíc využívat skutečnosti, že mi sedí,“ prozradil letos pro iDnes.cz český jezdec.

Štybar už mockrát dokázal, že jeho přesun na silnici byl výborný tah. Po Jánu Svoradovi je teprve druhým českým cyklistou, co vyhrál etapu na dvou různých Grand Tour. V roce 2013 přesprintoval Philippa Gilberta v závěru sedmé etapy Vuelty a o dva roky později na Tour překvapil celý peloton nástupem kilometr před cílem a těsný náskok uhájil až do cíle.

Tohle vítězství pro něj bylo obzvlášť emotivní, protože týden před startem Tour de France 2015 se mu narodil syn. Porod byl původně plánovaný na stejný den, kdy začínala Tour, takže byl jeho start v ohrožení. Nakonec se malý Lewis dostal na svět už o týden dřív a Štybar mohl oslavit obrovský úspěch na největším cyklistickém etapáku.

"Je to pro mě velké vítězství. Když jsem přešel z cyklokrosu na silnici, pracoval jsem hodně tvrdě na tom, abych se dostal na tuto úroveň. A mnozí zpochybňovali mé úspěchy, kterých jsem dosáhl. O to více jsem šťastný, že jsem tuto příležitost dokázal využít. Řadím to podobně vysoko jako první titul mistra světa v cyklokrosu v Táboře," řekl Štybar pro denik.cz po triumfu na Staré dámě.

„Jsem šťastný, že jsem mohl vyhrát pro manželku Ine a mého syna. To vítězství bylo pro ně,“ dodal novopečený otec.

Dvakrát také opanoval Mistrovství České republiky (2014 a 2017) a v roce 2013 vyhrál dokonce celkové pořadí etapového závodu té nejvyšší kategorie Eneco Tour.

V zimě 2014 se na pár závodů vrátil k cyklokrosu. I přes minimální trénink na Mistrovství světa porazil všechny specialisty a dojel si pro třetí duhový trikot v kategorii elite.

Po třech méně úspěšných sezónách se mohlo zdát, že pomalu stárne. Na jaře 2019 ale ovládl klasiky Omloop Het Nieuwsblad Elite a E3 BinckBank Classic a všem ukázal, že ještě nepatří do starého železa. V průběhu celé sezóny byl velmi jako vždy důležitou součástí svého týmu, který v jednorázových závodech a etapových dojezdech ukazoval obrovskou sílu.

Svými výkony si řekl i o nový kontrakt, který s Deceunickem podepsal v letos červnu. „Prodloužení smlouvy pro mě hodně znamená. Mám s každým v týmu skvělé vztahy a mám radost, že mi vždy věřili,“ uvedl Štybar na webu Deceuninck-Quick Step. „Je to moje druhá rodina a jsem rád, že zůstávám další dva roky. A doufám, že to budou nejlepší dva roky mojí kariéry,“ dodal sebevědomě.

Jak už je v Quick-Stepu v posledních letech zvykem, tým opět opustilo několik velkých hvězd a žádné zvučné jméno se k němu nepřipojilo. Odchází Philippe Gilbert, Elia Viviani a Enric Mas. Štybar ale zůstává věrný a v následující sezóně by mohl dostávat více šancí jezdit na sebe. Snad mu bude držet zdraví a získá pro českou cyklistiku nějaké další cenné úspěchy.