Trofeo Palma se jela po 22. 107 ze 171 chlapů na startu tady mělo premiéru. Mezi nimi Vojtěch Kmínek (Burgos Burpellet BH) a tři kluci, kteří ještě nedávno oblékali dres ATT Investments, Jakub Otruba (Caja Rural - Seguros RGA), Matthias Schwarzbacher (UAE Emirates - XRG) a Mika Heming (Tudor).
Od roku 2010 to tu neskončilo jinak, než spurtem početného pelotonu. A nemělo se na tom nic měnit ani letos. 150 km s 1000 výškovými metry. Nejtěžší stoupání na 98. km s parametry 700 metrů a 6,5 % průměrného sklonu.
Takže hlavní kandidáti na prvenství byli podobní jako předevčírem při Trofeo Ses Salines: Biniam Girmay (Intermarché - Wanty, trojice XDS Astana Matteo Malucelli, Max Kanter a Gleb Syritsa, dále Erlend Blikra (Uno-X Mobility), Fernando Gaviria (Movistar), Anthony Turgis (TotalEnergies), Enrico Zanoncello (VF Group - Bardiani CSF - Faizanè), Arnaud Démare (Arkéa - B&B Hotels), Stanisław Aniołkowski (Cofidis), Alberto Dainese (Tudor) či Iúri Leitão (Caja Rural - Seguros RGA) atd. Z loňské první desítky tu byli Dainese a Démare, pro kterého to byl první závod nové sezóny.
Nejmladší tým (21,9) tu měla Red Bull - BORA - hansgrohe, protože ze sedmi jezdců sem vzali čtyři z devo týmu Red Bull - BORA - hansgrohe Rookies. Nebyli ale jediní, celkem tu startovalo 18 takových kluků v 7 týmech. Jedním z nich byl i Matthias Schwarzbacher, jehož jedním ze spolujezdců z devo týmu UAE Emirates Gen Z tu byl i Marcos Freire, syn Óscara Freireho, mj. trojnásobného světového šampiona, trojnásobného vítěze Milano - Sanremo, vítěze 11 etap na Grand Tour atd.
Počasí sice nebylo nic moc, většina jezdců oblékla rukávky, ale pořád to bylo v pohodě oproti včerejšku, kdy byla Trofeo Andratx - Pollença po 23 km zastavena a poté i zrušena kvůli nebezpečným podmínkám a rozhodnutí jezdců nepokračovat.
O pobyt v úniku se bojovalo urputně a dlouho. V této aktivitě vynikali zvláště jezdci právě Red Bull - BORA - hansgrohe. Nakonec se podařilo až po téměř 40 odjetých kilometrech odpoutat pouze dvojici Florian Lipowitz (Red Bull - BORA - hansgrohe) a Colby Lange z amerického kontinentálního Project Echelon Racing.
Po necelých 90 km, v úseku se zvlněnějším profilem, ale Lange nestačil, k čemuž přispěly i jeho mechanické problémy. Takže Lipowitz, mj. vítěz jedničkových etapáků Czech Tour 2023 a Sibiu Tour 2024, na čele osaměl. A na vrcholu zmiňovaného nejtěžšího stoupání měl na peloton z původních čtyř ještě náskok 3 minuty.
Závěrečných zhruba 25 km se odehrálo v hlavním městě Mallorcy na 5km okruhu, vedoucím po pobřežní komunikaci a v dohledu symbolu Palmy katedrály Panny Marie. Tady byl 13 km před cílem německý jezdec dostižen, přičemž na tom mělo podíl vícero týmů. A mohly začít hrátky o co nejlepší pozici do spurtu.
A byl to mazec. K cíli se letělo po široké komunikaci rychlostí přes 60 km/hod. Z této silnice se odbočovalo krátce směrem do města, kde byla druhá otočka o 180°, odtud se sjelo přes pravoúhlou levotočivou zatáčku zpět na onu pobřežní silnici a odtud už to do cíle bylo odhadem 700 až 800 metrů.
A právě tady nachytal všechny na hruškách Iúri Leitão. Do zatáčky najel z druhé pozice, okamžitě za to vzal a měl štěstí, že jezdec za ním na něj nezareagoval. Zda to byla záležitost výkonnosti nebo taktiky, lze říci těžko. Ale jisté je, že když Leitão zjistil, že má hodně slušný odlep, tak do toho dal všechno, co měl v nádrži. A podařilo se mu proti letícímu spurtujícímu balíku o nějaký ten decimetr náskok uhájit až na pásku. Marně si pak jezdci i Movistaru vyjasňovali, kdeže udělali chybu.
Portugalec Leitão je nejen velmi dobrý sprinter silničář, ale je úspěšný i na dráze. V týmu Caja Rural závodí čtvrtým rokem. Ve svých 26 letech si tak připsal 5. vítězství, všechny dosáhl na závodech kategorie 1, společně s celkovým prvenstvím na Okolo Řecka 2023 bude to dnešní patřit k jeho nejcennějším.
Jakub Otruba na snímku druhý zprava