Vanthourenhout (Pauwels Sauzen/Altez) postupně stupňoval tempo, jak mívá ve zvyku. Začal až ve druhé desítce, pak se dostal do druhé skupinky a když z té první nestačil Cameron Mason (Seven Racing) stíhat ujetého Pima Ronhaara (Baloise Trek Lions), vydal se za ním sám. Pak jeli chvíli spolu, ale v posledním okruhu ujel i jemu, vědom si toho, že ve spurtu by měl méně šancí. I když Ronhaar už měl tento týden dva starty a dvě druhá místa na C2 v Heederstrandu (za Niewenhuisem) a na Van Woerden (za Ortsem Lloretem).

„Prozatím mi forma funguje na všech tratích, jsem spokojený,“ usmál se Vanthourenhout, který vyhrál už potřetí v sezoně (minulou Superprestige a předtím švýcarský pohár v Steinmauru, pozn. red.), ale dny před závodem řešil potíže se zády. „Možná dobře, že jsem začal zezadu a nemusel se tolik starat o hlídaní pozice na čele. Jen jsem si na to vybral svoji chvíli v posledním kole. Ale zase jsem tratil v úvodu víc sil při dotahování, to musím příště ještě zlepšit,“ doplnil. 

„Ani já jsem v úvodu nejel. Pak jsem zalapal do dechu a už to šlo. Jsem rád, že jsem překonal loňské problémy a nechci se k nim vracet. A zda se dočkám vítězství? Mám cíl na mistrovství Evropy a taky se těším na mistrovství světa,“ přidal Ronhaar. Na třetí pozici se nakonec dotáhl zpočátku velmi aktivní 23letý Emiel Verstrynge (Crelan/Corendon), který letos odjel v dresu Alpecinu celou Tour de France. 

Casasola (Crelan/Corendon), vítězka českého poháru v Holých vrších 2020 (tehdy tu byla čtvrtá Norbert-Riberolle, nejlepší na první letošní Superprestige, která ovšem tady v Overijse spadla brzy po startu…, pozn. red.), odjela brzy s Lucindou Brand (Baloise Trek Lions). Záhy si získaly důležitý náskok a poctivě střídaly. V závěru se začalo tempo stupňovat. Brand měla, zdálo se, navrch, ale technicky působila nejistě. Což přineslo v předposledním okruhu vysmeknutí řídítek, kolizi se sloupkem podél trati a pád. Čehož 25letá Italka pochopitelně využila. Brand dojela druhá za 28 vteřin, získala 29. pódium na Superprestigi. Třetí ji ještě proháněla Aniek van Alphen (Seven Racing, -37), v týdnu předtím dvakrát druhá za mistryní světa Fem van Empel.

Českou stopu tady nezanechali závodníci, ale hlavní rozhodčí Simona Davídková. Jen v historických kronikách Superprestige září tři celková vítězství Radomíra Šimůnka a jedno Zdeňka Štybara, kdeže ty časy jsou...

Příští Superprestige se jede 11. listopadu v Nielu, další hned 15. v Merksplasu, vysílá Eurosport.

Průběžné pořadí Superprestige 2025/26 po 2 závodech

Muži: 1. Vanthourenhout 30, 2. Vandeputte 25, 3. Niewenhuis 24, 4. Wyseure 22, 5. Verstrynge 20, 6. Michels a Ronhaar 18.

Ženy: 1. Casasola 29, 2. Norbert-Riberolle 25, 3. Fouquenet 25, 4. Van Heijden 23, 5. Van Alphen 22, 6. Clauzel 17.