UAE Team ADQ a SD Worx-Protime. To jsou jména dvou hlavních strůjců dramatu, které zpestřilo pátou etapu na slavném Giru d’Italia. Ta se totiž odehrávala v nížině okolo řeky Pád a jejího ústí do Jaderského moře. K tomu, aby se poklidná etapa s předem jasným koncem stala bitvou dvou skupin, stačil jemný poryv bočního větru a jedna jediná zatáčka.
Šestnáctka statečných nakonec dokázala svůj pokus dotáhnout až do samého konce. V něm se po skvělé práci svých kolegyň radovala nizozemská raketa Lorena Wiebes. „V tuhle chvíli asi neexistuje nikdo, kdo by mě mohl porazit,“ prohlásila sebevědomě evropská šampionka a nově vítězka pěti etap na Giru.
„Tým odvedl skvělou práci, protože nejdříve se na čelo závodu dostal únik. Ten jsme musely kontrolovat. Jakmile jsme ho sjely, my a UAE jsme trochu zatlačily a podařilo se nám peloton roztrhnout. Hodně dobrých holek náš nástup nezachytilo, takže jsme si řekli, že to musíme dokončit. Závěrečný lead-out od Barbary Guarischi a Lotte Kopecky byl opět fenomenální a je úžasné, že jsou mými týmovými kolegyněmi,“ shrnula celý průběh sto dvacet kilometrů dlouhé etapy z Mirana do Monselice Lorena Wiebes.
Ona kritická mezírka se v pelotonu vytvořila na metě dvaapadesáti kilometrů před cílem. K vyvolání paniky přitom stačil lehčí vítr o rychlosti pět kilometrů za hodinu. I ten ale stačil týmům SD Worx-Protime a UAE Team ADQ, aby zavelely k útoku. Kromě hlavních hvězd těchto dvou celků Loreny Wiebes, Lotte Kopecky, Anny van der Breggen, Elisy Longo Borghini a Silvie Persico byla v této skupině také vedoucí závodnice závodu Marlen Reusser s týmovou kolegyní Liane Lippert. Z vrchařek byla na čele závodu ještě Norka Katrine Aalerud z týmu Uno-X Mobility. Soupeřku měla v uniknuvší skupině i Lorena Wiebes, a to svoji krajanku Marianne Vos.
Ani zkušená trojnásobná mistryně světa ale na Lorenu Wiebes nestačila a musela se spokojit pouze s druhým místem v etapě. „55 kilometrů před cílem jsem byla zapletená do pádu. Tým mě za krátkou chvíli stihl dostat do pelotonu. Krátce poté už začalo UAE tlačit na větru. Odjely jsme asi ve dvaceti lidech. Naštěstí tam se mnou byla i Rosita Reijnhout. Ta mě parádně podporovala až do finiše. V něm jsem byla dobře pozičně, ale Lorena byla prostě příliš rychlá. Druhé místo bylo nejvíc, čeho jsem mohla dosáhnout,“ svěřila se Marianne Vos.
Do skupiny na čele se s ní bohužel nedostala Viktória Chladoňová, která tak dojela v hlavním poli se ztrátou minuty a dvaačtyřiceti sekund. V pelotonu zůstaly na větru i mnohé favoritky na pódiové umístění v celkovém pořadí jako hrdinka předchozí etapy Sarah Gigante, nejlepší mladá cyklistka závodu Antonia Niedermaier nebo dvojice týmu Fenix-Deceuninck Pauliena Rooijakkers a Yara Kastelijn. Posun až na třetí příčku v celkové klasifikaci tak zaznamenala Anna van der Breggen. Dvojice Marlen Reusser a Elisa Longo Borghini na ni ale mají v boji o Maglia Rosa pohodlný dvouminutový polštář.
„Byla jsem trochu nervózní před startem etapy, abych se přiznala. Mělo to být hlavně o hromadném dojezdu a souboji sprinterek na technické trati s úzkými silnicemi, což není moje nejoblíbenější věcí v životě. Ptala jsem se sama sebe, jestli tímhle dnem dokážeme projet v bezpečí. A ono se to stalo. Dostala jsem se s Liane do menší skupiny, kde byla skvělá atmosféra, a kde všichni pracovaly. To bylo hrozně příjemné a jsem za to ráda,“ shrnula držitelka růžového trikotu Marlen Reusser, která si před klíčovými třemi dny Gira d’Italia hřeje náskok 16 sekund na druhou Elisu Longo Borghini.
Sarah Gigante až tak spokojená s vývojem pátého dne nebyla. „Doufaly jsme, že budeme my tím týmem, který bude na čele terezínu, ale bohužel. Klobouk dolů před šestnáctkou, která to dotáhla do cíle. Pracovaly jsme tvrdě, aby nebyla ztráta tak veliká, ale nedokázaly jsme ji stáhnout tolik, jak bychom chtěly,“ řekla Australankách ve službách AG Insurance-Soudal.