Van Aert se letos na jaře necítil ve své kůži. Sice všechny velké závody dokončil mezi nejlepšími, ale zejména v poziční jízdě v pelotonu měl problémy, což ho stálo hodně sil. Po několika tvrdých pádech v sezóně 2024 se snažil hlavně vyhnout dalším karambolům a nedařilo se mu dostávat dopředu. „Neodvážil jsem se do toho vrhnout a balancoval jsem mezi radostí, že jsem nespadl, a frustrací, že nejsem na správné pozici,“ řekl pro Nieuwsblad. „Zjistil jsem, že jen tak ‚jet‘ mě nedělá šťastným.“
Uvědomuje si, že jeho poziční problémy byly způsobeny psychikou. „Možná jsem to příliš zveličoval, protože jsem si všiml, že jsem byl ve správné pozici ve chvílích, kdy jsem na to nemyslel,“ pokračuje.
Měl však i velmi dobré dny. Vyhrál dvě mimořádně atraktivní etapy: jednu na Giro d’Italia s cílem v Sieně a druhou na Tour de France, závěrečnou v Paříži. „Není mnoho vítězství, která by se tomuto pocitu přiblížila. Když o tom mluvím, mám husí kůži,“ vzpomíná na triumf v prašné etapě Gira. „Bylo to těžké období, které nakonec přineslo něco pozitivního. Všechno do sebe zapadlo.“
Po Tour už neměl žádný velký cíl, na světový šampionát se nechystal, a tak jen objel pár závodů, čehož dnes trochu lituje. „Absolvoval jsem několik závodů bez tlaku na výsledek, a proto jsem nebyl ve své nejlepší formě a jen jsem se zúčastnil. Když se ohlédnu zpět, bylo by lepší, kdybych je vynechal, protože jsem si je opravdu neužil,“ přiznal. „Teď už je mi jasné, že závodění pro mě znamená dosáhnout svého absolutního maxima a dát do toho všechno.“
Stále stejný cíl a sen
Tolikrát se na Kolem Flander a Paříž–Roubaix zklamal, přesto nedokáže najít lepší cíl své další sezóny. Jedenatřicetiletý cyklista si chce alespoň jeden z těchto závodů vyhrát a svého snu se vzdát nehodlá. „Pokud bych už nevěřil ve vítězství na Flandrech, pak o tom mohou uvažovat jen tři jezdci. Bude to velmi obtížné, ale je to logický cíl v mé kariéře. Cíl, za kterým si půjdu i nadále.“
Jen se bude muset zlepšit a dotáhnout se na úroveň Tadeje Pogačara, Mathieu van der Poela a Madse Pedersena, bez toho to možné nebude. „Musím věřit, že určitě můžu závodit v lepší formě než loni. Všechny okolnosti jsou příznivé pro to, abych byl o něco lepší,“ doufá.
Letos si na Flandrech nevedl špatně. Držel se mezi nejlepšími až do závěru, přesto si myslí, že okolnosti nebyly příznivé a při lepším vývoji závodu mohl dojet na lepším než čtvrtém místě. „Myslím, že nám ten den nehrálo do karet, že Mathieu (Van der Poel, pozn. red.) byl nemocný a byl o něco slabší než Tadej (Pogačar). Kdyby byl Mathieu blíž Tadejovi, neutralizovali by se navzájem o něco déle. Často spolu velmi dobře spolupracují, ale v těch posledních deseti kilometrech je to jiná story.“
„Nejhorším scénářem bylo, že by někdo po Paterbergu jel sám v čele s velkým náskokem. A přesně to se stalo. Možná přijde ročník, kdy se s nimi udržíme, nebo kdy se budou navzájem kontrolovat. Pak toho využijeme jako první,“ dodává Van Aert.
Do závodního tempa se chce vrátit už 20. prosince na cyklokrosu v Antverpách. Snad na tom nic nezmění ani nemoc, kterou si v posledních dnech prošel a kvůli níž musel na chvíli odložit kolo.
