Je Borošův progres příkladem pro celý český cyklokros?

11.11.2022 | Libor Matějka, foto Jan Brychta ELKOV Kasper

Je Borošův progres příkladem pro celý český cyklokros?

Michael Boroš se vrátil do první desítky na mezinárodních cyklokrosech a opět zvedl náladu českým fanouškům. Dá se něco vzít a přijmout ponaučení ze změn, kterými Michael Boroš prošel? Je to příkladné i pro další cyklokrosaře?

Michaelův progres je zatím výrazný, vždyť vloni dojel na Mistrovství Evropy 21. a letos obsadil sedmé místo. Vloni byly jeho nejlepší výsledky v závodech světového poháru 13., 14. nebo 16. místo. Letos už zajel dvakrát do desítky. Jistě je jen začátek cyklokrosové sezóny a do disciplíny nenaskočila velká trojka, ale přesto je na Borošův začátek letošní sezóny lepší pohled.

Měli bychom rozklíčovat jeho změny a umět se jimi poučit. Protože si musíme připustit, že je v našem (nebo snad i světovém) cyklokrosu něco špatně. Boroš se o pár příček zlepšil, ale za ním to je stále hodně špatné, není nikdo v domácím prostředí, který by mu v kategorii elite dělal konkurenci. Špatně na Evropě dopadli i třiadvacítkáři a junioři a tak je tady po jediném třicátníkovi obrovská díra. A naděje z mnoha posledních let v talenty dorosteneckých kategorií se nenaplnily a nenaplňují.

Změna tréninku, silniční sezóna, spousta letních závodních kilometrů

Zásadní změnou byl přestup z táborského klubu do silničního týmu Elkov Kasper. Trenér hradeckého týmu Ota Fiala k tomu říká: "Začali jsme s Michalem spolupracovat již v loňské sezóně, bylo nutné zvednout aerobní vytrvalost. A letos v silniční sezóně trénoval velké objemy a k tomu pochopitelně hodně závodil. Závody a etapové závody byly pro něho také důležité. Podle mého názoru musí mít špičkový cyklokrosař podobný roční objem jako špičkový silničář, v tom není rozdíl. Měli by najet nějakých 30 000 kilometrů. Vznikl u něho několikaletý deficit v aerobní vytrvalosti, ale daří se to napravovat a posouvat ho dál."

Objem se už projevil na současných výsledcích. "Doufám, že Bory cítí zlepšení a přinese mu to větší sebedůvěru v závodech a stabilně lepší výsledky. Všechno směřujeme k mistrovství světa v Táboře. Už i soupeři si všimli, že se zlepšuje a respekt je v cyklokrosu, v hodinovém kontaktním závodě, pochopitelně důležitý." 

Když nahlédneme do Borošových výsledkových statistik na ProCyclingStats, v letošní silniční sezóně měl 4 350 kilometrů v UCI závodech, vloni 853, předloni 192, v roce 2019 to bylo 186 kilometrů. Dva roky po sobě vlastně jen domácí mistráky. A v roce 2018 se vracíme k jeho angažmá v Belgii, kdy najel 2 700 závodních kilometrů na silnici. Je zřejmé, že jeho stagnace šla ruku v ruce s jeho slabým silničním programem.


Cesta do USA, zabezpečení, změna ekonomické struktury cyklokrosové sezóny

Nejen změna programu na silnici, ale také velká změna organizace cyklokrosové sezóny, s tím Michael vstoupil do letošní sezóny. Dejme v tomto ohledu slovo šéfu týmu Elkov Kasper Vladimíru Vávrovi: "Nabídli jsme mu silniční smlouvu, včetně cyklokrosového zabezpečení. Jak na silnici, tak i během cyklokrosové sezóny má u nás mzdu. Sportovní přípravu, závodní program na silnici je v režii týmu, ale v cyklokrosu je to trochu jinak. Ale pořád hodně s naší pomocí, ve spolupráci s Olympem jsme mu zaplatili světové poháry v USA. Nyní jsme odvezli náš týmový camper do Belgie a má ho zde po celou cyklokrosovou sezónu k dispozici."

"On sám si organizuje program a má belgického mechanika u kterého příležitostně i přespává a kterého si platí. Nebude už mezi Českou republikou a Belgíí cestovat autem, ale bude létat. Také absolvuje náš prosincový kemp ve španělském Calpe a při lednovém španělském kempu ho kluci zajistí při světovém poháru v Benidormu," vysvětluje Vávra další změny.

V rámci cyklistického sportu je kvalitní cyklokrosař pořád trochu živnostníkem, ve vlastní režii řeší cesty na závody, mechanika a tak dále. Tady je ovšem vidět, že bez týmové podpory to už ani v terénu nejde. Zejména když UCI rozšířila závody světového poháru i do USA. Má šanci si na to sám vydělat? Vyplatí se to? Startovné na světových pohárech není, i když jsou zde dobré ceny za umístění. Cyklokrosový peloton žije především z belgických sérií, kde smluvní startovné stále funguje. V České republice zřejmě startovné není, nebo alespoň ne oficiální. Proto je ekonomická podstata tohoto sportu pro mladé české závodníky vlastně neudržitelná a nelze se divit, že odcházejí na silnici, anebo s cyklokrosem a celou cyklistikou končí.

Rozšíření počtu závodů světového poháru udělalo tuto sérii náročnější i pro cyklisty z jiných zemí a počty startujících se ještě zmenšili. Těch co loni a letos objíždí většinu světového poháru je opět méně. Finanční náročnost se zvedá a šance prosadit se klesá. Nejspíš je potřeba něco změnit a na příkladu Michaela Boroše je to zcela zřejmé. 

Tak ať výkonnost jde stále nahoru.


Libor Matějka
Všechny články autora


Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste


Adam P.
tak hlavně je to tím, že začal konečně jezdit na pořádném kole, že? :))))
11.11.2022 12:49:32
Derny
Hlavně začal pořádně trénovat na silnici a ne se «jen vozit na kole». A rovněž má kvalitní závodní kilometry.
11.11.2022 14:40:16
Potocký M.
Derny@ Ano souhlas. Kdo cyklistiku sleduje nejen pohledem na výsledky tak viděl že po návratu domů se jen vozil.
11.11.2022 18:25:42
Tomáš Kocanda
Děkuji za pro mne moc zajímavý článek, neměl jsem tušení, jakou podporu má cyklokrosař od silničního týmu, tento článek to vysvětluje a budu držet palce, ať je ten koncept úspěšný, protože je snad i nemálo inspirativní.
02.12.2022 7:32:47