Bylo to kolo postavené v rokycanském Favoritu pro reprezentační tým ročníku 1985, tedy především pro Závod míru, mistrovství světa a další reprezentační starty.
Kola ze stejné kolekce 1985, nahoře při Závodě míru v Moskvě (třetí etapa - týmová časovka), Jirka Škoda skončil celkově na pátém místě. A dole Miroslav Sýkora při italském Giru (amatérů). Až v poslední etapě přišel o první místo Luděk Štyks (vyhrál Sergej Uslamin). Za Sýkorou a Američanem jede Gianni Bugno, později dvojnásobný mistr světa a vítěz Giro d'Italia, který v roce 1985 skončil za Luďkem Štyksem na třetím místě.
Závod míru jsem v tomto roce nejel, ovšem neúčast v květnových etapách mi otevřela možnost startu u našich jižních sousedů při Okolo Rakouska. To byl závod, který mi přirostl k srdci, protože se zde jezdilo v terénech podobných velkým profesionálním závodům v Alpách, Dolomitech, Pyrenejích. Vrchařských terénech, kopcích, ve kterých strávíte hodinu a mezi ně pochopitelně patří i nejvyhlášenější stoupání závodu Okolo Rakouska - Grossglockner.
Příběh rekonstrukce kola Favorit Grossglockner 1985
Neuchoval jsem si žádné kolo ze své závodní kariery, to poslední které mi zůstalo mi později ukradli. A ani jsem nebyl sběratel vintage kol, ale pořadatelé akcí pro historická kola mě motivovali ke stavbě repliky své závodní historie.
Kde sehnat rám?
První a největší úskalí bylo sehnat rám Favorit ve velikosti 520. Byl to oříšek, dvaapadesátka nebyl sériový rozměr, vyráběla se jen ve specializované dílně, takže jich není mnoho. Propásl jsem příležitost koupit rám z Loun, který byl dokonce inzerovaný, že jsem na něm dříve jezdil. Ale nakonec mě Vladimír Čepek přivedl k rámu, který odkoupil ze skladu RH Plzeň, které se později upravil na cyklokrosové kolo pro mladou závodnici. Byl to rám ročníku 1985 odkoupený z RH Plzeň, takže to mohl být jedině rám po mně, v tom roce totiž nebyl v klubu (ani reprezentaci) jiný cyklista, který by jezdil kolo stejné velikosti. Jsem si proto jistý původem, tohle kolo bývalo moje. A podařilo se mi ho odkoupit.
Rekonstrukce rámu
Rám byl předělán na kolo cyklokrosové a nalakován oranžovým práškovým lakem. Lak musel jít dolů, s tím mi pomohla firma ze Slaného LSR Services.
Odstranění práškového laku šlo laserem skvěle.
Návarky na cyklokrosové brzdy musely pochopitelně taky pryč a byla nutná rekonstrukce zadního můstku brzdy, s tím mi pomohl Jaroslav Hrubý, který má dílnu v Brně.
Rekonstrukce u Jaroslava Hrubého, dokonce na původní stolici z Favoritu Rokycany
Barevné dilema
Podle tohoto videa, které jsem měl ještě před získáním konkrétního rámu...
Video z roku 1982
...byla moje představa modrého Favoritu na zlatých kolech (jsem i milovníkem automobilové rally, a řekněte zda je něco víc, než modré Subaru Impreza na zlatých kolech...) Favorit musí být přeci modrý a ty zlaté ráfky Mavic patřily k mé éře. Ale potom přišel rám z roku 1985 a syn mi dal k Vánocům další video z archivu rakouské televize, záznam mého vítězství na Glockneru, kde jsem ke svému nemalému překvapení jel na červeném kole. Nastala hrozná muka při rozhodování, zda zvolit modré, nebo červené?
Video z roku 1985
Rozhodnutí padlo na červenou, protože to byla původní barva kola a tohle rozhodnutí dalo směr i dalšímu vývoji stavby staronového kola. Snaha o co nejpůvodnější vybavení modelu z roku 1985.
Nový červený nástřik je od mistra laku Karla Chmelíme.
Campagnolo Record nesmí chybět
Další krok byl jasný, bylo třeba sehnat originální sadu. Tady byla volba jednoznačná, základní sadu jsem koupil na specializovaném webu VINTAGEKOLA.cz u Filipa Engla. Byly tam i kliky délky 170 mm, které jsem před čtyřiceti lety jezdil. Převodníky však byly v kombinaci 52/42, to ve nesprávné specifikaci, protože jsem používal velký převodník s 54 zuby, naštěstí se mi i ten podařilo sehnat a vyměnit. Šestikolečko s největším pastorkem s 24 zuby jsem sehnal na eBay a dal díky tomu dohromady ty stejné převody, jaké jsem měl při výjezdu na Glockner.
Shánění, nakupování, výměny
A potom následovalo další shánění, nakupování a výměny. Myslel jsem si, že bude velký problém sehnat krátké klipsny, které jsem s velikostí bot 40 jezdil, ale našly se dokonce neježděné v krásném chromu. Také mám některé díly dvakrát, třikrát, když jsem nejdřív koupil něco, ale později našel lepší a autentické varianty, jako například představec Cinelli, který mám hned třikrát. Nebo sedlo Unicator jsem koupil v horším stavu v Berlíně, ovšem nakonec jsem dostal nové od mého trenéra Zdeňka Jandy. Prostě to chce svůj čas a trpělivost.
Sportovní příběh - vítězství na Glockneru dalo kolu název
Pochopitelně jsem kolo používal celý rok 1985, ale toho nejlepšího výsledku jsem dosáhl při Okolo Rakouska, kdy jsem závod dokončil druhý v celkové klasifikaci. Vítězství na Grossglockneru jsem dosáhl v čase 50:25, což byl rekord, který vydržel 12 let. Překonal ho až Frank Vandenbroucke z týmu Mapei-GB. Mimochodem, v loňském roce, po 39 letech, bych byl s časem 50:25 na této prémii druhý, tři vteřiny za nejlepším Jonasem Rappem. A jestli znáte stoupání na Glockner (v sobotu 1. 6. se zde jel Glocknerkönig) s téměř souvislým sklonem 12 %, tak přijměte fakt, že jsem ho "vylámal" s nejlehčím převodem 42/24.
Specifikace:
Rám a vidlice Favorit SS z dílny Františka Babického, velikost 520 z materiálu Reynolds 531, koncovky Campagnolo,
Sada Campagnolo Record, kliky 170mm, převodníky 54/42, náby 28 drátů
Ráfky Mavic OR10
Šestikolečko Sachs 13-24
Představec a řídítka Cinelli Giro d Italia 42-60
Sedlo Cinelli Unicator
Galusky jsem zvolil nové od české firmy Tufo S33 Pro - 21mm, má historickou návaznost na otrokovický Barum. Originální Barumky se ještě dají sehnat, ale na ježdění už to nebude ta pravá volba.
Váha foceného modelu 9,45kg
Kolo focené v prostoru velodromu Favorit Brno, který je posledním cyklistickým prostorem s názvem Favorit.
Co není na kole úplně správně?
Když vezmeme video z toho konkrétního dne 6. června 1985.
Kola která jsem dokázal získat byla určena pro časovky, nejezdil jsem výplet s 28 dráty, ale se 32. 28 drátů ve výpletu by ve sjezdech bylo riskantní, do kopce naopak výhodné. Ani vysoké náby jsme nejezdili v silničních závodech.
Barva (červená) neodpovídá stoprocentně původnímu laku, ale to je všeobecný problém rekonstrukce Favoritů, on si rokycanský výrobce nedržel, nebo nemohl v socialistickém hospodářství držet jednu recepturu své "pravé" barvy a odstínu ani v modré. K tomu nebyly dodavatelské podmínky.
Omotávku na videu mám černou, pro focení kola jsem zvolil bílou. Bílou jsme dávali na kola před nějakým významným jednodenním závodem, protože v etapovém závodě se tkaloun, který jsem zvolil i na repasované kolo, špatně udržoval. Dlouho jsem raději jezdil tkaloun, než hladkou plastovou omotávku, která už byla v zahraničí dostupná. A také bych zvolil řídítka potažené kůži, tak jak jsem je vídal v zahraničí. Dokonce jsem je sám (na vojně při dlouhých večerech) kůží obšil a několik let jezdil, než mi praskly na Bohemce ve stoupání do Horní Světlé.
Nesprávných detailů bude na kole samozřejmě mnohem víc, některá už jen tuším, další mi nejspíš unikají.
