„Byl to strašně náročný první týden. Trochu nás mrzela týmová časovka, protože jsme cítili, že žlutý dres byl blízko. Bohužel technické problémy většinou neovlivníte. Jinak ale můžu říct, že jsme s dosavadním průběhem spokojení,“ hodnotí Vacek.

Lidlu-Trek úvod Tour vyšel podle plánu. Juan Ayuso i Mattias Skjelmose jsou v první desítce celkového pořadí, Mads Pedersen vede bodovací soutěž a tým už má na kontě etapové vítězství.

„Zatím tedy plníme všechny hlavní cíle, se kterými jsme do závodu šli. K tomu jsme si s Ayusem oba oblékli bílý dres, což byl příjemný bonus.“

Osobní úspěchy jsou pro Vacka jen doplňkem, především musí odvádět spoustu práce pro své lídry. 

„Pro mě osobně je to opravdu velká dřina. Prakticky v každé etapě jsem musel pracovat, takže nebylo moc prostoru si někde odpočinout ve skupině. Jsem tam pro kluky jak v kopcích, tak při sbírání bodů do bodovací soutěže. S touhle rolí jsem ale počítal už před závodem, takže teď je důležité dobře zregenerovat, trochu si odpočinout i mentálně a od úterý do toho jdeme znovu,“ nevzdává se.

Healy inspiroval Lidl-Trek k vítězství ve čtvrté etapě 

Vrcholem prvního týdne byla pro Lidl-Trek čtvrtá etapa, v níž Vacek, Pedersen a Quinn Simmons předvedli mistrovské taktické představení. 

„Byla to připravovaná věc. V předešlých etapách jsem mohl bez problémů dojet v první skupině, ale v týmu jsme zvolili taktiku, že budu s Ayusem a Skjelmosem do poslední chvíle a připravím jim pozici do rozhodujících momentů. Poté jsem měl za úkol dojet s odstupem, abych nabral potřebnou ztrátu a mohl (ve čtvrté etapě, pozn. red.) skočit do úniku. Inspirací nám v tom byl Ben Healy z loňského roku, který si podobným způsobem oblékl žlutý dres,“ vysvětluje Vacek. 

Ve čtvrté etapě měl nejprve pomoci Pedersenovi získat body na rychlostní prémii a následně bojovat o etapové vítězství.

„Jelikož jsme byli v početní převaze, snažili jsme se celý únik kontrolovat. Díky tomu jsem se ocitl v úniku s Tratnikem. Chvíli to vypadalo, že bych mohl dostat volnou ruku, ale po prémii mi bylo do vysílačky řečeno, že se skupina přibližuje a že mám přestat střídat.“

Přišel tím o šanci vyhrát etapu pro sebe, ale pro Lidl-Trek mělo větší hodnotu vítězství Pedersena.

„Když nás dojeli, věděli jsme, že Mads je ve skupině jednoznačně nejrychlejší. Stačilo ho udržet přes kopec a měli jsme velkou šanci etapu vyhrát. Já pak skoro celé stoupání jel podle Madse a společně s Quinnem se nám podařilo připravit mu ideální pozici, takže ve sprintu už neměl konkurenci.“

Přesto přiznává, že vzdát se vlastní šance nebylo jednoduché.

„Samozřejmě mě chvíli mrzelo, že jsem vlastní šanci nedostal. Věřil jsem, že jsem měl na etapové vítězství. Závod byl ale ještě dlouhý, takže jsem pokyny týmu okamžitě respektoval a nakonec se ukázalo, že zvolená taktika byla správná. Vyhráli jsme etapu, Mads posbíral důležité body a já oblékl bílý dres. Všechno dopadlo skvěle a po dojezdu zavládla obrovská euforie.“

Etapu přes Tourmalet si protrpěl

Do šesté etapy nastoupil Vacek v roli třetího muže celkového pořadí a byl odhodlaný udržet bílý trikot. Navíc měl v závodě s přejezdem slavného Tourmalet osobní motivaci.

„Na Tourmalet mám speciální vzpomínky. Internet obletěla fotka, jak jsme tam byli jako malí s rodiči. Tenkrát jsem si to ale užil o něco víc.“

„Byl to asi jeden z nejtěžších dní, které jsem kdy na kole zažil. Nechal jsem tam úplně všechno a ten den se nedalo jet o moc lépe.“

Tempo týmu UAE Emirates-XRG bylo podle něj od samého začátku neudržitelné.

„Předchozí etapy, hlavně ta v úniku, mě stály spoustu sil. Když UAE rozjelo tempo už na Col d'Aspin, věděl jsem, že si musím jet svoje tempo. Kdybych se snažil udržet s nimi, úplně bych se zničil.“

O bílý trikot a průběžné pódium přišel, přesto byl se svým výkonem spokojený, stále se totiž držel v první desítce celkového pořadí.

