7. etapa: Annemiek van Vleuten nadělovala minuty a minuty

Sélestat – Le Markstein, 127,1 km, téměř 3000 vertikálních metrů. Expertka Eurosportu Iris Slappendel to odhadla dobře – Annemiek van Vleuten má žaludeční komplikace z úvodu závodu za sebou, dokázala znovu nabýt síly a sebevědomí, a zaútočí hned na prvním ze tří těžkých stoupání. Až po etapě jsme se dozvěděli, že přesně takový byl plán Movistaru.

Petit Ballon – 9,3 km, 8,1 %, Col du Platzerwasel 7,1 km, 8,3 %, Grand Ballon 13,5 km, 6,7 %. Tři náročná a prudká stoupání, jedna z nejtěžších etap v historii ženské cyklistiky. Nejprve se vpředu krátce objevila asi 30členná skupina a na moment se zdálo, že Annemiek van Vleuten svůj útok odkládá. A vzápětí to spustila. Jejího ostrého tempa se dokázala držet pouze Demi Vollering. Za vedoucí dvojicí ztráta zběsile narůstala, už v polovině stoupání na Petit Ballon měla Marianne Vos ve žlutém mnohaminutovou ztrátu.  

Kilometr pod vrcholem Platzerwaselu Annemiek van Vleuten zrychlila a Demi Vollering nedokázala reagovat. Do cíle zbývalo 62 kilometrů a nedávná vítězka Gira d´Italia svůj náskok rychle navyšovala, její dosud jedinou soupeřku zahalila krize. Na Platzerwaselu už ztrácela půlminutu, osamocená třetí Elisa Longo Borghini byla čtyři minuty zpět a Cecilie Uttrup Ludwig a Katarzyna Niewiadoma více než pět minut. Jednoduše – One Woman Show.

Demi Vollering vynechala Giro d´Italia, připravovala se téměř dva měsíce speciálně na TdFF. A bylo to znát, zřejmě nikdy v životě nejela tak náročnou etapu, přesto dlouho držela krok s nejlepší vrchařkou světa. Za to, že jako jediná zkusila držet s Annemiek van Vleuten krok, jí patří uznání. Nedokázala zvítězit, nedokázala ohrozit postavení Annemiek van Vleuten, ale šla do toho, a byla jediná. Všechny další soupeřky jely své tempo. Snad jen Elisa Longo Borghini se pokusila najet čas, který by jí posunul na třetí příčku GC, ale doplatila na to. Pokud si někdo vytiskl před etapou celkovou klasifikaci, mohl ten papír už v úvodu etapy zahodit. Annemiek van Vleuten má náskok na druhou Demi Vollering 3:14, třetí Katarzyna Niewiadoma ztrácí 4:33, čtvrtá Juliette Labous 5:22 a pátá Cecilie Uttrup Ludwig 5:59. Demi Vollering: „Pak jsem si pomyslela, sakra, tohle bude opravdu hodně těžký a dlouhý den. Nemělo to konce. Jela jsem sama a úplně naprázdno. Ona dala takové zrychlení, že jsem dosahovala pro mě maximálních wattů. A stále jsem se cítila docela dobře. Jenže pak Annemiek zrychlila ještě víc.“

Před startem TdFF se zmiňovala síla týmu SD Worx a jejich dvě favoritky do celkové klasifikace. Jenže proti Annemiek van Vleuten nic nepomáhalo, Ashleigh Moolman odpadla už v prvním stoupání (následující den bylo oznámeno, že dostala infekci a odstupuje ze závodu) a Demi Vollering čelila jízdě své krajanky z Movistaru sama, jedinou pomocí byla povzbudivá slova z týmového rádia. Příliš málo. Možná… kdyby byla vedle Demi Vollering Anna van der Breggen, ale ta ukončila kariéru, a je to pouze spekulace. Čas ovšem hraje pro Demi Vollering, je o čtrnáct let mladší než její úspěšnější soupeřka. A pravděpodobně jednou Tour de France Femmes vyhraje. V nejnáročnější etapě své kariéry na sebe zatlačila víc než kdykoli předtím. Není pochyb o tom, že duel s nejlepší cyklistkou pelotonu z ní z dlouhodobého hlediska udělá ještě lepší závodnici. Anna van der Breggen ji chválila: „Je to výsledek, na který může být pyšná.“

