Před 35 lety Glocknerkönigem. Vzpomínání na kopce v Rakousku

05.04.2020 | Libor Matějka

Před 35 lety Glocknerkönigem. Vzpomínání na kopce v Rakousku

Nikam necestujeme, nejezdíme na závody, na kole raději individuálně a tak je čas na vlastní vzpomínky. tentokrát na nejslavnější rakouské stoupání a vlastní závodní úspěchy.

Chtěl jsem při příležitosti 35 let od zisku vrchařské prémie na Fuscher Törlu, při závodě Okolo Rakouska a zisku titulu Glocknerkönig, navštívit stejnojmenou akci Glocknerkoenig.com. Má stejnou trasu, jako zmíněné stoupání, které jsem v roce 1985 vyhrál, ale popořádku.

Jako aktivní závodník jsem šestkrát startoval u našich jižních sousedů na jejich národní Tour Okolo Rakouska - oesterreich-rundfahrt.at. Při tomto závodě se jezdí jedna specialita. Großglockner-Hochalpenstraße, jde o spojnici mezi Salcburskem a Korutany, silnici která letos slaví 85 let od otevření a jejíchž nejvyšší bod je Hochtor - 2 505 m n. m.

Etapa na této trase je symbolem Okolo Rakouska, vede nedaleko nejvyšší hory Rakouska Großglockner - 3 798 m.n.m., po silnici, která je také symbolem a rakouskou atrakcí grossglockner.at. Většinou nechybí v itineráři žádného ročníku a stavitelé trasy k ní míří každý rok. Ať z jedné, nebo druhé strany, ze severu, nebo z jihu, od Brucku, nebo Heiligenblutu.


1981

Své první Rakousko jsem absolvoval v roce 1981, na Glockner se jelo z jihu ve třetí etapě z Weissensee do Saalfeldenu, etapě 140 kilometrů dlouhé. Vyjeli jsme Glockner z jihu z Heiligenblutu a prémie byla na nejvyšším bodě trasy před tunelem na Hochtoru, ve výšce 2 505 m n. m. Glocknerkönigem se stal domácí jezdec Reinhard Waltenberger. Já vyjel v první skupině, někde kolem dvanáctého místa, a v tomto svém prvním ročníku jsem obsadil celkové páté místo.


1982

O rok později se jel nestandardní Glockner. V šesté etapě z jihotirolského Brixenu a cíl jsme měli v Kalsu, z jižní strany Großglockneru, etapa měřila 149 kilometrů. Podařilo se mi vyhrát etapu, získat titul Glocknerköniga (i když to nebyl ten pravý) a oblékl jsem se do žlutého trikotu.

Bohužel žluťáka jsem druhý den ztratil, Helmut Wechselberger získal bonifikaci na rychlostní prémii a dostal se přede mě. Na konečné třetí místo mě odsunula časovka.

Ale kříž z Kalsu mám doma dodnes.


1983

V tomto ročníku jsem měl pád hned v první etapě a bylo po nadějích na dobré umístění v celkové klasifikaci. Chtěl jsem tedy získat dres vrchaře, Glocknerköniga a nějakou etapu. 

Glockner se jel v šesté etapě (140 km) z Lienzu do St. Johann in Tirol, opět z jihu. Na Hochtoru jsem bohužel podlehl Švýcaru Niki Rüttimannovi a skončil druhý. Dres vrchaře (viz úvodní foto článku, je to záběr mezi vrcholem Hochtor - vítěz Rüttimann, v červeném a další prémií na Fuscher Törlu, kterou jsem získal já. Vedle mne ve žlutém Helmut Wechselberger, za ním skrytý Luboš Burda, v tomto ročníku celkově třetí. V modrém dresu jugoslávské reprezentace Jure Pavlič, dvojnásobný Glocknerkönig) jsem získal a přidal etapové vítězství v poslední etapě, která končila na stejném místě, kde byla cílová páska světového šampionátu v Innsbrucku 2018.

Stejná cílová rovinka, jako v poslední etapě Rakouska 1983

Kvůli čtvrthodinové ztrátě z první etapy jsem skončil celkově čtrnáctý.


1985

Ročník, ve kterém jsem získal toho echt pravého Glocknerköniga a také své nejlepší umístění při Okolo Rakouska, do Grazu jsem přijel na druhém místě celkové klasifikace.

Glockner jsem jel poprvé ze severu z Brucku v sedmé etapě s cílem po 148 kilometrech v Gmündu. Na Fuscher Törlu (2 428 m n. m.) jsem ve spurtu porazil Jure Pavliče ze Slovinska (reprezentanta Jugoslávie).

U věžičky napravo je páska vrchařské prémie na Fuscher Törlu - 2 428 m n. m.

Taky jsem zajel rekord v tomto stoupání, které se každý rok měří a můj čas 50:52 překonal až po dvanácti letech v roce 1997 Frank Vandenbroucke, belgický profesionál a slavný klasikář (vítěz Lutych - Bastogne - Lutych), tehdy v barvách Mapei - GB.


1986

V celkové klasifikaci jsem skončil podruhé na třetím místě. Glockner se jel v šesté etapě a opět z jihu, měl jsem z této strany na Glockneru pech. Podruhé jsem zde skončil druhý, porážku z předešlého roku mi oplatil Jure Pavlič.


1988

Mé poslední Rakousko, v kterém jsem skončil na osmém místě. Teprve podruhé jsem jel ze severu, Glockner vyhrál reprezentant NDR Stephan Gottschling, já byl tuším sedmý. Ale Gottschling nepřekonal můj rekord. Aspoň něco.


Tím se uzavřelo mé závodění v Rakousku, vrátil jsem se sem jako trenér a jako novinář a Glockner českým jezdcům přinesl další vítězství a nejkrásnější bylo celkové prvenství Jana Hirta v roce 2016. Hirt vyhrál na prémii a po vítězství v etapě dosáhl i na celkové vítězství na Okolo Rakouska. Zde si můžete připomenout naši fotoreportáž z této etapy: roadcycling.cz/clanek/live-reportaz-hirt-vyhral-kralovskou-etapu-kolem-rakouska

 S Helmutem Wechselbergerem, rodákem z Innsbucku a dvojnásobným vítězem Okolo Rakouska při MS 2018


Libor Matějka
Všechny články autora


Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste


Potocký M.
Libore, mám jen já ten pocit že závodní cyklistika bývala krásnější o proti dnešní době? Mám namysli po všech stránkách, včetně vztahů mezi jedci.
05.04.2020 22:06:02
Torsen
Ke krásnému vyroci vítězství gratuluji! Glockner jsem jel sice jen jednou, ze severu,ale je to nádherné stoupání, na ltere bych se chtel taly vrátit :)
06.04.2020 12:06:09
piratelu
Moc hezký článek a krásné vzpomínky. Bohužel jsme v té době neměli možnost takovéto závody sledovat v TV...
06.04.2020 17:28:58
jamesbond
Dobrý den, každý rok v červnu se jezdí Glocknerkoenig, několik tisíc lidí.Pěkný zážitek.Jel jsem několikrát(za slunce i ve sněhové vánici a dolů 10km pěšky-rok 2001).
08.04.2020 10:54:43