Dvě stě kilometrů dlouhý francouzský závod GP de Denain se jezdí po podobných dlážděných úsecích jako monumentální klasika Paříž–Roubaix, ale velmi často zde vítězí sprinteři v hromadném dojezdu. Letos to bylo jinak. Čtyřicet osm kilometrů před cílem už byl dlouhý únik nějakou dobu dostižen a další závodníci měli šanci útočit na kostkách severní Francie. Této příležitosti využil Per Strand Hagenes, norský klasikář týmu Visma–Lease a Bike.
O tři kilometry později si Hagenese dojel Alec Segaert (Bahrain Victorious) a společně si vytvořili více než půlminutový náskok před pelotonem. Dvojice na čele spolupracovala až do čtyřhvězdičkového dlážděného sektoru Abscon, který ležel deset kilometrů před cílem.
Právě zde se Hagenes rozhodl zaútočit. Segaerta utrhl z háku, ale Belgičan se nevzdal a držel si odstup okolo deseti metrů za dvaadvacetiletým Norem. Ten Segaertovu fintu neprokoukl, závodník týmu Bahrain Victorious totiž vědomě jel s malým odstupem a nechal Hagenese „vyvětrat se“ na čele. Oba tak jeli na plný plyn s malým odstupem mezi sebou a dokázali za sebou držet peloton, který se pomalu přibližoval.
Dva a půl kilometru před cílem si Segaert řekl, že už je čas, a zaútočil. Prohnal se kolem Hagenese a doufal, že peloton v posledních kilometrech nezrychlí a nedojede ho stejně jako o den dříve. Hagenes byl pohlcen v závěrečném kilometru závodu a Segaert musel bojovat do posledních metrů, aby se mu nestalo to samé. Naštěstí mu to vyšlo a po skvělém fyzickém i taktickém výkonu získal vítězství.
Ve spurtu pelotonu byl nejrychlejší Milan Menten (Lotto Intermarché), třetí skončil Anthony Turgis (TotalEnergies) a na 16. místě dojel Matyáš Kopecký (Unibet Tietema Rockets).
„Tento závod jsem měl vždy rád. Že jsem tu teď dokázal vyhrát, zvlášť po tom, co se včera stalo, je šílené,“ smál se Segaert v cíli a vrátil se k vývoji závodu. „Myslím, že zbývalo ještě 40 až 45 kilometrů, když jsem se spolu s Perem odpoutal od pelotonu. V pelotonu není moc jezdců, kteří umí jet po kostkách rychleji než Per. Dneska zase ukázal, že je strašně silný.“
„Ale v tomhle závodě taky musíš přemýšlet nad tím, jak můžeš vyhrát. On na mě zaútočil. Byl jsem opravdu na hranici svých sil. Říkal jsem si, že se můžu vrátit, ale trochu jsem to zahrál. Udržel jsem si odstup asi dvacet metrů. Doufal jsem, že peloton nás nedojede a že on trochu zpomalí. Pak jsem se z posledních sil dotáhl v posledních dvou kilometrech a hned jsem zaútočil. Na rozdíl od včerejška jsem to vydržel až do cíle,“ dodal.
Hagenes si po závodě nic nevyčítal. „Dnešní závod byl opravdu náročný. Nakonec mi prostě nezbylo dost sil, abych držel krok se Segaertem. V takových situacích je vždy těžké se rozhodnout, co dělat. Mohl jsem na něj počkat a zkusit sprint, ale rozhodl jsem se jinak. I tak si z dnešního dne odnáším spoustu pozitivních věcí pro nadcházející klasiky,“ říká norský cyklista.
