Patrick Lefevere - devítinásobný vítěz Kolem Flander
29.03.2018 | Libor Matějka
I letos patří svěřenci Patricka Lefevera k horkým favoritům závodu Kolem Flander. Budou obhajovat loňské vítězství Philippa Gilberta. Ale od začátku manažerské kariéry posbíral Patrick Lefevere neuvěřitelných devět vítězství, dvacetkrát stáli jeho závodníci na stupních vítězů a od roku 1979 téměř nikdy neměl svého cyklistu mimo Top 10.
Jeho týmy byly vždy zaměřené na domácí závodníky, domácí závody a domácí sponzory. Proto tolik úspěchů v bohatém kalendáři belgických klasik. A jejich vrcholem ve vlámské části Belgie je pochopitelně Ronde van Vlaanderen.
Je zajímavé si projít historii jeho působení v týmech a to v roli sportovního ředitele, nebo později majitele, či šéfa profesionálního celku. V kontextu s vrcholem domácí jarní sezóny to bude příští rok 40 let nevídaných úspěchů.
S kariérou sportovního ředitele začínal v roce 1979 v týmu Marc Zeepcentrale-Superia, který se druhým rokem jmenoval Marc-Carlos-VRD. V prvním roce dojel Alfons Van Katwijk na 19. místě a o rok později Frank Hoste čtrnáctý.
V letech 1981 a 1982 vedl tým s Walterem Godefrootem (slavným manažerem například týmu T-Mobile) celek Capri Sonne - Koga Miyata a o rok později Capri Sonne - Eddy Merckx - Campagnolo. V roce 1981 dojel Daniel Willems desátý a v dalším roce Rudy Pevenage přinesl Lefeverovi první stupně vítězů, dojel třetí.
Na další dva roky se Lefevere odmlčel, nebyl členem žádného týmu.
V následujících letech se stal sportovním ředitelem „národního belgického celku“ Lotto, který přijímal názvy Lotto – Merckx, Lotto – emerxil , Lotto – Merckx. A byly z toho postupně tři 5. místa. V roce 1985 Jozef Lieckens, 1986 Ronny Van Holen a v roce 1987 Marc Sergeant (současný manažer týmu Loto Soudal).
V roce 1988 se přestěhoval do nizozemského celku TVM - Van Schilt a zde mu Australan Phil Anderson vyjel na Kolem Flander druhé místo.
V dalších třech letech byl zpět v Belgii, v celku Domex-Weinmann-Eddy Merckx, Weinmann, Weinmann - Eddy Merckx. Týmu se z pohledu belgických úspěchů tolik nedařilo, v roce 1989 byl nejlepší Jan Goessens, dokončil ale až na 28. místě. Další dva roky byl jedničkou Carlo Bomans, v roce 1990 skončil 4. a v roce 1991 12.
Rokem 1992 začíná dlouhé období spolupráce s italskými celky. Týmy měly italskou licenci, ale byly to sestavy napůl belgické. V prvním roce dojíždí na devátém místě Franco Ballerini pod hlavičkou GB-MG Maglificio.
O rok později přichází nevídaná éra Johana Musseuwa: 1993 – 1. místo, 1994 – 2. místo, 1995 – 1. místo, to už pod hlavičkou týmu Mapei – GB. A přidává v roce 1996 3. místo.
Na třetí příčce jej v roce 1997 nahrazuje Franco Ballerini. A na místo první se vrací Musseuw v roce 1998, kdy se tým jmenoval Mapei – Bricobi.
Úspěchy Museeuwa přitáhli k cyklistice belgického výrobce podlah a od roku 1999 se tým jmenuje Mapei – Quickstep. Johan přidává 3. příčku na Ronde.
V roce 2000 je nejlepším z týmu Mapei – Quickstep až 21. Daniele Nardello.
Roku 2001 Lefevere opustil Mapei a založil vlastní belgický tým Domo – Farm Frites. Nejlepším v tom roce byl desátý Romans Vainsteins, o rok později přidává druhé místo ve své skvělé „flanderské“ kariéře opět Museeuw.
V dalším roce se rodí tým Quickstep, navazující na Domo - Farm Frites a posléze druhé hvězdné období Patricka Lefevera. Opět s belgickým lídrem a novým šampionem, na scénu totiž přichází Tom Boonen. V roce 2003, kdy tým jezdil pod hlavičkou Quickstep – Davitamon, dojíždí druhý Frank Vandebroucke. V roce 2004 vybojoval deváté místo Paolo Bettini, jinak hvězda především kopcovitých klasik.
Tým začíná jezdit pod názvem Quickstep - Innergetic a následuje nejlepší období v kariéře Patricka Lefevera:
2005 - 1. Tom Boonen
2006 - 1. Tom Boonen
2007 - 12. Tom Boonen
2008 - 1. Stijn Devolder
2009 - 1. Stijn Devolder
2010 - 2. Tom Boonen
V roce 2011 je titulárním sponzorem jen Quickstep a na druhém místě dojíždí Sylvain Chavanel. Porazil ho jen Nick Nuyens, jeden z mnoha bývalých svěřenců Patricka Lefevera.
Tým přichází podpořit společnost Omega Pharma, která dříve sponzorovala konkurenční Lotto, Lefevere tedy nevítězí jen na silnici, ale i v zákulisí. A Tom Boonen se novému sponzorovi v roce 2012 odvděčuje dalším vítězstvím.
Potom si museli příznivci týmu počkat pět let na další první místo:
2013 - 13. Sylvain Chavanel (Omega Pharma - Quick-Step)
2014 - 4. Stijn Vandenbergh (Omega Pharma - Quick-Step)
2015 - 2. Niki Terpstra (Etixx – Quick-Step)
2016 - 8. Zdeněk Štybar (Etixx – Quick-Step)
A konečně v roce 2017 vítězství Philippa Gilberta v týmu nesoucí plný název Quick-Step Floors. Vítězství Philippa Gilberta bylo dalším důkazem, že pokud někdo chce Flandry vyhrát, je dobré být členem týmu Patricka Lefevera. Tvrdí to například i Johan Museeuw: ,,Kdyby Sep Vanmarcke jezdil za Quick-Step, už by nějakou velkou klasiku vyhrál." Gilbert se několik let spíše trápil v BMC a opět se probudil až loni. Lefevere byl vždy dobrý ve vyhledávání a motivaci velkých belgických šampionů.
Jenže kariéra Phila Gilberta se blíží ke konci a bude potřeba najít nového lídra. Yves Lampaert, Zdeněk Štybar a Niki Terpstra jsou vynikající závodníci, ale nezaručují úspěch každý rok. Podobně jsou na tom Oliver Naesen, Sep Vanmarcke a další. Nejzajímavější je, zdá se, Wout van Aert. Bude on příští hvězdou Lefeverova týmu? ,,Má smlouvu do konce roku 2019. Kdysi jsem získal Franka Vandebroucka z Lotta a stálo mě to krev, pot a slzy. S Tomem Boonenem to bylo jednodušší, přestoupil po vzájemné dohodě s Johannem Bruyneelem.", naznačil Patrick Lefevere, že vykupovat trojnásobného mistra světa v cyklokrosu ze současné smlouvy nemá v plánu. Přesto si myslíme, že by si dalšího šampiona nenechal uniknout. Mít belgického lídra bylo pro týmy Patricka Lefevera vždy stěžejní.
Foto Sirotti
Mohlo by vás zajímat
Wanty přebralo Corendonu sponzora Circus
11.12.2019
Fotoreportáž Toi Toi Cupu v Kolíně
01.12.2019

