Země Basků (Euskadi) je autonomní region na severu Španělska. Baskové jsou hrdé etnikum se silným vědomím vlastní identity, kteří sdílejí nejen historický původ, kulturu a tradice, ale hovoří jazykem, který není příbuzný s žádným jiným jazykem v Evropě.

Baskické hory nejsou vysoké jako třeba Pyreneje, jsou ale členité, poměrně strmé a působí divokým dojmem. Z čehož plyne, že etapový závod Okolo Baskicka obvykle vyhrávají skvělí vrchaři. V posledních pěti letech to byli postupně Primož Roglič, Daniel Felipe Martínez, Jonas Vingegaard, Juan Ayuso a João Almeida.

1209523314 - kopie.jpg

Loni vyhrál úvodní časovku Maximilian Schachmann (Soudal Quick-Step), druhou etapu z hromadné koncovky Caleb Ewan (INEOS Grenadiers) a třetí z první desetičlenné skupiny Alex Aranburu (Cofidis). Ve čtvrté všem o půl minuty ujel João Almeida (UAE Emirates – XRG) a uzmul Schachmannovi dres lídra závodu. V páté přijel do cíle sólově Ben Healy (EF Education – EasyPost) a v poslední byl znovu nejúspěšnější Almeida, když byl v cíli lepší ze dvojice s Enricem Masem (Movistar). Takové také bylo pořadí na prvních dvou místech v konečném pořadí, Schachmann uhájil místo na pódiu. Nejlepším mladíkem se stal Almeidův kolega Isaac Del Toro.

Oproti loňsku pořadatelé sice ubrali 45 km z délky závodu (810 km), ale silně přitvrdili v převýšení, z loňských 14.500 na letošních 16.400 metrů. Vynecháme-li časovku – i když i ta svým profilem nahrává vrchařům - pak pouze třetí etapa (2.709 m) vykazuje převýšení pod 3 tisíce metrů, přičemž předposlední se vyšplhá nad magických 4 tisíce (4.080). Chybí sice dlouhý cílový dojezd na kopec, ale včetně časovky čtyři etapy končí na vrcholu sice krátkého, ale prudkého stoupání.

loading...

Profilu a nejvyšší kategorii UCI odpovídá startovní listina. Z World týmů chybí NSN a Jayco AlUla, z ProTeams jsou tu všechny čtyři španělské, Tudor a Cofidis. Celkem tedy 22 týmů po 7 lidech.

Mezi top favority lze počítat Isaaca Del Tora (UAE Emirates – XRG), který jel letos dva etapáky nejvyšší kategorie a oba vyhrál: UAE Tour a Tirreno – Adriatico. Juana Ayusa (Lidl – Trek), vítěze Volta ao Algarve (2.Pro), který musel kvůli následkům pádu opustit Paris – Nice (2.UWT) z průběžné první pozice. Paula Seixase (Decathlon CMA CGM), mj. 2. z Volta ao Algarve. A také legendu Primože Rogliče (Red Bull – BORA – hansgrohe), dvojnásobného vítěze tohoto etapáku  ('21, '18) a letos 5. na Tirreno – Adriatico (2.UWT).

VA22022026IGORMARTINS009-1-1536x1024.jpg

Je tu ovšem početný zástup dalších jezdců, kteří mohou usilovat minimálně o top 10. Rogličův týmový kolega Florian Lipowitz, 3. Okolo Katalánska (2.UWT), Kévin Vauquelin (INEOS Grenadiers), 4. z Paris – Nice, Tobias Halland Johannessen (Uno-X Mobility), 4. z Tirreno – Adriatico, Cian Uijtdebroeks (Movistar), 8. z Okolo Katalánska, Ben Healy (EF Education – EasyPost) 8. z Tirreno – Adriatico, Antonio Tiberi (Bahrain – Victorious), 4. z Okolo Valenciany a 2. z UAE Tour, Christian Scaroni (XDS Astana), vítěz Tour of Oman (2.Pro) atd.

Lídři týmových sestav se budou moci opírat o podporu dalších silných vrchařů: Del Toro o McNultyho, Arrietu a Solera, Ayuso o Skjelmoseho, Seixas o Riccitella, mimořádně vyrovnanou a silnou sestavu sem poslala Astana (mj. Kolumbijci Tejada a Higuita) atd.

653621562_1368464151989533_9052693878193457120_n.jpg

Samostatnou kapitolou jsou Baskové rozesetí v různých týmech a s mimořádnou motivací. Jednak v domácím Euskaltel – Euskadi i dalších Pro týmech, z nichž vyzdvihněme Alexe Aranbura (Cofidis), a jednak ve World sestavách, z nichž vynikají Mikel Landa (Soudal Quick-Step), Pello Bilbao (Bahrain – Victorious) či už zmíněný Igor Arrieta.

Zcela samostatnou pozornost si zaslouží Ion Izagirre (Cofidis). Ten po 17 let trvající profesionální kariéře oznámil k 31. 12. 2026 její ukončení. Na tomto domácím závodě se dokázal v minulosti dostat počínaje rokem 2015 6x na pódium, z toho v letech ´15, ´17, ´18 a ´23 byl 3., v roce ´22 2. a v sezóně 2019 nenašel přemožitele.

662915198_1454990453308330_1979367899665121890_n - kopie.jpg

Aktuální situace by mohla svádět ke zkreslenému nostalgickému vyhodnocení jeho šancí, nebýt včerejšího 35. ročníku Gran Premio Miguel Indurain (1.Pro). Po 204 km a 3.430 výškových metrech proťal cílovou metu jako první a nikým neohrožován. V profilově nejnáročnější závěrečné části opakovaně v posledních 15 km útočil z první 12členné skupiny, takže se na čele nejprve ocitl ve společnosti Quinna Simmonse (Lidl – Trek) a dalšího Baska po otci slavného cyklistického jména 20 letého Markela Belokiho (EF Education – EasyPost) – mimochodem oba na Okolo Baskicka také startují – aby jim v posledním extrémně prudkém stoupání odjel a slavně a emotivně tu už po třetí zvítězil!

Závod vysílá Eurosport.

634119081_1419180460253612_3454291372998501166_n.jpg