"Kdybych na to měl nohy, zkusil bych to v posledním stoupání, ale on byl opravdu silný. Když zaútočil, všichni si mysleli, že mu nebudu stačit. A to jsem si myslel i já sám," řekl upřímně Jonas Vingegaard. Poslední vítěz Tour de France poznal už v první horské etapě, že ani letos v březnu na Pogačara stačit nebude a pódium je jeho současným maximem. V poslední etapě si dojel pro druhé místo a v cíli okamžitě pogratuloval svému rivalovi. "S druhým místem jsem byl dnes spokojený. Jsem spokojený s tím, jak jsem závodil. Teď můžu pracovat na své formě na Tour a doufám, že tam budu lepší. Nemyslím si, že jsem tady byl v nejlepší formě. Mám před sebou ještě kus práce." 

Gaudu se ve výjezdu Col d'Éze chvíli snažit odpoutat ze skupiny pronásledovatelů, s Pogačarem bojoval nejvíce po celý závod, spurtoval na rychlostních prémiích, nejdéle visel v dlouhých stoupáních a celý tým Groupama-FDJ na něj pracoval. Jenže v neděli už mu síly docházely. "Byla to poslední etapa, museli jsme se pokusit o celkové pořadí, ale dnes jsem neměl nohy na útok. Výsledek je více než pozitivní, ale nemohl jsem se Pogačara udržet, takže ničeho nelituji," vysvětluje šestadvacetiletý Francouz, kterého v červenci čeká možná nejdůležitější závod kariéry.

Pořadatelé Tour de France mu připravili ideální trať a jeho cílem je postavit se na pódium. A na Paříž-Nice ukázal svůj výkonnostní pokrok. "Překonal jsem milník, pokročil jsem fyzicky a s tím jsem spojil i psychickou stránku. Každý rok je to neustálý progres, přidáváme věci a daří se mi zajíždět lepší výsledky. Kdyby mi někdo na začátku Paříž-Nice řekl, jak dopadnu, podepsal bych to oběma rukama. Tým tu byl celý týden pro mě, udělali jsme všechno, co jsme mohli, včetně týmové časovky, a přivezli jsme pódium. To nejsou věci, které se nám daří každý rok." 

Pogačarův útok na Col d'Éze přišel až po nástupu Simona Yatese. Před rokem se mu v dešti podařilo uniknout vedoucímu Primoži Rogličovi a etapu vyhrál, tentokrát mu to nevyšlo, přesto to zkusil: "Tým UAE odvedl dobrou práci, na začátku stoupání měl ještě hodně lidí, zatímco loni jsme tam byli už jen čtyři. Říkal jsem si, že stejně zkusím štěstí a uvidím, co se stane." 

Po jeho útoku se utrhla malá skupina, ale na nástup Pogačara už se ani nepokusil odpovědět. "Za normálních okolností bych na Paříž-Nice přijel v docela dobré formě, ale tentokrát spíše buduji kondici po dřívějším začátku sezóny v Austrálii. Jsem vlastně docela spokojený s tím, jak na tom jsem, není snadné závodit se třemi nejlepšími borci na světě, takže odjíždím s výsledkem, který jsem očekával."

Ne všichni byli takto spokojení a odevzdaní v poslední etapě. Američan Matteo Jorgenson byl frustrovaný slabou spoluprací ve skupině. "Kluci netahali, chtěli vyhrát sprint o druhé místo. Podle mě je to trochu škoda," řekl Jorgenson pro FloBikes. "Závodili jen o druhé místo, zejména Yates vynechával střídání a zpomaloval skupinu pokaždé, když se protočil."

"V jednu chvíli jsme byli jen 25-30 sekund od Tadeje, kdyby trochu víc jeli, mohli jsme ho dojet a mohli jsme jet o vítězství. Ale takový je život," dodal celkově osmý Jorgenson.