Sluneční paprsky jen pomalu rozpouštěly zamrzlé vyjeté koleje na trati, tím se kurs měnil v průběhu závodu, ale i celého dne. I nejlepší se museli vyrovnávat obtížně s jeho záludnostmi. První reakce Báry Bukovské byla rozpačitá. „Myslela jsem, že jsme v posledním kole. Ale po průjezdu cílem jsem zjistila, že máme ještě jeden okruh,“ říkala. „Měla jsem super nohy, dala jsem do bitvy o zlato všechno a jsem moc ráda za stříbrnou medaili," zhodnotila pak už veseleji jedna z nejmladších závodnic na startu své první vystoupení na mistrovství světa. Podobně dopadla i na domácím mistrovství v Jičíně, kde ji na sněhu po pádech předstihla Lucie Grohová.
Ani tady se jí nepodařil start. Z první řady se propadla až do druhé desítky. „Přitom jsem měla pocit, že to mám pod kontrolou. Uzavřela jsem se pak do sebe a jela si celý závod to svoje. Postupně jsem se propracovávala kupředu," vrátila se první polovině bitvy. „Když jsem dojela Lisu (Revol), cítila jsem se vážně dobře, a tak jsem šla hned na čelo. A ta předčasná oslava mě nerozhodila. Prostě jsem pokračovala dál ve stejném výkonu. Odevzdala jsem všechno a jsem ráda za stříbrnou medaili. Rozhodně necítím žádné zklamání," dodala později. Na místě ji podpořila celá rodina - táta, máma i brácha a odtud vyrážejí společně na dovolenou.
„Byl to krásnej a napínavej, až nervydrásající, závod, v němž sahala po titulu. Francouzka ale v závěru zatáhla, Bára to nebere jako ztrátu. Musí sledovat počet kol sama, ale v nějaké euforii a transu se to stane, určitě ji to nepřipravilo o vítězství. Ne že by si třeba špatně rozložila síly a najednou ji chyběly. Je to super výsledek po super výkonu. Výborná byla i Lucie (Grohová). Amálka (Gottwaldová) to v sobě má, ale manko z posledních týdnů se zkrátka trochu projevilo,“ hodnotil reprezentační kouč Michal Bednář.
Závod mužů do 23 let poznamenaly dva české pády. Václav Ježek mladší si hned ve druhém kole narazil ruku a skončil v nemocnici s podezřením na zlomeninu záprstní kůstky. Což rentgen naštěstí nepotvrdil. Fiala v předposledním kole narazil kolenem na kámen. Bolest mu nedovolila pokračovat, skončil se třemi stehy. Ale jezdil spolu s Maximilánem Kerlem a Františkem Hojkou někde na začátku třetí desítky. „To je solidní standard, jeli, na co měli. Nechali tam všechno, i když víc nepřekvapili,“ uznal trenér.
Druhá část týmu se chystá na svůj vrchol sezóny ještě v neděli. Obhájí 17letý Kryštof Bažant juniorský bronz z Tábora, nebo snad dosáhne ještě výš? „Vypadá v pohodě, cítí se dobře i přímo na trati. Přál by si těžší a bahnitější terén. V noci přimrzlo, do těžkého bahna to rozmrzlo až přes den a s největší pravděpodobností se dá čekat podobný scénář i zítra,“ říká Bednář.
Nabitá konkurence v čele se Zoe Backstedt, Leonie Bentveldovou nebo Avou Holmgrenovou čeká na ženy do 23 let, Kateřinu Douděrovou a Simonu Spěšnou. „Uvidíme, jak se s tím poperou. Kateřina je tady v kategorii prvním rokem, pojedou na těžké trati, která bude časem ještě o level náročnější,“ dodává kouč.
A pak se v elitním finále šampionátu s Van der Poelem, Van Aertem a Nysem představí osamocený český mistr Michael Boroš, který loni vyrovnal své maximum sedmým místem. „Ukázal už mnohokrát, že umí zajet na těžkém bahně. Doufáme, že se mu to povede i tady,“ věří mu český tým. K dispozici má v depu na výměnu tři kola tak jako ve většině terénově náročných světových pohárů.