Velkou konkurenci doma Fernando Gaviria neměl, ze světové špičky tam byl sám a tak vyhrál všechny tři hromadné dojezdy. Ale o to zajímavější byl souboj sprinterů v Dubaji, kde se jich sešlo opravdu hodně. Ze širší špičky tu chyběli jen Gaviria, André Greipel a Caleb Ewan. 

A všichni přítomní se chtěli na začátku sezóny předvést a zvednout si sebevědomí.

Kdo se předvedl v plné síle?

Quick-Step Floors je velkým vítězem hromadných dojezdů v Dubaji i Kolumbii. Belgický tým vyhrál už čtvrtý ročník Dubai Tour v řadě za sebou, po Marku Cavendishovi a Marcelu Kittelovi zvítězil Elia Viviani. Ten sice už několik let patřil k dobrým sprinterům, ale ve Sky neměl skoro žádnou volnost a týmovou podporu. V Quick-Stepu je o třídu lepší. Sebevědomí a týmová podpora dělá u sprinterů a vůbec všech cyklistů hodně. Ale sám Viviani přiznává, že se ještě musí prosadit na větších závodech, tedy především na jarních sprinterských klasikách a poté na Giro ďItalia. 

Uspěl i Dylan Groenewegen, kterému výborně vyšel první sprint a vyhrál, na čemž měl velký podíl týmový kolega Timo Roosen. Ve druhém sprintu nebyl Groenewegen na ideální pozici, dotahoval se zezadu a Vivianiho už nedostihl. Ve třetí etapě měl technické problémy, do pelotonu se dotahoval za autem a dostal za to 20 sekund penalizaci. A ve spurtu byl až 10. Nestačil na nejlepší ani v těžké etapě k přehradě Hatta a v poslední etapě byl zbržděn pádem Nacera Bouhanniho. Prokázal svou rychlost, ale ne vždy mu dojezd vyšel. Není ale pochyb o tom, že v budoucnosti bude úspěšný. 

Spokojený může být i Mark Cavendish. Nic od sebe nečekal, říkal to už před startem závodu na tiskové konferenci, ale etapu nakonec vyhrál. A velmi chytře, vyvezl se za Vivianim a čekal až do poslední chvíle a až těsně před páskou vyjel z háku a zvítězil. Cavendish vyhrál profesionální závod už třináctou sezónu za sebou.

V klasikářském dojezdu vyhrál Sonny Colbrelli, což je přesně to, co se od něj očekává. Rychlostně na nejlepší sprintery samozřejmě nestačí, ale těžké dojezdy mu vyhovují. Překvapivě výborný byl i Magnus Cort Nielsen, posila Astany. Sice nevyhrál žádnou etapu, ale dojel druhý celkově. Nielsen je spíše klasikář, ale je i hodně rychlý a s touto kombinací by mohl být hodně úspěšný už v tomto roce.

A kdo v Dubaji neuspěl? 

Rozhodně se závod nevydařil Marcelu Kittelovi. Zatímco sám Kittel uklidňoval situaci a po několika nezdařených sprintech stále tvrdil, že o nic nejde a je třeba vyladit spolupráci, jeho týmoví kolegové už ztráceli klid a nervy. Nejviditelnější to bylo v poslední etapě, kdy se Marco Haller a Rick Zabel rozhodli sprintovat sami, protože se domnívali, že Kittel se už po pádu Bouhanniho do spurtu nedostane. Jednoduše se dá říct, že spolupráce týmu Katusha Alpecin nefunguje dobře a je třeba ji vylepšit. 

Nespokojený je rozhodně i Nacer Bouhanni. Podle Cedrica Vasseura, šéfa Cofidisu, tým na Bouhanniho nevytváří žádný tlak, ale těžko tomu věřit. Bouhanni nese zodpovědnost za výsledky, i když se daří Christophu Laporteovi ve Francii. Od Bouhanniho se čekají vítězství na závodech WorldTour, ale letos zatím nevyhrál žádný závod. 

Docela neviditelní byli závodníci Trek-Segafredo - John Degenkolb a Giacomo Nizzolo. V těžké konkurenci se neprosadili a moc se o nich nemluvilo. Na Mallorce byl Degenkolb skvělý, ale tam nebyli žádní významnější soupeři. A podobně nenápadný byl i Alexander Kristoff. Mistr Evropy dojížděl v každé etapě vepředu, ale počítají se jen vítězství. Takže žádná sláva. 

Foto Sirotti