Závod se skládal z 5 etap. Dvě byly pro sprintery, a po jedné pro časovkáře, klasikáře a vrchaře. O konečném pořadí ovšem nerozhodla ta profilově nejtěžší, ale hned druhá v pořadí se zvlněným profilem.
V úvodní (130 km / 600 m) udrželi tři lidi z úniku minimální náskok 4 vteřin až na pásku. Vyhrál Belgičan Jens Reynders (Qatar Pro Team), cyklista, který předešlých 5 let odjezdil ve třech Pro týmech a specializací je především sprinter. Adam Bradáč se prosadil na 8. a Tomáš Bárta na 12. pozici.

Ve druhé (130 km / 1250 m) přijeli do cíle před početnější skupinou nejprve tři jezdci. Pro sólo vítězství si dojel Rein Taaramäe (Kinan Racing Team), 38letý estonský cyklista, který před svým angažmá v japonském týmu prožil většinu své předlouhé kariéry v týmech nejvyšších divizí, z toho 8 let ve World Tour. Za ním s minutovou ztrátou dorazila dvojice na čele s Marcinem Budzinskim a teprve o další minutu a půl dalších 25 jezdců.
Časovku (10 km / 40 m), která sice zamíchala průběžným pořadím, ale na první třech místech nezměnila nic, vyhrál 21letý Ital Lorenzo Nespoli (MBH Bank CSB Telecom Fort).

Čtvrtá (133 km / 2900 m) patřila vrchařům. První na vrcholu cílového stoupání (6,3 km, 8,8 %) byl Matteo Fabbro z druhodivizního Solution Tech NIPPO Rali, kterého si budeme pamatovat, když v minulosti jezdil 2 roky za Katushu a poté 4 roky za BORA – hansgrohe. Fabrovi to stačilo na posun na průběžné 4. místo, na první trojici měl ale stále velký odstup. Marcin Budzinski dokončil etapu na 6. místě, přesto klesl o jedinou vteřinu za svého souputníka z úniku z druhé etapy 32letého Nizozemce Adne van Engelena (Terengganu Cycling Team), který tady v roce 2023 dosáhl na celkové prvenství.
V poslední etapě (101 km / 250 m) došlo na klasický hromadný spurt, ruce nad hlavu zvedl 27letý dánský cyklista Alexander Salby z čínského Li Ning Star, který v letech 2023 – 2024 nakoukl do druhé divize v belgickém Bingoal WB. Adam Bradáč dospurtoval jako 9. a Tomáš Bárta hned za ním na 10. místě (na titulním snímku Tomáš ve žlutém a Adam v černo-bílém). Marcin Budzinski si aktivitou na rychlostních prémiích vzal zpátky konečné 2. místo!

Marcin Budzinski a Adne van Engelen stíhají ve druhé etapě Reina Taaramäe
Marcin Budzinski: „Co se týče profilu, závod nebyl až tak obtížný, potíže přicházely na rovinatých větrných úsecích. Silnice byly široké a velmi kvalitní. Organizace byla velmi dobrá. Závod rozhodla druhá etapa, v níž jsem odjel s větší skupinou do úniku a z ní pak zaútočil a s velkým časovým náskokem se dostal na druhé místo, které se mi podařilo udržet až do konce závodu. Během celého závodu jsme jako tým pracovali dobře a dosáhli čtyř pódiových umístění v pěti etapách.“
Adam Bradáč: „Závod bych celkově hodnotil pozitivně. Všechno fungovalo tak, jak mělo – doprava, jídlo, zajištění závodu, všechno bez problémů. Konkurence byla solidní, startovaly dva profi a také dost kontinentálních týmů. Styl závodění byl dost aktivní, hodně se nastupovalo a často vznikaly větší skupiny, které se kvůli nepředvídatelnému větru dlouho nesjížděly. Se svým výkonem jsem celkem spokojený. Je leden, sezóna teprve začíná a forma není špatná, i když je samozřejmě pořád na čem pracovat. Moje role v týmu byla hlavně ve sprinterských koncovkách etap. Dvakrát top 10 je dobrý start, i když jsme od toho chtěli víc. Pro tým to byly první závody v nové sestavě, hodně se řešilo sehrání a spolupráce, a myslím si, že to fungovalo dobře. S o to větší motivací pokračujeme do dalších závodů. “

Adam Bradáč na ilustračním snímku coby vítěz loňské Trofeo Cinelli - VC Hlohovce
Adamovi je stále ještě pouhých 19 let. Juniorské roky strávil v Dukle Praha. Nyní druhým rokem jezdí za slovinský Factor (sedlají kola téže značky). Tým pro letošek prodělal značnou obměnu. Z 21 lidí se zredukoval na 11. Odešla především jasná jednička loňské sezóny Novozélanďan Paul Wright do nově vzniklého amerického Pro týmu Modern Adventure Pro Cycling. Mezi čtyřmi nováčky je i loňský junior Dukly Praha Šimon Matějek.
Tomáš Bárta: „Byl to můj první kontakt s novým týmem a první jízda na novém kole (Calnago). Zajištění v průběhu závodu jsme měli dobré. Přijel se za námi podívat i prezident klubu. Organizace závodu byla na vysoké úrovni včetně bezpečnosti. Konkurence jak sprinterská, tak vrchařská, byla poměrně slušná na dvojkový závod. Rozhodovalo se ve druhé etapě, kdy odjela třicítka lidí a vzadu nebyl zájem to sjíždět. My tam měli dva lidi včetně kapitána Berhaneho, bohužel náš vrchař Aman se kvůli žaludečním potížím asi 15 km před cílem vrátil do balíku. V etapě s dojezdem na kopec pak prokázal své kvality, když obsadil 5. místo. V poslední etapě se to hodně na bočáku dělilo, ve finiši mi to dalo na 10. místo. Na začátek dobré i pro zvýšení sebevědomí do spurtů, ambice mám pochopitelně vyšší. Nyní nás čeká série závodů v Turecku zakončená Okolo Turecka, v květnu budeme tři týdny závodit v Japonsku (Tour de Kumano, Tour of Japan), až do mistrovství republiky máme pěkný závodní program. Takže se těším.“

Tomáš přišel z TUFO Pardus Prostějov do ATT Investments, kde také prožil výsledkově nejúspěšnější rok (2022), což ho vyneslo do druhodivizního Caja Rural, kde dělal rozjížděče Danielu Baborovi. Ten ale po loňské sezóně s cyklistikou skončil a směřuje do ringu MMA. Tomáš loni ve Španělsku už smlouvu nedostal, přestoupil do maďarského Epronexu, který ale po sezóně zanikl. Pro letošek se mu podařilo sehnat angažmá v tureckém conti Istanbul Team. Ten také udělal značný průvan v sestavě, z 10členné sestavy je 8 nových tváří. Největší hvězdou je 35letý Eritrejec Natnael Berhane, který má na kontě mj. 6 sezón ve World Tour a je vítězem Okolo Turecka z roku 2013. Loni výsledkově nejúspěšnějším z letošní sestavy byl 22letý Berhanův krajan Awet Aman, mj. 2. na Africkém šampionátu na silnici. Tomáš vyčnívá ze sestavy nejen postavou, ale mezi 5 Turky a 4 Eritrejci i národností.
