Czech cycling magazine

Zemanová obešla trať cyklokrosového světového šampionátu zatím jen pěšky. Se zlatým špendlíkem vyrazí na kole na start naostro

03.02.2023 | Tomáš Nohejl, foto Milan Žejdlík, Jaroslav Svoboda

Jako vždy už posledních šest let, od svého prvního vítězného mistráku mezi českými kadetkami, si připíchne na záda startovní číslo do levého rohu zlatým špendlíkem. „Nesmím ho ztratit, nosí mi štěstí,“ říká Kristýna Zemanová, největší česká naděje na cyklokrosovém mistrovství světa, které začíná v pátek v nizozemském Hoogerheide.

Jak to vypadá na místě?

Na trati jsme se byla jenom projít pěšky, měla jsem volno. Je to hodně suchý a rychlý, jak to mám ráda. Nikde se neboří bláto. Ještě ráno si trať projedu a ve 12.30 jdeme na start štafet.

Oproti loňsku, kdy jste v Americe jeli na zkoušku čtyři, se teď představí šest závodníků všech kategorií a už se jede o medaile. Kam byste mohli dosáhnout?

Máme to postavené dobře. Začne Venca Ježek, pokračují Kateřina Hladíková, Vanda (Dlasková), Matyáš Fiala, potom já a nakonec Bory. V šesti to bude určitě ještě zajímavější. Taktika se asi žádná vymýšlet nedá. Tam není na co čekat, pojede se našrot. Já si myslím, že asi Nizozemci budou jasně nejsilnější (jedou v sestavě Molengraaf, Bentveld, Van Empel, Van der Eiden, Del Grosso a Kamp, pozn. aut.), pak Belgičani, ještě Francie a Británie. Pak uvidíme, co ostatní. Jede deset štafet, kdybychom dosáhli do pětky, bylo by to pěkné.

Forma se podařila vyladit podle předpokladů?

Cítím se fyzicky dobře, jak jsem si plánovala, jak by to mělo vypadat. Snažím se užívat si závody, nepřipouštím si žádný tlak, ať je to světový pohár nebo mistrovství světa.

Opravdu si nepřipouštíš nějakou odpovědnost? Český cyklokros spoléhá s nejlepším výsledkem na tebe…

Já doufám, že se to povede co nejlíp a budu mít radost já i moje okolí. Natrénováno mám, dala jsem tomu maximum. Chce to jen dobře zregenerovat, to by mělo stačít.

Sobotní pauza před tvým individuálním závodem kategorie do 23 let v neděli ve 13 hodin ti vyhovuje?

Takhle je to pro mě ideální. V pátek si zkusím v tempu okruh, jeden den se pak rozjedu na silnici a v neděli si dám kolo nebo dvě před startem. Odhaduju, že v závodě šest kol dáme. Jede s námi Van Anrooij a ta pojede rychle.

I ona uvažovala o startu v elitě, nakonec zvolila roli jisté favoritky, že? Kam míříš ty, myslíš i na medaili, na kterou sis sáhla při posledním světovém poháru?

Jenže tam ona nebyla, že jo. Takhle si to zvolila, pokud nebude mít technický problém, je podle mě jasná. Pak už je to otevřené, těžko říct. Po Francii mám sice sebevědomí, ale už tam jsem tátovi řekla, že to bylo parádní, ale i kdybych měla na mistrovství světa stejný den, zůstanu nejspíš čtvrtá. Na Zoe (Backstedt) teď asi nemám. Na Marie Schreiber nevím, tam jsme těšně, i když všechny závody dojela přede mnou. Zajet do pětky by bylo krásný.

Jak jsi strávila poslední týden?

Z Francie jsme jeli domů s tátou a týmem, stihla jsem tam dva tréninky na údržbu a regeneraci. Ve středu jsme vyrazili do Nizozemska, ale přespali jsme na půli cesty v Německu, takže se těch skoro tisíc kilometrů dalo líp vydržet.

Hoogerheide je domácí baštou rodiny Van der Poelů, trať staví otec Adrie, zaznamenala jsi to nějak výrazně?

Atmosféra bude krásná, hodně tím tady žijí a dokáží udělat kulisu. Poženou nejen je, ale nás všechny. Mathieua jsem zatím nepotkala, viděla jsem jen Michaela Vanthourenhouta a taky Shirin (van Anrooij) se projížděla už dneska, zbytek jen mládežníci. Taky Bory přiletěl teprve večer a půjde se projet až zítra.

Vyhlížíš taky konec sezony?

Mistrák bude poslední závod. Pak si odpočinu bez kola a budu se muset začít učit trošku víc. I když mám dost hotové, přece jen mě čeká maturita. Ale taky letíme s rodiči na dovolenou do Ománu, to si zasloužím užít si pořádný teplíčko.

A co pak dál, řešíš zahraniční nabídky?

Nějaké se už objevily, ale nechci se tím teď zabývat. Musím dokončit školu a do příštího mistrovství světa v Táboře za rok se asi přestup konat nebude. Jen bych se určitě chtěla zaměřit ještě víc taky na silniční závody, i etapáky, to by nás s holkama z týmu mělo posunout.

Neuvažuješ ani o přesunu do elitní kategorie, přestože můžeš ještě dva roky jezdit třiadvacítky?

Budu spíš v 23, o elitě nepřemýšlím. Tam se toho ještě najezdím dost, závody vlastně už jezdíme s nimi a myslím si, že je lepší nepřeskakovat. Kdyby mi to jezdilo tak jako Van Empel, to by bylo něco jiného. Opravdu se domnívám, že mi nic neuteče a není to asi nutné. Když se na to podíváte, možná, že konkurence v ženách je menší, v 23 nás jezdí víc.