Ježek bude tedy podruhé součástí projektu Battle of the Teams, který má smělou ambici změnit pojetí chápaní běžeckého maratonu. K výsledku týmu v něm totiž může přispět úplně každý účastník.

Pořadatelé z RunCzech nejprve spravedlivě rozdělí špičkové elitní běžce z celého světa, kteří přijedou na pražský maraton, do šesti týmů. V každém z nich budou za své výkony bodově ohodnoceni čtyři profesionálové (každý tým má také dva náhradníky pro případ, že by někdo nepřijel nebo se zranil) a k nim se poté přidá průměr dosažených časů všech ostatních běžců daného týmu. Pokud navíc profesionál zaběhne osobní rekord, získá pro svůj tým extra tříprocentní bodový bonus. Vítězný tým obdrží finanční odměnu 30 000 USD, která bude rozdělena rovným dílem mezi elitní běžce.

Každý ze závodníků bude vyzván, aby si během registračního procesu nebo na svém vytvořeném profilu vybral svůj tým – Volkswagen (kapitánkou je dvojnásobná mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek Zuzana Hejnová), Mattoni (olympijský vítěz na divoké vodě Jiří Prskavec), ČEZ (tenistka Barbora Strýcová), adidas Runners (Bára Votíková, youtuberka a fotbalová brankářka Paris SG), Generali Česká pojišťovna (biatlonista Michal Šlesingr) nebo Birell (Ježek). 

Pomohou tedy cyklisté zrovna Ježkovu týmu? Jeho tým navíc podporuje Cestu za snem, která pomáhá plnění cílů aktivním lidem s handicapem. Každý desátý člen dostane měsíční pitný režim od Birellu, všichni pak online běžecký workshop právě se svým kapitánem. 

Role lídra běžeckého týmu, navíc vítězného, se po loňsku nechceš vzdát, že?

Ano, loni se mi ten nápad moc líbil. I při týmové soutěži zůstal charakter maratonu zachován. Možná i tím, že nejsem úplně atlet, mě to zaujalo. Vtipné, nový náboj, zajímavě vymyšlené bodování. Díky účasti jsem získal vhled zase do jiného prostředí, do zákulisí elitních běžců. Ještě když jsme si vybírali týmy, pořád bylo hodně nejisté, jak to dopadne. Nás tým nakonec vyhrál, byl jsem nadšený, získal jsem zážitek, fandili jsme, špičkovali se se Zuzkou  Hejnovou a Katkou Neumannovou (kapitánky dalších týmů, pozn. aut.). Tím, že se letos týmová soutěž otvírá i pro všechny ostatní hobby běžce, dostává další rozměr. 

Týmová bitva v maratonu, bude to už brzy opravdu revoluce?

Přemýšlel jsem o tom hodně. Zatím tím asi nejlepší keňští běžci úplně nežijí, ale to se může změnit. Loni jsme měli v Praze moc dobrou partu. Na velkých maratonech by se to mohlo chytit, vidím potenciál zapojit velké firmy, přineseš jim něco výrazně navíc k běžné prezentaci. Může to být důvod sledovat svůj firemní tým i pro ty, co neběhají, nebo se právě proto zapojit, když ještě někdo váhá, anebo dostat navíc týmový zážitek pro ty zkušenější běžce. Nevidím tam nic negativního, proč by to jít nemělo. Jsem zvědavý, jak to přijmou hobby běžci, mně to přijde dobrý.

Máš ohlasy od dalších sportovců?

Co se bavím s běžci, slyším, že si proberou nabídky partnerů a že se rozhodnou. My dáváme navíc účast ve vítězném týmu, to můžeme říct už teď, proč si vybrat zrovna nás. Může rozhodovat i fanouškovská základna, spojit se s někým z nás, kapitánů, nebo jít do týmu za nejlepším českým běžcem. To platí asi spíš pro ty zkušenější běžce, kteří už se orientují v tom prostředí. 

Závodní model má vést i k další popularizaci nejlepších běžců. Jako také bývalý sportovní moderátor CNN/Prima sleduješ ty sám velké běžecké závody, máš oblíbence?

Zachytím světový rekord, nejlepší časy velkých závodů, ale přesná jména, kdo a kdy vyhrál, neznám. Na rozdíl od cyklistiky, kde máte sice také hodně velkých závodů, ale ty hvězdy jsou přece jen známější, víc vidět, víc se o nich ví. Na maratonech víc sledujete svého kamaráda nebo člena rodiny, jak běžel, než ty hvězdy.

Našel bys nějakou podobně zajímavou novinku v pravidlech v cyklistice v poslední době?

Ani moc ne. Vnímal jsem pokusy na přelomu tisíciletí trošku rozbít ty uzavřené struktury. Ale cyklistika je konzervativní. Tour de France ve svém formátu přežila staletí, takhle to lidi chtějí. Mění se formát Champions League v šestidenních na dráze, to mě třeba moc neoslovilo. Třeba v tenise Laver Cup bez největších hvězd nějak netáhne, myslím. Ale tento model s týmy nemění smysl maratónu, jen mu to dává něco navíc. Každý poběží sám za sebe, jen se počítá něco navíc. Týmový zážitek a vlastní sportování to je něco, co by mělo fungovat i dál.

Jaký ty jsi běžec?

Začal jsem až po skončení kariéry na kole. A baví mě to. Mám víc práce, nemám tolik času jako dřív. Z pohledu zdravotního i efektivity ti hodina běhu stačí k udržení slušné kondice. Můžeš jít za šera, kdekoliv. Kolo miluju pořád, jakmile najdu dvě a půl hodiny, jdu na kolo, když mám míň, jdu běhat. Tím jsem si běhání objevil, ale nemám větší ambice. 

Troufnul by sis i na maraton?

Jsem limitovaný tou protézou. Po desítce to cítím, po dvacítce už docela dost. Ale jeden si budu chtít dát. Jednou jsem běžel s Milošem Škorpilem v roce 2011 pražský půlmaraton za 1:50, ale oddělal jsem si zdravou nohu a měl ji pak měsíc v sádře. Musel jsem slíbit trenéru Zapletalovi, že už běhat nebudu. Vyndal jsem běžeckou protézu až po šesti letech a teď se mi hodí. Chápu, z čeho mají lidi při běhu radost.

Běhání s protézou vypadá jistě obtížnější než kolo, na druhou stranu materiál přece jen trochu pomáhá, ne?

Nárazy pro tu nohu nejsou dobré. Ale karbonový plát skvěle pruží a vrací energii. Když jsem to poprvé zkusil, vyjely mi slzy do očí, protože jsem si vzpomněl, jak jsem běhal s oběma nohama. Protéza se vyrábí na váhu, nastavíš na ni úhel. Při tempu okolo 4:40 si ji musím nastavit. Pro mě zůstává ta desítka tak akorát, někdy si tu dvacítku taky uběhnu, ale aby mě to nestálo tolik trápení. Do maratonu se pouštět nechci. Na kole nejsou ty nárazy, jezdil jsem i 240 km dlouhé tréninky, častěji dvoustovky. Tam ten handicap tu roli nehrál. 

Kde strávíš druhou květnovou neděli při pražském maratonu, nepojedeš na kole s polem jako doprovod?

Náš tým má připraveny fan pointy i do míst, kde nebudou běžní diváci. Ke konci ale budu chtít užít atmosféru v cíli. Přemýšlím, že si dám 2run, odběhnu první dvacku a pak to se mnou někdo dorazí. Možná si kolo vezmu a pak se na druhou část dojedu někam podívat.