Teplé španělské jaro přivítalo nejlepší závodnice světa na první Grand Tour sezóny 2025. 4. května začal v katalánské Barceloně jedenáctý ročník ženské Vuelty a už startovní listina napovídala o tom, že se mají diváci podél trati i u televizních obrazovek na co těšit. Pořadatelé z uskupení Unipublic a Amaury Sport Organisation na cyklistky připravili vyzývavou trasu vedoucí od břehů Středozemního moře až na jeden z vrcholů provincie Asturie Alto de Cotobello.

Jak již bylo zmíněno, na start závodu se postavil peloton nabytý skvělými závodnice. Počínaje obhájkyní vítězství na Vueltě Demi Vollering a jejími týmovými kolegyněmi z FDJ-Suez Juliette Labous, Évitou Muzic a Ally Wollaston, přes Annu van der Bregen, Niamh Fisher-Black, Cédrine Kerbaol, Katarzynu Niewiadoma, Paulienu Rooijakkers, Mariane Voss nebo domácí Mavi García.

Časovka na rozjezd

Jako první byla na programu závodu časovka družstev v neděli 4. května. Ta se odehrála poblíž centra katalánské metropole s názvem Barcelona. Na dohled od Sagrada Familia, Casa Batlló nebo kostela Santa Maria del Mar čekalo na závodnice pouhých osm kilometrů boje proti chronometru. Každá maličkost se tak počítala a žádná z favoritek na celkový triumf nechtěla zaznamenat větší ztrátu.

Nejlepším celkem se nakonec v čase devět minut a třicet sekund stal americký tým Lidl-Trek a do dresu pro vedoucí závodnici se tak oblékla jedna z nejzkušenějších závodnic celého startovního pole Ellen van Dijk. „Moc jsme chtěly vyhrát. Takovéto časovky jsou vždy ohromně rychlé a těsné. Měli jsme skvělou taktiku, kterou se nám podařilo dodržet a díky tomu jsme vyhrály,“ radovala se osmatřicetiletá Nizozemka.

Sprinterské boje pod Pyrenejemi

Po slavnostním zahájení jedenáctého ročníku ženské Vuelty již tradiční časovkou se závod začal ubírat západním směrem. Druhá etapa španělské Grand Tour provedla závodnice okolím Barcelony mezi městy Molins de Rei a Sant Boi de Llobregat. Primárně se jednalo o sprinterský den, ve kterém se měly utkat ty nejvýbušnější cyklistky.

V technickém dojezdu na mokré silnici si nejlepší pozici do poslední zatáčky v Sant Boi de Llobregat vybojovala Marianne Vos. Zkušená Nizozemka, na rozdíl například od mladičké Britky Cat Ferguson zvládla veškeré nástrahy trati a s náskokem několika metrů ovládla pondělní druhou etapu.

„Samozřejmě jsme se na hromadný dojezd připravovaly. Moc dobře jsme ale věděly, že musíme být celý den pozorné. Holky mě držely daleko od jakýchkoliv problémů a daly si záležet na tom, abych do poslední zatáčky vjela na prvním místě,“ pochvalovala si týmovou spolupráci vítězná Vos. Za ní proťala cílovou pásku dvojice Italek Letizia Paternoster a Letizia Borghesi.

Stejně jako druhá etapa byla i ta třetí šancí na úspěch pro sprinterské vlaky. Také v úterý byl závěr této etapy velmi hektický a znovu se hned několik závodnic sbíralo ze španělského asfaltu. Tvrdý pád postihl peloton osmnáct set metrů před cílem. Nevyhnula se mu taková jména jako Juliette Labous, Emma Norsgaard nebo Marlen Reusser. Zůstala v něm také Nikola Nosková.

Kdo v pádu nezůstal, byla nizozemská dvojice Marianne Vos a Femke Gerritse. Právě mezi těmito závodnicemi se rozhodovalo o vítězce v cílovém městě Huesca. „Byl to perfektní den. Už ve sprintu na prémii jsem byla nejlepší a cítila jsem, že mám dobré nohy. V dojezdu mi připravily kolegyně skvělý lead-out jako z učebnice,“ chválila své partačky z týmu SD Worx-Protime Gerritse, která si díky prvnímu místu zajistila vedení v celkovém pořadí před jednou z těžších etap závodu.

Cesta na Lagunas de Neila

Ostrý začátek boje o červený dres pro lídryni celého závodu byl na programu ve středu 7. května. Nejednalo se ještě o horskou etapu, ale na dvou pětikilometrových stoupáních se povedených únikem dal vytvořit pěkný několikavteřinový polštář před pátou etapou a výjezdem na Lagunas de Neila.

I čtvrtá etapa přinesla na Vueltě skvělou podívanou, a i tato zkouška nakonec patřila nizozemské závodnici. Svůj první triumf po návratu do profesionálního pelotonu si připsala pětatřicetiletá legenda ženské cyklistiky Anna van der Bregen a vybojovala druhé vítězství pro stáj SD Worx-Protime.

