Na start závodu vypsaného na 5 okruhů, a tudíž 74 km s celkovým převýšením 1350 metrů se postavilo 70 dívek ročníků 2007 a 2008. Reprezentovaly 34 zemí. Po 5 závodnicích tu mělo Španělsko, Kanada a Británie, po 4 USA a Česká republika. Cyklisticky nejvyspělejší země jako Francie, Nizozemsko, Belgie, Itálie a Austrálie pouze po 3.
Samotný průběh závodu z pohledu diváka nenabízel příliš dramatické podívané. Převládla spíše obezřetnost a taktika, což s ohledem na profil okruhu a panující klimatické podmínky mělo své opodstatnění. K dynamickým atakům či samostatným akcím docházelo jen sporadicky.
Před pelotonem se prakticky ocitly v osamoceném úniku pouze tři závodnice a to ještě jen na kratší dobu. První z nich se v takové akci předvedla naše Antonie Cermanová a vydržela před pelotonem zhruba polovinu okruhu.
V obou stoupáních se vpředu krystalizovala vždy skupina kolem 15 až 20 závodnic, ale po jejich zdolání docházelo k uklidnění, takže odpadnuvší dívky opět dojížděly dopředu. Mezi nimi jedna z prvních tak činila i letošní dvojnásobná juniorská mistryně republiky Karolína Špicarová, která jako jediná z našich byla schopná tímto způsobem konkurovat užší světové špičce.
Výsledkem bylo, že do posledního okruhu najelo pospolu stále kolem 30 závodnic včetně Karolíny. Rozhodnutí tak padlo až v cílovém kopci, jehož náročnost byla dána délkou 1,3 km, ale hlavně tím, že ve své první polovině se sklon zvedl na 11 % a ke všemu na ostřejší dlažbě.
Tady se oddělila pětičlenná skupina, v níž se ocitla v průběhu závodu nejčastěji na čele ve stoupáních pracující 16letá Švýcarka Anja Grossmann, Kanaďanka Sidney Swierenga, která má od příštího roku podepsáno do Liv AlUla Jayco, dvě Italky Giada Silo a Chantal Pegolo a Španělka Paula Ostiz.
Jakmile ale pominuly nejprudší pasáže, došlo znovu na taktiku. Takže se k nim nebezpečně přibližovalo další 9 závodnic. Ty na čele si to ale dokázaly byť těsně pohlídat. Ve spurtu byla celkem jasně nejlepší velká naděje španělské ženské cyklistiky, 156 cm vysoká a 55 kg vážící Paula Ostiz, která má od příštího roku, kde jí už v lednu bude 19 let, podepsáno na tři roky do Movistaru. K 2. místu z časovky tak přidala i mistrovský titul.
"Je to splněný sen," svěřila se Ostiz. "Nemám slov. Moje rodina mě teď sleduje, celá země, Imanol (její trenér Etxarri), člověk, který je se mnou každý den, jeho rodina... Jsem tak šťastná a chci si to jen užít s lidmi kolem sebe. Věděla jsem, že si musím počkat až na závěr, protože jsem viděla všechny předchozí závody. Občas jsem se trochu trápila v těch nejtěžších stoupáních, ale věděla jsem, že ve sprintu můžu být rychlá. Sice jsem nakonec dostala menší křeč, ale vyhrála jsem a nemůžu tomu uvěřit."
Z našich Anna Hanáková závod nedokončila, Antonio Cermanová obsadila 46. (+12:14) a Anežka Kysilková 42. místo (+8:32).
Nejlépe si vedla Karolína Špicarová, která na 25. místě ztratila na vítězku +1:15. Z pohledu prostého čísla není její umístění ohromující, ale vzhledem k tomu, že je mezi juniorkami prvním rokem, že i tuto zimu hodlá opět závodit i na běžkách, že je velmi poctivá a pečlivá v přípravě, tak vše nasvědčuje tomu, že má v sobě ukryt značný potenciál.
O tom, jak by mohl být velký, se budeme moci za pár dní přesvědčit i na Mistrovství Evropy ve Francii, kam se jako jedna z mála českých reprezentantů z Afriky přesouvá.