Annemiek van Vleuten zajela nepochybně mnoho nezapomenutelných závodů a etap. Možná více než kterákoli jiná jezdkyně v historii. Žaludeční nevolnost, které padla za oběť na startu Tour de France Femmes, by většinu soupeřek vyprovodila domů. Annemiek van Vleuten dokáže trpět, sama říká, že je v tom dobrá. „Můj styl je vždy ofenzivní a také nerada čekám až na finále. Trasu jsem znala, udělala jsem si průzkum, takže jsem dobře věděla, že Petit Ballon je hodně těžký. Po šesti dnech čekání, přežívání a zotavování, jsem chtěla udělat co největší časové rozdíly, a to znamenalo útočit už v prvním stoupání. Tour pro mne byla od začátku taková horská dráha, byla jsem nemocná, bylo mi strašně, strašně špatně, a pak takto vyhrát po sólové jízdě, to je neuvěřitelné a krásné.“

Jedna z expertek Eurosportu Dani Rowe popsala jízdu Annemiek van Vleuten: „Je to její vlastní liga.“ A dodala, že ji odlišuje kombinace přirozeného syrového talentu a dlouhodobého vytrvalostního tréninku. Její kolegyně Dani Christmas také vidí v náročném tréninku její tajemství: „Kdyby se většina ženského pelotonu pokusila o průměrný tréninkový týden Annemiek van Vleuten, téměř okamžitě by se zlomila.“

8. etapa: La Super Planche des Belles Filles – podruhé Annemiek van Vleuten 

Lure – La Super Planche des Belles Filles, 123,3 km. Druhá horská etapa ve dvou dnech, dalších přibližně 2500 vertikálních metrů. Neočekávaly se změny v celkové klasifikaci, tu „stvořila“ o den dříve Annemiek van Vleuten rozhodujícím způsobem. Uspěje únik? Byly v něm cyklistky, které jsou v horách jako doma, např. Mavi García. Dojely až pod cílové sedmikilometrové stoupání s průměrem 8,6 %. Tam se za nimi najednou objevila osamocená Annemiek van Vleuten, která vyrazila ze skupiny favoritek a nikdo na její útok nereagoval. Až za chvíli se zvedla Demi Vollering a brzy bylo zřejmé, že se v cíli zopakuje pořadí z předcházející etapy, jen rozdíl byl nižší – 30 sekund. 

Katarzyna Niewiadoma si hlídala třetí pozici celkové klasifikace, na čtvrtou Juliette Labous měla 49 sekund. Nejlepší Francouzka závodu, která se narodila v Roche-lez-Beaupré, co by kamenem dohodil od startu etapy v Lure, by na polskou jezdkyni jistě ráda zaútočila. Kdyby na to měla nohy. Neměla, pořadí tří nejlepších se nezměnilo.

Několik nepříjemných momentů v etapě Annemiek van Vleuten zažila, ale dokázala je zvládnout. Technické problémy ji donutily třikrát měnit kolo, a soupeřky se toho pokusily využít. Nejen tým SD Worx, kde rozjely tempo Lotte Kopecky a Demi Vollering, ale přidaly se i cyklistky několika dalších týmů. Však se nad tímto „negentlewomanským“ přístupem pozastavoval v prvním rozhovoru v cíli i manažer ženského týmu Movistaru Sebastián Unzué. „Tohle není žádný průvod do Paříže“, prohlásil v přenosu britský komentátor Eurosportu Marty MacDonald. 

Annemiek van Vleuten: „Je to splněný sen, vyhrát ve žlutém, tady na vrcholu La Planche des Belles Filles… Nebyla to snadná etapa. Nebyl to vůbec snadný závod. Ale skončil tady, sólově, ve žlutém, skončil nejlépe, jak bych si mohla představit“.

Inaugurační ročník Tour de France Femmes je minulostí. Bylo to hodně intenzivních osm dní. Cyklistky do toho daly vše, v některých momentech až příliš (vyřazení Marty Cavalli, kterou doslova smetla šedesátkou se řítící nezkušená Australanka Nicole Frain, protože se v zápalu boje nedívala na dění před sebou). Před očima se nám odehrával krásný závod, který měl v sobě všechno. Už nyní se ale mluví o tom, jak ho vylepšit. Bude za rok Tour de France delší? Zavede cyklistky do Alp, nebo Pyrenejí? Na některé z legendárních stoupání, jako je např. Alpe d´Huez? Objeví se v itineráři časovka, či týmová časovka? A bude za rok Annemiek van Vleuten opět bez konkurence? Již oznámila konec aktivní kariéry – na závěr příštího roku. V tom letošním bere double, po Giru d´Italia má i Tour de France. Od 7. září jedou cyklistky pětietapovou Vueltu (Challenge by La Vuelta).