S jakou náladou po Okolo jižních Čech vstupuješ do poslední části sezóny?
Cítím se dobře. Jsem rád, že se mi po výškovém kempu, který jsem absolvoval před Okolo jižních Čech, ukazují dobré nohy a těším se na poslední cíle sezóny. O víkendu pojedu Český pohár, což je pro tým důležité, takže doufám, že pomůžu, jak jen to bude možné. Pak jen o tři dny později odstartuji do závodu Okolo Slovenska, což je velký etapový závod, a pak poletím do Kanady na své první mistrovství světa v elitní kategorii. Takže být tam vybrán v takovém roce je pro mě jedinečný pocit!
Na prosincovém kempu ve Španělsku ti nepozorný řidič způsobil zranění. Jak probíhala rehabilitace?
Zlomil mi dost vážně stehenní kost. Prvotní operaci mi provedli ve Španělsku. Rehabilitace začala hned po přistání v Polsku, takže týden po mé nehodě. Marek Rutkiewicz (pozn. bývalý vynikající polský cyklista a aktuálně mj. sportovní ředitel Mazowsze Serce Polski, odkud Gajdulewicz do ATT Investments přišel) a Adrian Banaszek (pozn. aktuálně sportovní ředitel ATT Investments, kam přišel z Mazowsze) se postarali o to, abych se dostal na specializované ortopedické centrum Galen v Bieruni (pozn. 65 km od Ostravy). Přestěhoval jsem se k přítelkyni, protože bydlí blíž. Potkal jsem tu opravdu úžasné lidi jako Moniku Wawoczny a Karol Koguciuk, které se mi v následujících měsících staraly o rehabilitaci. Byl to těžký a náročný proces, ale také velmi obohacující, když jsem viděl, jaký pokrok jsem dělal.
Jak dlouho trvalo, než ses vrátil na bicykl?
Trvalo mi to docela dlouho. Když jsem dostal zelenou, začal jsem na kole nejprve jen lehce točit, začínal jsem na 30 minutách a postupně jsem čas prodlužoval. Moje první jízda venku byla 3 měsíce po nehodě.
Návratem na kolo rehabilitace skončila?
Rehabilitace nyní pokračuje spíše formou cvičení v posilovně, ale obvykle jsem v sezóně do posilovny chodil jen zřídka. Teď to dělám jednou nebo dvakrát týdně pořád, abych se stále snažil odstranit nerovnováhu v síle nohou. Je to docela náročné skloubit se závody a tréninkem na kole, ale snažím se.
Seš nastavený vnitřně tak, že ses dokázal vzniklé situaci způsobené zraněním postavit bez pochybností, nebo přeci jen červík hlodal?
Jistě, bylo tam mnoho pochybností a první měsíce nebyly moc jednoduché. Ale díky lidem, kteří mě na začátku obklopovali a pomáhali, jsem to zvládl docela dobře. Jsem jim všem opravdu velmi vděčný! Mnohokrát jsem jim poděkoval za to, co udělali. Na to budu vzpomínat celý život. Ale z týmu jsem opravdu vděčný Adrianovi, který se o mě a o všechno v prvních dnech po nehodě a v nemocnici opravdu staral.
Poprvé sis připnul závodní číslo 7. června při polské V4. A po necelých třech dalších týdnech jsi dokončil časovku v elitní kategorii na mistrovství Polska na 4. místě na 40 km jen +1:39 za Michalem Kwiatkowskim a +0:27 za Piotrem Pękalou.
Úroveň mistrovské časovky byla dobrá s Kwiatem, Filipem (pozn. Maciejuk, Movistar) a několika dalšími kluky na startovní čáře. Moje úroveň pro takový výkon nebyla špatná, s čím jsem se potýkal a stále se potýkám, jsou spíš explozivní a krátké úseky (pozn. přesně to uvedl Mateusz, když odůvodňoval „až“ 5. místo v prudkém cílovém dojezdu do Nových Hradů).
Rozhodně jsem ale nečekal, že budu ten den blízko pódia, zvlášť když jsem na koze moc netrénoval kvůli jiným důležitějším věcem během rehabilitace. Ovšem časovku a proces, který s ní souvisí, si užívám, takže jsem byl rád, že to byl nadějný výsledek mé rekonvalescence,
Postupně jsi najížděl závodní kilometry v dalších kvalitních závodech (Okolo Rakouska, Okolo Bretaně, Czech Tour), až přišly jižní Čechy. To, že ses dostal do důležitého úniku v druhé etapě, by tolik nepřekvapilo, ale to, jak jsi zvládl královskou etapu, bylo v souvislosti s tvým tréninkovým výpadkem dost impozantní.
Abych byl upřímný, tým to zvládl za mě. Věřili ve mě a ten den zajeli perfektní závod, takže jim za to opravdu děkuji. Cyklistika je týmový sport, takže je to vždycky úspěch víc týmový než individuální.
Po přechodu do mužů jsi začínal v Mazowsze, pak jsi na dva roky přešel do Francie do Vendée U Pays de la Loire, devo týmu TotalEnergies. Odtud ses na rok vrátil do Mazowsze, abys letos přestoupil do ATT Investments. Jak důležitá pro tvůj další cyklistický vývoj byla speciálně francouzská zkušenost?
Určitě hodně důležitá. Cyklistika ve Francii je obrovský fenomén, takže žít a závodit v této kultuře po dobu dvou sezón byl skvělý zážitek. Francouzi chovají k cyklistice úžasnou vášeň. Je to skoro jako národní sport. Zvlášť když přijde červenec!
Na kontě jsi měl do svého zranění řadu velmi dobrých výsledků a vícekrát jsi díky tomu také reprezentoval. Opravdově jsi na mezinárodní scéně zazářil na loňském mistrovství světa ve Rwandě 7. místem v časovce a 5. v silničním závodě kategorie U23. Byl to výsledek tvého postupného vývoje, nebo to byla mimořádná shoda okolností, kdy se sešlo více věcí dohromady a zapadly do sebe?
Jistě, ten den se muselo sejít mnoho věcí, ale především to byl výsledek mé tvrdé práce a každodenního odhodlání. Rozhodně nejsem supertalent, který by nepotřeboval pracovat. Trénuji super tvrdě a jsem opravdu oddaný tomu, co dělám.
Co se ti honí hlavou, když se zamyslíš nad perspektivou následující sezóny?
Přemýšlím jen o „normální“ zimě se standardní přípravou, abych do sezóny vstoupil v dobré formě a ukázal své skutečné schopnosti. Neznám kalendář ani nic podobného, takže se nemůžu na nic moc soustředit. Nejdřív si chci dát pauzu od sezóny, abych se zresetoval a dopřál svému tělu pořádný odpočinek, a pak si sednu a popřemýšlím o tom, čeho bych chtěl dosáhnout.
Když jsem tě před začátkem sezóny představoval čtenářům coby nováčka ATT Investments, mj. jsi uvedl: "Jsem pozitivně ohromen všemi, od personálu až po organizaci celého týmu. Těším se, až na dalším tréninkovém kempu strávím víc hodin na kole s kluky. Uvidíme, jak nám to půjde a co to přinese!" Upravil bys dnes něco na tomto vyjádření?
Určitě bych změnil program oproti prvnímu tréninkovému kempu... (úsměv).
