Jeden z diváků později zveřejnil na sociálních sítích, že po něm házeli pivo i moč v kelímku. „Už během rozjíždění na mě křičeli, radši se jich zeptejte sami, co…,“ vysvětloval pak mistr světa v rozhovoru po závodě do kamer Eurosportu. „Nechci to ani opakovat, takové věci ke sportu nepatří, ať raději zůstanou doma. Takhle to stačí, nechci se k tomu vracet.“ 

Van der Poel absolvoval 245. cyklokros kariéry, 155 jich vyhrál, v Hulstu to dokázal pošesté. „Letos nejnáročnější to bylo asi v Gavere. Ale nikdy to není snadné vyhrávat, vždycky je to hodina na full gas. Jelo se mi líp také tady opět až poté, co jsem viděl z první pozice lépe na výběr nejlepší dráhy v blátě. A ze stoupání mě pěkně bolí nohy,“ říkal v cíli.

Na domácí půdě s průjezdem větrného mlýna, strmým šplháním do stěny a pak přísným sjezdem k rybníku to byla nevídaná demonstrace nizozemské cyklokrosové síly. Copak ženy, tam se první čtyři očekávaly, šlo jen o to, v jakém pořadí. Potřetí vyhrála Puck Pieterse (Alpecin/Deceuninck). Ale mezi muži? Kompletní pódium zářilo nizozemskou trikolórou naposledy v roce 1995! Hulst ovšem patrně smutně zruší kandidaturu na mistrovství světa 2026…

Jak to přišlo? Tom Pidcock (Ineos/Grenadiers) spadl opět v první zatáčce a s ulomenou pravou pákou na řídítkách musel běžet až do depa, na víc než jediný bodík za 25. místo (-3:44) se dotáhnout nedokázal. Wout Van Aert (Jumbo/Visma) ve druhém kole po kolizi s Ronhaarem nahazoval dlouho spadlý řetěz. Ale mocně zabral, zajel druhý nejrychlejší okruh a dostal se až na páté místo (-43) jako nejlepší Belgičan. Před ním tedy byli tři Nizozemci z týmu Trek/Baloise Lions, kteří nejprve spolupracovali a pak si to rozdali mezi sebou. Druhý dojel Joris Nieuwenhuis (-12), přestože měl na počátku defekt. Třetí skončil Lars van der Haar (-20) a čtvrtý nejmladší z nich Pim Ronhaar (-30). Vedoucího muže seriálu Eliho Iserbyta (Pauwels Sauzen) jako by dostihl nabitý program, ve čtvrtém kole odstoupil z dvacáté pozice. Od října už má 24 startů… Naposledy takhle zabalil loni po pádech na sněhu ve Val di Sole.

Český mistr Michael Boroš (Elkov/Kasper) zůstal až 22. (-3:01). „Už od startu jsem věděl, že nohy nejsou dobré, takže to bylo bohužel trochu trápení. Start se mi docela povedl, ale neměl jsem na to, abych se s nimi udržel vepředu. Mrzí mě to, těšil jsem se, ale co se dá dělat. Rozhodující bude leden,“ přiznal.

Matyáš Fiala (ČEZ Tábor) byl 29. (-4:14). Zdeněk Štybar naposledy v dresu Jayco/Alula vyrazil až z jedenácté řady, dotáhl to na 43. pozici (-5:23). „Normálně se na světový šampionát připravuji, jak to jde. Ale zde startovat z tak zadních pozic není ideální, a proto mě to nijak moc nebavilo. Trať je úzká a technická, a to se předjíždí těžko. Forma ale myslím není tak špatná, uvidíme, kam se to ještě posune," komentoval svůj letošní první světový pohár. Do cíle nedojel Šimon Vaníček (za dva dny už ATT Investments).

Další zajímavý souboj elitního kvarteta přinesl závod žen. Potřetí v řadě dotáhla svůj totální úprk k vítězství Puck Pieterse, skvěle ji stahovala její týmová kolegyně a vedoucí žena světového poháru Ceylin del Carmen Alvarado (obě Alpecin/Deceuninck). Třetí dojela s odstupem Lucinda Brand (Baloise/Trek Lions), která ve sjezdu nešťastně zblokovala Fem van Empel (Jumbo/Visma). Ta už se nedokázala sebrat, aktuálně prochází mírnou krizí.

„Neměla jsem moc velký náskok, nevěděla jsem, co se za mnou děje, ale věřila jsem, že ho udržím až do cíle. Udělala jsem chybu, ale stoupání do konce byla moje silná stránka, pak zatáčka a krátký sprint. Byla jsem si skoro jistá,“ řekla vítězka. „Nechala jsem se zamknout vzadu a pak mě stálo hodně sil dotahování. Na konci jsem byla mrtvá,“ smutnila Alvarado.

Kristýna Zemanová potvrdila desátým místem formu i příslušnost do top 10. Mezi U23 byla třetí za Katou Vas a Marion Schreiber (obě SD Worx), za sebou nechala i 13. Zoe Backstedt (EF Education), ale také 11. Inge van der Heijden, první dámu Superprestige. Porazily ji všechno ženy, které včera na rozdíl od ní v Loenhoutu nejely.

„Bylo to dobrý, ale strašně těžký,“ hodnotila česká jednička. „Všechno jsem zvládla v pohodě, pořád jsem se pohybovala okolo desátého místa, bylo to docela kontaktní. Jelo se na sto procent celý závod, nedalo se nikde orazit. Technika, brdky i roviny… Na ten žebřík, co se šplhal, se snad ani nedá připravit, lezly jsme po čtyřech. A před tím ještě hluboké bláto na rovině, to bylo lepší často taky běžet. Sjezd jsem se snažila sjet rozumně, byla tam nebezpečná zatáčka dole. Ale bavilo mě to,“ dodala.

Cyklokros si dává silvestrovské volno a pokračuje na Nový rok Grand Prix Svena Nyse v Baalu, součásti X20 Trofee. Sledujte Eurosport.

Pořadí světového poháru po 11 ze 14 závodů

Muži: 1. Iserbyt 275, 2. Nieuwenhuis 240, 3. Ronhaar 238, 4. Van der Haar 237, 5. Vandeputte 198, 6. Sweeck 176,… 24. Boroš 56.

Ženy: 1. Alvarado 312, 2. Brand 237, 3. Pieterse 220, 4. Bakker 187, 5. Van der Heijden 184, 6. Bentveld 174,… 13. Zemanová 105.