Jednatřicetiletý cyklista patří ke světové špičce na dráze, je dvojnásobným mistrem světa, ale na silnici se na nejvyšší úrovni nikdy neprosadil. Na silnici je známý tím, že se snaží optimalizovat svou výkonnost aerodynamickými vylepšeními, za což byl i v minulých letech několikrát trestán.
Van Schip se svůj posed na silničním kole snaží co nejvíce přiblížit posedu na časovkářském speciálu, proto používá co nejužší řídítka s velmi dlouhým dosahem. Řídítka má také mimořádně vysoko, aby (podobně jako na časovkářském kole) byl schopný udržet aerodynamickou pozici co nejdéle.
Má to samozřejmě svoje výhody, pokud je sám v úniku nebo exponovaný na větru, kdy díky tomuto posedu dokáže jet rychleji. Na druhou stranu je kolo hůře ovladatelné, což může být nebezpečné, a také se s řídítky v tak nestandardní pozici v podstatě nedá dobře spurtovat. Proto by se dalo pochybovat o tom, že zmíněný posed je pro Van Schipa výhodný.
Van Schipovy problémy s rozhodčími se táhnou už spoustu let. Na silnici byl poprvé diskvalifikován už v roce 2021 na Okolo Belgie kvůli řídítkům, která údajně nesplňovala požadavky UCI. Diskvalifikován byl také v roce 2024 ze závodu Heistse Pijl a současná kauza se táhne už od října loňského roku. Tehdy byl na Okolo Holandska diskvalifikován kvůli použití netradiční sedlovky, která byla ohnutá dopředu.
Tohle vyloučení nebylo oprávněné, sedlovka v takto agresivním nastavení není podle pravidel UCI zakázaná. Van Schip ji proto používá i letos a už s ní problémy nemá.
Prokleté předloktí
Další incident přišel až na Okolo Řecka, na začátku května. Van Schip byl diskvalifikován z druhé etapy, protože na kole seděl nedovoleným způsobem. Opíral si totiž předloktí o řídítka, zatímco páky držel jen za malíčky. Použít předloktí jako opěrný bod není legální a Van Schip byl za to v souladu s pravidly vyloučen ze závodu.
Potíž je v tom, že mnozí jiní závodníci, ať už na Okolo Řecka či na jiných závodech po celém světě, nejsou za podobné nebo stejné prohřešky trestáni, nebo jsou potrestáni, ale nejsou diskvalifikováni ze závodu. Naposledy dostal za stejný prohřešek žlutou kartu a pokutu Anthon Charmig, když si jel pro vítězství v etapě Tour Auvergne-Rhône-Alpes. Podle pravidel UCI totiž není na závodech WorldTour a Pro diskvalifikace nutná, stačí udělení žluté karty.
Přesto se to týmu Uno-X Mobility nelíbilo, protože podle něj nebyli jiní závodníci za to samé trestáni, a údajně zaslal na UCI fotografie Tadeje Pogačara, Jonase Vingegaarda a Remca Evenepoela, kteří také na závodech použili předloktí k opření se o řídítka. Podle La Flamme Rouge dostali žluté karty za stejný prohřešek také Ivo Oliveira na Okolo Romandie, Anna van der Breggen na Brabantském šípu a Jakub Otruba na loňské Vueltě.
Kauza bidon
Van Schip se předloktím opíral o řídítka také na francouzském závodě Ronde de l'Oise, kde se to však vyřešilo jen varováním a pokutou. Důvod k diskvalifikaci přišel až později. A tentokrát za to mohl bidon, který si Van Schip strčil pod dres, což není povoleno podle pravidla 1.3.032. To tvrdí, že je zakázáno upravovat morfologii cyklisty.
„Oblečení a další předměty či doplňky, které má jezdec na sobě (včetně, avšak nikoli výlučně, přileb, brýlí, obuvi nebo komunikačních zařízení používaných během závodu), nesmějí měnit morfologii jezdce.
Kromě toho je zakázán jakýkoli zbytný prvek nebo zařízení, které je připevněno na (nebo pod) oblečení či jiný předmět nebo doplněk, který má jezdec na sobě, nebo do nich integrováno. Zbytným prvkem je jakýkoli prvek, který neslouží výlučně k oblékání nebo ochraně nebo který není nezbytně nutný pro funkčnost oděvu, jiného předmětu nebo doplňku. To platí také pro jakýkoli materiál nebo látku nanesenou na kůži nebo oděv, která sama o sobě není oděvem ani jiným předmětem nebo doplňkem, který má jezdec na sobě,“ uvádí UCI.
