Vyhrát jednu etapu na Grand Tour je úspěch, který se poštěstí jen malému počtu závodnic v profesionálním pelotonu. Ovládnout dvě etapy, to je životní úspěch. Jeden takový v neděli 13. července dokázala německá cyklistka Liane Lippert. Vítězka šesté etapy do Terre Roveresche totiž vyzrála na své soupeřky i v závěrečné zkoušce z Forli do Imoly, kde mohla na místním automobilovém okruhu slavit dvanácté vítězství v kariéře.
„Jsem strašně šťastná. Není zvykem vyhrát dvě etapy na Giru. Bohužel jsme neudržely růžový dres. Marlen se necítila poslední dny úplně dobře, takže to je škoda. Dnes jsme ale s Marlen pracovaly společně, a nakonec jsme dokázaly alespoň vyhrát etapu. Říkaly jsme si, že musíme hlídat čelo hlavní skupiny. Když se zvedla Anna van der Breggen, zkusila jsem ji následovat, a povedlo se to dotáhnout až k vítězství,“ popsala sedmadvacetiletá Liane Lippert.
Jak Němka zmínila, pro celou španělskou sestavu Movistar byl závěr osmé etapy poněkud rozporuplný. Zatímco se Liane Lippert radovala z dílčího vítězství, to celkové ale uniklo její týmové kolegyni Marlen Reusser. Švýcarka se v posledním dni nezmohla na žádný útok a na konci dne se tak mohla znovu po roce radovat domácí hvězda Elisa Longo Borghini.
„Ještě tomu nemůžu uvěřit. Byla to neuvěřitelná cesta, na které jsem mohla být s týmem UAE Team ADQ. Bylo to osm dní na plný plyn. Vytvářely jsme si příležitosti, každý den jsme se snažily na maximum, a nakonec se nám podařilo dosáhnout tohoto úspěchu, který je výsledkem spousty těžkých dní. Budovaly jsme tým, jenž bude schopný vyhrát Giro d’Italia a já nemůžu být více vděčná,“ rozpovídala se třiatřicetiletá závodnice a bývalá vítězka závodů jako Ronde van Vlaanderen nebo Strade Bianche.
Do poslední etapy šla Elisa Longo Borghini s náskokem pouhých dvaadvaceti sekund, což nebylo nic, co by se nedalo v kopcovitém terénu závěrečných okruhů okolo Imoly stáhnout. „Dnes jsem se soustředila jen na Marlen Reusser. Dlouhou dobu nic nezkusila, takže jsem si začala říkat, že možná dá prostor Liane Lippert. Když jsem pak viděla Annu van der Breggen odjíždět právě s Liane Lippert, mohla jsem se zklidnit. Byla jsem připravená bránit růžový dres, ale nebylo to naštěstí tolik potřeba,“ popsala rodačka z Ornavassa.
„Jsem strašně moc unavená. Poslední tři dny jsem byla nemocná. Jsem neuvěřitelně šťastná, že jsem dokázala udržet alespoň druhé místo. Je smutné, že se mi něco takového přihodilo. Jsem ale strašně vděčná za svůj tým, který mě udržoval motivovanou. Myslím, že na sebe můžu být pyšná. Můžu být pyšná na to, jak jsem bojovala až do posledních chvil. Jsem pyšná i na Liane a její etapový úspěch,“ svěřila se se slzami v očích Marlen Reusser.
Zbytek světa za dvěma rivalkami
Za dvěma největšími soupeřkami v boji o Maglia Rosa a vítězství na Giru d’Italia skončila na posledním pódiovém stupínku Australanka Sarah Gigante. Žena, která opanovala dvě nejtěžší etapy závodu, a žena, která si z Itálie odváží modrý dres pro nejlepší vrchařku Gira.
„Nemůžu uvěřit tomu, jak celý týden probíhal. Všechny mé týmové kolegyně a celý tým odváděl celý týden úžasnou práci. Jsem jim za to strašně vděčná. Po tom těžkém zranění pro mě byl úspěch už jen to, že jsem se vrátila k cyklistice a mohla jsem jezdit bez bolesti. Jakmile se vrátím domů, měla bych asi poslat email svému operatérovi a poděkovat mu,“ prohodila usměvavá Sarah Gigante. Její tým AG Insurance-Soudal si z Gira odváží také cenu pro nejlepší celek závodu.
Zbylé cenné trikoty, tedy červený dres pro nejlepší závodnici v bodovací soutěži a bílý dres pro nejlepší mladou cyklistku závodu, si rozdělily Lorena Wiebes z SD Worx-Protime a Antonia Niedermaier z Canyon//Sram. Nizozemská sprinterka se v boji o každičký bod vrhla v poslední etapě do úniku. Bodovací soutěž nakonec Wiebes opanovala s náskokem 30 bodů před Elisou Longo Borghini. Niedermaier pak vítězství v soutěži do pětadvaceti let uzmula s náskokem sedmačtyřiceti sekund na druhou Isabellu Holmgren.
Třetí byla v této soutěži osmnáctiletá Slovenka Viktória Chladoňová. V celkové klasifikaci si pak závodnice týmu Visma-Lease a Bike vyjela šestnáctou příčku. Na první místo přitom ztratila 11 minut. „Rosita, Viktória a Lieke jely v posledních dnech fantasticky. Můžeme proto Giro ukončit s dobrým pocitem. Mrzí nás jen odstoupení Marianne Vos. Mohli jsme s ní alespoň jednu etapu vyhrát,“ zhodnotil počínání svých svěřenkyň sportovní ředitel Jan Boven.
