Poslední, pátá etapa saudskoarabské Tour měla opět potenciál na hromadnou koncovku. Organizátoři letošní ročník vystavěli na pravidelném střídání etap co se týče příhodnosti pro cyklistické specializace. Mezi tři sprinterské vložili dvě vrchařské. Zatímco první dvě sprinterské vyhrál Tim Merlier (Soudal - Quick Step), obě vrchařské Tom Pidcock (Q36.5).

Základními otázkami předcházejícími závěrečnému dějství byly, zda Tim Merlier dokoná hattrick, zda Tom Pidcock bez komplikací uhájí pozici lídra a zda se pokusí Alan Hatherly (Jayco AlUla) smazat 3vteřinové manko na Reinera Kepplingera (Bahrain - Victorious) a posune se před něj na konečné 2. místo. 

Etapa měřila 170 km a převýšení činilo jen necelých tisíc metrů. Dvě prémie, kde bylo možno pobrat bonifikační vteřiny od 3 do 1, byly umístěny na 40. a 70. km. Komplikací mohl být vítr ze správného směru a potom dvojí přejezd krátkého a nepříliš profilově náročného výjezdu nedaleko před cílem. 

Gis6HerWQAAfAsp.jpg

První, co bylo odlišné od standardního průběhu, bylo složení prvního úniku. Nikdo z Conti týmů, poprvé v úniku jezdec Tudoru, jmenovitě Aivaras Mikutis, a s ním dokonce závodník z úrovně World Mikkel Bjerg z UAE Team Emirates - XRG. Jenomže za nimi se usilovně závodilo, takže byli poměrně záhy dostiženi, ovšem osekanou 29člennou skupinou, v níž chyběl mj. Alan Hatherly. To by hrálo do karet Reinera Kepplingera, kdyby ho nepostihl defekt a přičlenil se ke svému soupeři.

Obě skupiny se ale následně sjely, všichni se uklidnili a propustili do druhého denního úniku čtyři lidi, kteří už kopírovali situaci v předešlých etapách. Byli tu dva z úrovně Pro Diego Uriarte (Equipo Kern Pharma) a Ceriel Desal (Wagner Bazin WB) a dva z Conti Nicolò Garibbo (JCL Team UKYO) a Mathias Bregnhøj (Terengganu Cycling Team).

475511462_1171607891203208_8242649471491066477_n - kopie.jpg

Ovšem ani teď jsme nebyli svědky standardního vývoje. 30 km před cílem fouklo z levé strany a balík se znovu škubnul. V první skupině do toho šli naplno jezdci Uno-X Mobility, protože měli své lidi na průběžném 4. Fredrika Dversnese, 5. Johannese Kulseta, jedoucího v bílém dresu nejlepšího mladého jezdce, a dokonce i 6. místě Ådne Holtera. Ale hlavně proto, že Kepplinger i Hatherly znovu vpředu chyběli.

Jelo se na víceproudé monotónní silnici oddělené pruhem, takže kameraman mohl nabízet úžasné detailní záběry z boku do pelotonu, ale borci v druhé skupině to za úžasné asi nepovažovali. Muselo to pro ně být mimořádně náročné jak fyzicky, tak psychicky. A jak už to chodí v takových situacích, čím déle trvá tento souboj na dálku, tím víc třímá v ruce černého petra zadní skupina. 

Bylo tomu tak i tentokrát. Zpočátku se rozdíl pohyboval něco mezi 10 až 15 vteřinami, s blížícím se cílem začal narůstat až v cíli atakoval jednu minutu. Norové tedy byli mezi těmi, kdož se mohli za cílem hodně radovat, protože se dvěma lidmi dostali na konečné stupně vítězů, odváží si bílý dres a vyhráli i soutěž týmů.

475109657_1171557594541571_5139239157564277903_n - kopie.jpg

Ještě vyšší úroveň radosti mohla cloumat jezdci týmu Q36.5. Nejenže Tom Pidcock s přehledem uhájil zelený dres lídra závodu, ale etapu vyhrál i za Tomovy pomoci jeho týmový kolega Matteo Moschetti!

První sice zahájil spurt Sebastián Molano (UAE Team Emirates - XRG), jenže to bylo na pásku moc daleko, takže se přes něj v samém závěru dostal jak Moschetti, tak Dylan Groenewegen (Jayco AlUla). Tim Merlier, byť byl součástí první skupiny, se do spurtu vůbec nedostal a skončil až 13.

Tom Pidcock na téhle koncovce vydělal i tím, že v bodovací soutěži, jež tu byla oceňována červeným dresem, dosáhli na 30 bodů čtyři závodníci, ale v jeho prospěch pochopitelně mluvilo celkové umístění.

474704441_1171607897869874_3093814223871300140_n.jpg

"Je těžké tomu uvěřit. To byl týden," reagoval Moschetti bezprostředně po dojezdu. "Naším cílem bylo udržet Toma v bezpečí. Nakonec se nám odvděčil za vše, co jsme pro něj tento týden udělali. Musím poděkovat jemu i celému týmu. Když UAE zahájily sprint, byl jsem velmi blízko bariéry, ale podařilo se mi projet a v posledních metrech předjet Molana. To byl sprint! Minulý rok jsem si prošel velmi těžkým obdobím a dnes tomu nemůžu uvěřit," narážel Ital jednak na to, že Pidcock v závěru pracoval aktivně pro tým, a jednak na svou tréninkovou nehodu v červenci loňského roku.

"Jsem trochu víc emotivní, protože je to skoro pohádka. Vidět, jak moc to pro tyto kluky znamená, zakončit to takhle, je neuvěřitelné. Způsob, jakým jsme dnes jeli jako tým, byl úžasný! Tyhle kluky jsem před prosincem neznal a některé jsem potkal dokonce až v lednu. To, co už spolu děláme a jak spolu jezdíme, je prostě neuvěřitelné," rozplýval se Tom Pidcock po dojezdu.

"Tohle celkové vítězství je velký krok v mé kariéře. Míra koncentrace, která je potřeba k obraně náskoku na této úrovni, je mimořádně náročná. Není to World Tour a je to jen pět dní, ale uvědomil jsem si, jak je to těžké. Nedokážu popsat, jak se teď cítím. Je to, jako by vám Red Bull dal křídla, ale stejně tak i Q36,5," dodal Tom, který rozšířil soupis svých profi vítězství na osm, přičemž mezi nimi jsou Brabantský šíp, etapa na Tour, Strade Bianche a Amstel Gold Race, ale první v etapovém závodě.

GitRtcjWsAApQZN.jpg