Komentář: Silničáři dělají cyklokrosy zajímavější

15.12.2020 | Libor Matějka, foto Jaroslav Svoboda

Komentář: Silničáři dělají cyklokrosy zajímavější

Profesionálové (kdysi jen silničáři) jezdili v minulosti za peníze různé exhibice. Po Tour de France kritéria, po silniční sezóně dráhová šestidenní, nebo cyklokrosy. A ukazuje se, že to byl ten nejlepší marketingový formát nejen pro samotné profesionály, ale i pro cyklokros a také dráhová šestidenní.

Nyní při cyklokrosech můžeme opět sledovat, kdo přitahuje největší pozornost a cyklokrosu přináší peníze: cyklistické hvězdy, které znají z průběhu předcházející sezóny. Tedy především silničáři. A pořadatelům cyklokrosových závodů přinášejí peníze platící diváci. Pokud vstupné vybírají a diváci chodí.

Bohužel bez diváků u trati je letošní sezóna hodně pokřivená, ale komerční podstata stále platí.

Fanoušek cyklistiky je ochotný těsně po Tour de France zaplatit 20 eur za vstupenku na kritérium, kde bude startovat Peter Sagan, ten dostane za start 100 tisíc a pořadatel na akci vydělá 200 tisíc. A všichni jsou spokojení. Pokud přijde 25 000 platících diváků a příjem pořadatele je půl milionu.

Na stejném principu vznikly cyklokrosové závody a dráhová šestidení. Na rozdíl od kritérií, která opravdu zůstala jen cyklistickou exhibicí a nemají "legislativní" ukotvení při UCI, tak z dráhy a cyklokrosu se stala svébytná cyklistická odvětví.

Dráha, dráhové disciplíny, si našly oporu v olympismu, tak jako většina malých sportů. Olympismus našel velkou finanční oporu ve vysávání státních financí, jak při pořádání samotných her, tak i ve státní podpoře olympijských disciplín. Ale to je jiné téma. Vraťme se k cyklokrosu.

Cyklokros zůstal v tomto smyslu na holičkách. Zůstaly mu jen peníze od návštěvníků závodů. A zůstaly mu jen peníze od fanoušků cyklistiky v Belgii. V Belgii, kde jsou fanoušci ochotni platit za kritérijní exhibice po TdF, za vstupenky na dráhové šestidenní v Gentu a za cyklokrosy po silniční sezóně. Ale jen za předpokladu účasti cyklistických hvězd a především silničářských hvězd, tak jak to bylo za Rogera De Vlaemincka, nebo Adrie van der Poela. Stejné to je za Mathieu van der Poela, Wouta van Aerta a Toma Pidcocka. Diváky táhnou především silnicí prověřené hvězdy. A pořadatelé jsou ochotni zaplatit desetitisíce eur Van Aertovi, Van der Poelovi, Pidcockovi a přiměřené obnosy dalším, včetně komparsu.


Jistě, v Belgii se rozvinula část svébytné - čistě cyklokrosové cyklistiky, ale není to globální rozvoj, ve světě nemá ekonomickou podstatu. V jiných zemích nemá šanci se uživit a mimo Belgii vlastně neexistuje.

V posledním díle Toi Toi Cupu byla nejzajímavější účast Adama Ťoupalíka, bývalého cyklokrosaře, ale dnes úřadujícího mistra republiky na silnici. A to je ta původní podstata cyklokrosu - pro závodníka/silniční hvězdu by to měla být dobře zaplacený závod v období, kdy se jiné závody nekonají. V Čechách bohužel není a to je ten rozdíl od cyklokrosu belgického.

Tam, kde pořadatel nezaplatí hvězdy, nepřijdou diváci platící vstupné a naopak nebudou tam startovat hvězdy lákající platící diváky.


Libor Matějka
Všechny články autora


Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste


martin
Tady teď dělá cyklokros zajímavější kdokoli, kdo se postaví na start. Kdysi se to tak nebralo - všichni jezdili všechno. Ještě nedávno bylo těžké říct jestli třeba Křižák st. nebo Fořt je silničář nebo cyklokrosař... Byli to prostě cyklisté. Ale u nás se to teď striktně dělí neboť v obou disciplínách je v sezóně tolik. tolik závodů, že nebýt specializace, tak by se to nedalo stíhat...
17.12.2020 11:47:13
David M.
Cyklokros je zajímavý tak možná jako výdělečnej business pro cykloservisy, “silniční” konstrukce prostě do terénu nepatří.
19.12.2020 17:55:05
martin
tak určitě... myslím, že 90% cykloservisů nikdy nevidělo cyklokrosové kolo naživo....
21.12.2020 8:14:42