Michael Boroš: „Dohoda s táborským týmem mi přišla jako nejlepší volba.“

26.09.2019 | Jiří Vlasák, Foto: Jaroslav Svoboda

Michael Boroš: „Dohoda s táborským týmem mi přišla jako nejlepší volba.“

Michael Boroš (27 let), aktuální jednička českého cyklokrosu jak postavením ve světovém žebříčku, tak coby nositel dresu mistra republiky, se po více jak čtyřech letech strávených v Belgii (od května 2015 v kontinentálním BKCP – Powerplus) vrací domů, konkrétně do „mateřského“ ČEZ Cyklo Team Tábor. Zeptali jsme se ho mj., proč k tomu došlo, jak tuto významnou změnu vnímá a jaké si klade před sebe aktuální cíle.

Připomínáme, že poslední roky strávil Michael v týmu Pauwels sauzen – Vastgoedservice, resp. Creafin TUV SUD. Na světových pohárech dojížděl v minulé sezóně povětšinou mezi 15. – 20. místem, na světovém šampionátu byl 14., předtím na evropském 15. Jediné stupně vítězů (3.) má z 30. září 2018 z Jingle Cross (C1) v USA. K datu 26. února 2019 byl na 21. místě cyklokrosového žebříčku UCI. K 24. září 2019 ho najdeme na 27. místě, samozřejmě jako nejlepšího z Čechů. Michael Boroš jezdí jako většina cyklokrosařů v rámci letní přípravy i na silnici a obvykle o sobě dá vědět u nás doma především na mistrovství republiky: už v roce 2012 byl 9., o rok později 6., 2015 10., 2016 11. no a letos si naskočil do úniku společně s pěti dalšími lidmi, což mu nakonec po dvou set kilometrové práci přineslo celkové 5. místo. Na svém kontě má ale i 7. místo ze Závodu míru U23 z roku 2014 (4. např. Enric Mas, aktuálně přestupující z Quick Stepu do Movistaru, 8. Robert Power měnící po sezóně působiště z Mitcheltonu do Sunwebu atd.).

Michaele, jak se to tedy seběhlo, že se vracíš na tuto sezónu do domácího týmu?

Z pohledu výsledků jsem neměl špatnou vyjednávací pozici. Ale s týmem jsme se nepohodli, což nechci dál komentovat. Sháněl jsem i venku, ale dohoda s táborským týmem mi přišla jako nejlepší volba. Smlouvu s ČEZ Cyklo Team Tábor mám pouze do konce krosové sezóny, to znamená ani ne na půl roku. Uvidíme, jak se vše vyvine. Samozřejmě bude záležet hodně na výsledcích a výkonnosti. Ničemu se ale nebráním. Nevylučuji ani to, že bych zakotvil dlouhodoběji v domácím týmu, ani to, že půjdu zase do zahraniční.  Ono mě to už taky docela táhlo domů, přeci jen je to venku i dost psychicky náročné.

Jaké si tedy kladeš cíle do této sezóny?

Na sezónu se těším. Letní příprava proběhla podle plánu, nenarušilo ji žádné zranění nebo nemoc. Cítím se dobře, forma myslím stoupá, takže už se těším na tuto sobotu do Mladé Boleslavi. Trať je tam na domácí poměry specifická tím, že je rovinatá a že ji dokáže hodně ovlivnit počasí. Když je sucho, je mimořádně rychlá, ale už taky byly ročníky, kdy jsme se brodili bahnem. Přijede i zajímavá zahraniční konkurence. Platí, že trať, závod není těžký profilem, ale tím, jak těžký si ho cyklisté udělají. Mně se tu docela daří, tak doufám, že v sobotu tomu nebude jinak. A co se týče závodů v zahraničí, rád bych jezdil v té nejlepší konkurenci do desítky.

Světový pohár se rozeběhl v USA. Českou republiku tam zastupovala jen Kateřina Nash (která na tomto kontinentu žije). A skvěle!

Je mi líto, že jsme tam nemohli startovat. Přišli jsme o body do žebříčku UCI, klesl jsem na 27. místo, přišli jsme o možnost finančního ocenění. Je škoda, že v cyklokrosu panují jiné pořádky než třeba v MTB, kde vám zaplatí cestovné atd. Ono letět tam soukromě, nabalit dvě kola, dva mechaniky, to už je finančně hodně náročné. Takže jsem jen sledoval, jak Iserbyt překvapil, když vyhrál oba závody a přitom na úplně jiném charakteru trati. On už loni byl dobrý, tak se dalo trošku čekat, že výkonnostně poskočí, ale tohle je opravdu nad očekávání.

Na rozdíl od Belgie budeš doma za favorita a vyhroceně řečeno, horší umístění než vítězství bude vnímáno jako prohra.

Společně s Janem Nesvadbou bychom měli patřit k favoritům v domácím pelotonu. Bude to samozřejmě jiné než v Belgii, kde jsem pořád někomu visel v háku. Tady budeme závod asi muset tvořit my. Ale žádný tlak si nepřipouštím, chci si závody užít, mít z nich radost.

Dlouhodobý pobyt v cizině řada českých cyklistů nezvládala dobře. Víc jak čtyři roky, to už je pořádná porce zkušeností.

Pobyt v Belgii mi dal hodně nejen do cyklistického, ale i normálního života. Doufám, že i tyhle zkušenosti zúročím letos i v dalších letech mé cyklistické kariéry. Co se týče závodů, samozřejmě venku je větší konkurence, ale počet závodů a to, že budeme coby český tým či reprezentace závodit i v zahraničí, se zas tak moc lišit od působení venku nebude. Větší odlišnost spatřuju v tom, že v rámci letní příprava jsme jako kontinentální belgický tým jezdili silniční závody kategorie 2. HC i 1. 1., takže výrazně náročnější, než se jezdí tady v Čechách.

Je ti teprve 27 let, ale díky tomu, co už máš za sebou, můžeš v Táboře platit za mentora.

Mladší kluci samozřejmě okoukávají, co a jak my starší - s Janem Nesvadbou – děláme. Pokud máme pocit, že něco dělají opravdu špatně, snažíme se poradit, ale nejsme jejich trenéři. Je to hlavně na nich, do ničeho je násilím nenutíme. Koneckonců cyklistika se také vyvíjí a dnes zaběhlé stereotypy zítra nemusí platit.

Na závěr: Jak sis zatrénoval na MČR na silnici?

Příjemné svezení, 200 kiláčků … (úsměv)

Děkujeme za rozhovoru a přejeme zdraví a hodně úspěchů nejen letos, ale i v dalších letech.

 

 

                                                                                                                           



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste