Déšť, pády, nervozita a pak stěna, která neodpouští. Šestá etapa ženské Vuelty z Gijónu na vrchol Les Praeres o délce 106,5 kilometru byla prvním skutečným dnem pravdy pro závodnice usilující o celkové pořadí. A odpověď přišla naprosto jednoznačně. Anna van der Breggen ukázala, proč její jméno stále vzbuzuje respekt napříč pelotonem. Olympijská šampionka z Ria zaútočila hned na začátku závěrečného stoupání a nikdo její tempo nevydržel.
„Nikdy jsem nic takového nejela“
„Byl to opravdu strašně těžký den. V pelotonu se neustále bojovalo o pozice. Takové stoupání jako Les Praeres jsem ještě nikdy nejela,“ přiznala po etapě Van der Breggen.
Zkušená Nizozemka se navíc musela potýkat s následky čtvrtečního pádu. „Na začátku dne jsem pořád cítila následky včerejšího pádu. Jeden sval mě hodně bolel, ale postupně se to zlepšovalo. Ke konci etapy už jsem cítila, že můžu jet normálně. Dokončit to vítězstvím je pro mě něco výjimečného,“ prohlásila vítězka.
A měla pravdu. Les Praeres není obyčejným kopcem. 3,7 kilometru s průměrem 13,4 procenta a maximy přes 20 procent představují spíš silovou zkoušku než klasické horské stoupání.
„Bylo to pořád stejně brutálně strmé. Musela jsem si dobře rozvrhnout tempo. Zítra je Angliru mnohem delší a ještě náročnější, takže uvidíme, jestli to bude stačit,“ dodala nová majitelka červeného dresu.
Julia Kopecký odvedla černou práci pro lídryni
Z českého pohledu byl důležitý i výkon Julie Kopecký, která opět odvedla cennou práci pro SD Worx-Protime. Ještě před nástupem na závěrečný kopec pomáhala držet vysoké tempo v pelotonu, kontrolovat vývoj etapy a připravovat ideální pozici pro týmové lídryně Annu van der Breggen a Lotte Kopecky. Sama pak vyjela na vrchol těžkého stoupání se ztrátou více než deseti minut na 77. místě.
Déšť, chaos a čekání na rozhodující moment
Dlouho to přitom nevypadalo na explozi mezi favoritkami. Po startu z Gijónu se do úniku dostala čtveřice Gaia Masetti, Sterre Vervloet, Marine Allione a Elisa Valtulini. Peloton jim nechal přes pět minut, protože všichni věděli, že skutečný závod začne až pod Les Praeres.
Situaci začal komplikovat déšť. Nervozita rostla, silnice klouzaly a přišel i tvrdý zásah pro UAE Team ADQ, když po pádu odstoupila Maëva Squiban. Do závěrečných kilometrů se tempo dramaticky zvýšilo. V prudkém dešti se peloton rozpadal ještě před nájezdem pod kopec.
Van der Breggen rozebrala soupeřky kus po kusu
Na první prudké rampě zkusila nástup Cédrine Kerbaol. Jenže místo očekávaného souboje přišel diktát jediné ženy. Van der Breggen přešla dopředu a okamžitě nasadila tempo, které ničilo jednu soupeřku za druhou.
Nejdéle se držely Paula Blasi a Marion Bunel. Ale i ty postupně odpadly. Blasi se přesto postarala o senzační výkon. Teprve dvaadvacetiletá Španělka dojela druhá se ztrátou osmi sekund.
„Rozhodně to nebyl jednoduchý den, už jen kvůli všem těm pádům. Ale zůstaly jsme klidné a soustředěné. Na závěrečném stoupání jsem měla opravdu dobré nohy, takže jsem si jela svoje tempo a snažila se držet co nejblíž Anny. Na nejprudší části mi ale odskočila a už jsem to nedokázala zavřít. Přesto jsem strašně spokojená,“ řekla závodnice UAE Team ADQ.
Bunel využila svou chvíli
Skvělý den zažila i Marion Bunel, která dojela třetí a oblékla bílý dres pro nejlepší mladou závodnici. „Cítila jsem už během týdne, že mám dobré nohy. Dnes jsem chtěla být nahoře. Pauline Ferrand-Prévot byla sice naše určená lídryně, ale cyklistika je nevyzpytatelná. Na takovém kopci už stejně jede každý hlavně sám za sebe,“ popsala mladá Francouzka z Visma-Lease a Bike.
Největší zkouška ale podle ní teprve přijde: „Třetí místo v celkovém pořadí je skvělé, ale Angliru je monstrum. I Jonas Vingegaard o něm mluví s respektem.“
Niewiadoma trpěla, SD Worx-Protime slaví
Den podle představ naopak nezažila Kasia Niewiadoma. „Ten kopec byl prostě absurdně strmý. Nebylo možné najít rytmus. Bylo to dvacet minut čistého silového utrpení. Explodovala jsem brzy a pak už jen přežívala,“ přiznala Polka jedoucí za Canyon//Sram.
Zatímco se vítězka Tour de France Femmes z roku 2024 trápila, SD Worx-Protime pokračovala v dominanci. Třetí etapové vítězství v řadě a červený dres.
„Jakmile jsme začaly vyhrávat, už jsme nepřestaly,“ usmívala se Lotte Kopecky a dodala: „Do vysílačky jsem slyšela, jak silně Anna jede. Byla radost to poslouchat. Ale Angliru je úplně jiný příběh. Tam může přijít cokoliv.“
Teď přichází opravdové finále
A přesně tam míří celý závod. V sobotu čeká peloton královská etapa na legendární Alto de l’Angliru. 12,4 kilometru dlouhé stoupání s průměrem 9,7 procenta a pasážemi až kolem 23 procent je jedním z nejbrutálnějších výjezdů světové cyklistiky. Van der Breggen má náskok jen 18 sekund na Paulu Blasi. Na Angliru to není nic.