Van Schip si dal bidon pod dres nejspíš proto, aby si trochu vylepšil svou aerodynamiku. Ačkoliv Van Schip tvrdí, že jen nechtěl bidon zahodit a pravidlo, které zakazuje umisťovat předměty do přední části dresu, začne být platné až od 1. července. Jenže to je odlišné pravidlo, než jaké rozhodčí použili.
„Zaútočil jsem a schoval si láhev s vodou pod dres,“ uvedl Van Schip v příspěvku na Instagramu. „Projel kolem mě rozhodčí a já se zeptal: ‚Je moje jízdní pozice teď v pořádku?‘ A ten muž se okamžitě rozčílil. Zeptal jsem se: ‚V čem je problém? Můžu si tu láhev schovat k vám, nebo ji musím tady vyhodit?‘ Přišlo mi to velmi podivné,“ tvrdí Van Schip.
Rozhodčí na motocyklu poté Van Schipovi oznámil, že je ze závodu vyloučen a musí zastavit. Nizozemec to odmítl a dožadoval se, ať mu ukážou pravidlo, které bidon v dresu zakazuje.
„Dlouho mi nebylo jasné, v čem přesně je problém, bylo mi pouze řečeno, že jsem vyřazen ze závodu. Poté mi bylo sděleno, že jsem diskvalifikován, protože jsem měl láhev s vodou v dresu.“
Nakonec však po delším dohadování zastavil a následně ztratil nervy, jak sám přiznal v příspěvku na Instagramu. Nikdy však nedošlo k tomu, co popisovala některá média, tedy že policie na motocyklu musela Van Schipa zadržet či dokonce srazit.
„Policie na motocyklu ho skutečně vyřadila ze závodu. Ale rozhodně to nebylo násilné. Podle Jana-Willema ho policie požádala, aby zastavil. Možná to bylo přísným způsobem, ale to nevím. On to však udělal dobrovolně,“ ujišťuje Johan Berghmans, sportovní ředitel týmu Azérion / Villa Valkenburg, za který Van Schip jezdí.
„Policie ho z kola nestáhla násilím. Prostě jen dělala svou práci. Poté byl sice v šoku, ale to je dáno jeho povahou. Ležel na trávě, plakal a měl křeče. Všichni se o něj prostě báli,“ vysvětluje Berghmans pro Sporzu.
Neudržitelná situace
Vyloučení z Ronde de l'Oise tedy bylo podle pravidel. Ale co dál? „Kvůli všem těm drobným věcem, které se hromadí, je samozřejmě pod drobnohledem. Ve druhé etapě jsme měli menší problém s jeho řazením. Po několika kilometrech musel proto přesednout na jiné kolo. Naši mechanici to vyřešili, ale ve třetí etapě se to stalo znovu a on musel znovu vyměnit kolo. U běžného cyklisty by se nic nestalo, ale u něj je kolo následující den důkladně zkontrolováno. Opravdu po něm jdou a pro tým to už opravdu není příjemné,“ pokračuje Berghmans.
„Pro nás se situace stává trochu neudržitelnou,“ přiznává. „Jsme jen malý kontinentální tým. Rozhodně nejsme žádná Visma nebo tak něco. Kdekoli Jan-Willem jede, stojí nás to téměř vždy 1000 švýcarských franků na pokutách. Pro tým je to neudržitelné.“
„Nakonec se s Janem-Willemem musíme dát do práce. Musí se dostat z té šedé zóny. Nikomu to neprospívá a nikoho to netěší. Musí se dostat do zelené zóny a jezdit na kole jako každý jiný závodník, ale s ním je to velmi obtížné.“
„Jako týmový manažer se chcete soustředit na celý tým. V té etapě jsem nakonec strávil půl dne jednáním s jedním jezdcem a rozhodčími, a to už nechceme. Stojí to příliš mnoho peněz a energie a nic to nepřináší. Proti UCI vždy prohrajete,“ dodává Berghmans.
Konflikty na dráze
Potíže s rozhodčími si Van Schip nenechává jen na silnici. V roce 2024 vypadl z vylučovacího závodu na světovém šampionátu, na což zareagoval expresivními gesty. Za to mu bylo na měsíc zakázáno závodit.
A ve stejném roce měl problémy i na olympijských hrách. V bodovacím závodě dvojic (madisonu) hlavou udeřil Brita Ollieho Wooda a způsobil tím jeho pád, za což byl později ze závodu diskvalifikován.