„Když se při sjezdu trochu zpomalilo, cítila jsem, že je to dobrý moment pro útok, takže jsem do toho šla ze všech sil. Jakmile jsem se ohlédla za sebe, viděla jsem menší mezeru. Rychle jsem si tak uvědomila, že bojuji o vítězství. Do cíle to bylo sice o něco rovinatější, než jsem čekala, ale zvládla jsem to,“ zhodnotila čtyřnásobná vítězka Gira d’Italia moment svého sólového úniku. 

Díky němu se Nizozemka posunula na druhé místo v průběžném pořadí. Do nejlepší desítky se posunula také největší favoritka závodu Demi Vollering, jenž po čtvrté etapě ztrácela na vedoucí závodnici pouze jednadvacet sekund.

Hned o den později si rodačka z Pijnackeru v dresu FDJ-Suez uzmula dres pro vedoucí cyklistku španělské Vuelty pro sebe. Ve sto dvacet kilometrů dlouhé etapě číslo 5 z Golmaya na stoupání Lagunas de Neila si totiž Demi Vollering počínala suverénním způsobem a nedala žádné soupeřce šanci. Nejblíže byla nizozemské superstar Švýcarka z domácího Movistaru Marlen Reusser a další skvělý výkon předvedla třetí Anna van der Breggen.

„Můj tým byl dnes extrémně silný. Každá jedna členka odvedla svoji práci perfektně a jsem za to velmi vděčná. Byla jsem kousek od vítězství na jedné z ardenských klasik. Nakonec se mi to nepovedlo a bylo to celkem zdrcující. Ihned jsem se proto začala soustředit na Vueltu a jsem nadšená, že jsem vyhrála jednu z etap,“ radovala se osmadvacetiletá Vollering, pro kterou po několikáté v sezóně famózně pracovala Juliette Labous.

Po páté etapě byly karty rozdány velmi zajímavě. Na čele celkové klasifikace se suverénním třičtvrtě minutovým náskokem Demi Vollering. Jednu sekundu dělilo na druhém a třetím místě Annu van der Breggen a Marlen Reusser. Na čtvrtou příčku se vyšvihla Francouzka Cédrine Kerbaol v dresu týmu EF Education-Oatly. Až v druhé desítce s více než tříminutovou ztrátou se překvapivě nacházely Katarzyna Niewiadoma, Mavi García nebo Thalita de Jong.

Vyvrcholení na Cotobellu

Po vrchařských dostizích se v páteční šesté etapě vrátily zpět do hry také rozjížděcí vlaky a jednotlivé sprinterky. Šlo především o zelený trikot pro nejlepší cyklistku v bodovací soutěži. Trasa z Becerril de Campos do Baltanás ale řady výbušných závodnic notně protřídila. Především posledních třicet kilometrů nabízelo hned několik kopců.

Tyto stoupání nezastavily Marianne Vos z Vismy-Lease a Bike, která bránila zelený dres, a Mischu Bredewold z SD Worx-Protime. Obě závodnice svedly jeden z nejvyrovnanějších soubojů o vítězství v etapě v letošním ročníku. Šťastnější byla nakonec ta starší z dvojice, a to Marianne Vos.

„Věděli jsme, že máme šanci na úspěch. Hlavně díky tomu, že se Marion a Femke dostaly do velkého úniku. To nám ulehčilo práci v pelotonu. Tým mě v závěru dostal do skvělé pozice a Imogenin lead-out byl perfektní. Byl to opravdu těsný dojezd, ale jsem šťastná, že jsem to zvládla,“ shrnula po druhém vítězství na letošní Vueltě Marianne Vos.

Poslední den rozhodně nebyl ten, který by měl Marianne Vos sedět. Byly to jiné dvě Nizozemky, jež ukázaly v sobotu 10. května sílu. S jedním stoupáním druhé kategorie, s jedním výjezdem kategorie číslo tři a s finálovým více než deseti kilometrovým stoupáním první kategorie si nejlépe poradila Demi Vollering a rozhodla tak o svém celkovém prvenství v závodě. Anna van der Breggen i v poslední etapě předvedla fenomenální výkon, který stačil na třetí místo. Mezi duo ze země tulipánů se vešla pouze švýcarská vrchařka Marlen Reusser.

„Je neuvěřitelné vyhrát závod podruhé za sebou. Chtěl jsem na Cotobellu vyhrát. Rozhodla jsem se počkat s útokem, co nejdéle to šlo. Čekání bylo těžké, ale jsem šťastná, že jsem dnes vyhrála. Vždy se těším, až všem dokážu, jak velký mám talent a už se nemůžu dočkat dalších závodů,“ shrnula Demi Vollering.

Jediná česká účastnice závodu Nikola Nosková dokončila etapu na Alto de Cotobello na sté příčce a v celkové klasifikaci patřilo sedmadvacetileté rodačce z Jablonce nad Nisou třiasedmdesáté místo. V pelotonu Vuelty zanechala výbornou stopu Slovenka Viktória Chladoňová, která zaznamenala dvě umístění v nejlepší třicítce a celkovou šestatřicátou příčku.