Nejstarší klasický cyklistický závod, který se jel poprvé v roce 1876, přivítal na startu vybranou společnost. Z jezdců, kteří aktuálně vykazují top formu, to byli Primož Roglič a Giulio Pellizzari (Red Bull - BORA - hansgrohe), Thomas Pidcock (Pinarello Q36.5), Tobias Halland Johannessen (Uno-X Mobility) či Jan Christen (UAE Team Emirates - XRG) a za černého koně - po nevydařeném vstupu do sezóny při Volta Comunitat Valenciana (2.Pro) - mohl být považován Cian Uijtdebroeks (Movistar).

Letos se znovu dojíždělo na Supergu, kopec nad Turínem, na němž stojí od první poloviny 18. století Basilica di Superga, kterou každý den navštíví tisíce návštěvníků z celého světa. Pro závod mezi Milánem a Turínem je to ikonické stoupání, ovšem není pravidlem, že tu je vždy umístěn cíl. V posledních 10 ročnících dostali také 3x příležitost sprinteři (Démare, Cavendish, De Kleijn) a v jednom případě klasikáři (Bettiol).

1259768045.jpg

V ostatních to ale bylo o vrchařích, když se tenhle kopec jede dvakrát po sobě, což byl i letošní případ. V předešlých ročnících toho využili k vítězství borci jako Urán, Pinot, Woods, v roce 2021 Rogliče a naposledy loni Del Toro. 

Cyklisté letos na 174 km nastoupali necelých 1500 výškových metrů, z čehož je patrné, že dvojí zdolání Supergy se na výškových metrech podílelo nejpodstatnější měrou. Nejde až tak o příliš dlouhý kopec, ale zato prudký. Při prvním přejezdu šlo o 4,3 km o 9 % sklonu, v druhém, cílovém ještě o kousek více: 4,9 km s 9,1 % sklonem.

Do denního úniku se pustila šestice, v níž z World týmů byl jediný Patrick Konrad (Lidl - Trek). Nejdéle vydržel Andrea Pietrobon (Team Polti VisitMalta), ovšem jen do úvodu prvního výjezdu na Supergu.

1259767060.jpg

To už si to začali rozdávat favorité. Zvláště když kilometr pod vrcholem atakoval Roglič, k němuž se přidali další tři jezdci. Po sjezdu už jela na čele dvanáctka, v níž měl převahu tým Red Bull - BORA - hansgrohe, když společně s Rogličem a Pellizzarim tu byl i Adrien Boichis. 23letý Francouz, který letos přišel do prvního týmu z mládežnické zálohy. A byl to také on, kdo si počínal nejaktivněji s cílem prospět svým zkušenějším kolegům.

Při druhém, cílovém výjezdu už nikdo nikoho nešetřil. Na úpatí byl dostižen Boichis. Velmi aktivně si počínal Uijtdebroeks, který opakovaně útočil. Naposledy tak učinil 700 metrů před cílem, jenže jeho útok zneškodnil Roglič, ovšem ani jemu se poté, co v posledních dvou kilometrech udával tempo, nedostalo tolik sil, aby nepodlehl Pidcockovi, který bezprostředně poté atakoval a přesvědčivě zvítězil před Johannessenem a právě Rogličem. Následovali Pellizzari a neúnavný bojovník Uijtdebroeks.

1259739906.jpg

"Primož je těžko čitelný, vždycky sedí v sedle. Takže jsem předpokládal, že bude dobrý, a váhal jsem s útokem, protože všichni vypadali dost silně. Ale věděl jsem, že musím nastoupit a odjet," popisoval závěr závodu Pidcock, který se teď chystá na Sanremo. Formu má, uvidíme, na co mu to bude v sobotu stačit.