„Nakonec se mi dařilo držet vlastní tempo velmi dobře a s výkonem jsem byl spokojený. Na samotném Tourmaletu jsem na Pogačara ztratil zhruba pět minut, přitom tam překonal prakticky všechny rekordy. Ještě před rokem pro mě bylo něco takového nepředstavitelné a ukazuje mi to, jak velký posun jsem za tu dobu udělal.“

Horko ubírá energii

Jenže náročnost etapy přes Tourmalet i další těžké etapy měly velký vliv na Vackovu výkonnost v závěru prvního týdne.

„Jsem s dosavadním průběhem spokojený. Forma je pořád výborná, i když ke konci týdne už jsem začínal cítit únavu. To vedro je opravdu extrémní a poslední etapa mi kvůli tomu vůbec nesedla. Hodně jsem se s tím pral,“ připomněl devátou etapu, ve které ztratil na favority celkového pořadí téměř deset minut. 

Organismus už podle něj nedokázal odolávat teplu stejně dobře jako na začátku závodu.

„Nedařilo se mi tělo dostatečně ochladit, což je při tak obrovské zátěži úplně normální. Organismus už nefunguje stejně jako na začátku závodu. Tu etapu jsem si tedy opravdu protrpěl, ale špatný den si na Grand Tour vybere úplně každý. Nehroutím se z toho a zůstávám pozitivně nastavený.“

Třetí Grand Tour, třetí bílý dres

Jedním z největších osobních úspěchů je pro Vacka fakt, že při každé své účasti na Grand Tour oblékl bílý dres.

„Beru to jako velký úspěch, protože nejsem úplně typický vrchař jako někteří další kluci, kterým se to podařilo. Vyšlo to navíc na každé Grand Tour, kterou jsem jel, pěkně za sebou.“

„Mám z toho obrovskou radost. Byl to jeden z cílů, se kterým jsem na Tour přijel. Tímhle bílým dresem se uzavřel kruh a teď se můžu začít soustředit na další barvy.“

Ve 24 letech už posbíral zkušenosti se všemi třítýdenními závody a všiml si, že si nejsou zcela rovny.

„Tour je zatím úplně jiný level než ostatní Grand Tours. Už před startem jsem říkal, že je poznat, když jedete právě Tour de France. Všude jsou obrovské davy lidí, ať už na startu, nebo u hotelů, to jsem na žádném jiném závodě neviděl.“

Po zisku bílého dresu přišel doslova mediální nápor.

„Po etapě, kdy jsem oblékl bílý dres, mi doslova vybuchl telefon. Přišlo neskutečné množství gratulací, přibylo obrovské množství nových sledujících, zpráv i komentářů. Když se daří, všechno se samozřejmě čte krásně, ale musel jsem to hodně omezit, protože jinak bych nedělal nic jiného, než byl na telefonu.“

Naštěstí se o většinu věcí stará jeho okolí.

„Všechno za mě řeší manažer společně s týmem a snaží se mě od podobných věcí co nejvíce odklonit. Dělají maximum pro to, abych se mohl soustředit jen na závod, a za to jim patří velké poděkování. Zatím všechno funguje přesně tak, jak má.“

Celkové pořadí se podle Vacka rozhodne až v závěru posledního týdne

Hodně práce bude mít také ve druhém týdnu Tour, protože rovinatá je pouze jedna etapa a Pedersen potřebuje sbírat body každý den, na každé rychlostní prémii. A mohl by tak udělá velký krok k celkovému vítězství v bodovací soutěži. Navíc lídry na celkové pořadí čekají rovnou čtyři horské etapy.

„Pořád máme dva hlavní cíle, pódium v celkovém pořadí a zelený dres. Myslím si, že v druhém týdnu musíme hlavně udržet Ayusa se Skjelmosem v co nejlepší pozici. Osobně očekávám, že rozhodující momenty přijdou až v závěru posledního týdne, kdy nás čeká Alpe d'Huez. Musíme je dostat do časovky v co nejlepší pozici a podle toho se pak bude odvíjet plán do konce závodu.“

„Vedle toho se musíme naplno soustředit i na boj o zelený dres. Je to přesně tak, jak jsem říkal už před závodem. Je strašně těžké soupeřit s těmi nejlepšími sprintery. Madsovi zatím proti nim ve spurtu něco málo schází, ale cesta k zelenému trikotu vede přes vyhrané prémie a agresivní způsob závodění. Musíme skákat do úniků, sbírat body a ideálně z toho znovu vytěžit etapové vítězství,“ má český Vacek jasno. 

Bude schopný v tomto pracovním vytížení myslet na vlastní úspěch v podobě etapového vítězství? 

„Osobně už jsem si jeden cíl splnil, bílý dres se povedl. Teď zbývá ten druhý, který jsem měl před startem Tour. Těch příležitostí na osobní úspěch nebude mnoho, možná přijde jen jedna, a tu budu muset využít naplno. Prostě jít all-in, zbytečně nepřemýšlet a risknout to. Můžu ale slíbit, že pro etapové vítězství udělám úplné maximum.“