Tadej Pogačar (UAE Emirates-XRG) přitom v závěru etapy nehýřil energií a nebyl tím, kdo by útok vyprovokoval. 196 kilometrů dlouhá etapa z Domératu do Montluconu měla být pro sprintery, čí spíše pro odolné sprintery a rychlé klasikáře, protože profil byl mírně zvlněný a 7 km před cílem leželo krátké stoupání Cote de Buffon (600 m, 8,8 %).
Právě zde byl dostižen uprchlík Fred Wright (Bahrain Victorious) a hned poté za to vzal Axel Laurance (Ineos Grenadiers), který natáhl peloton. Pogačar pouze reagoval na útoky soupeřů, na vrcholu to zkusil Matteo Jorgenson (Visma-LaB) a Pogačar ho pokryl s Jonasem Vingegaardem (Visma-LaB) v háku.
5,6 km před cílem se překvapivě zvedl Vingegaard z čela pelotonu a Pogačar musel za ním. Za oběma favority celkového pořadí si rychle doskočili také Mathieu van der Poel (Alpecin-Deceuninck) a Santiago Buitrago (Bahrain Victorious) a s větším dostupem je stahoval Remco Evenepoel (Soudal Quick-Step).
Pětičlenná skupina spolupracovala, nejvíc práce odváděli Evenepoel a Van der Poel, ale peloton nebyl za nimi daleko. Do posledního kilometru najížděla hvězdná skupinka s minimálním náskokem. Jezdci na čele navíc asi 700 metrů před cílem začali trochu taktizovat a peloton se přiblížil ještě víc.
Van der Poel se proto rozhodl začít spurtovat daleko před cílem, čímž rozjel sprint pro jezdce za sebou. Pogačar se nenechal zavřít a v nečekaně těsném souboji ve spurtu porazil Vingegaarda. Van der Poel skončil s větším odstupem třetí a Evenepoel čtvrtý.
„Naštěstí jsem na to měl,“ radoval se Pogačar
Mistr světa si v cíli plácnul se svým rivalem a zdálo se, že jsou s výsledkem oba spokojení. „V prudké části stoupání jsem chytal nástupy. Visma-Lease a Bike to nahoře zkusili snad se všemi svými závodníky. Naštěstí jsem na to měl a dokázal jsem vše pokrýt. Dokonce i Jonas ještě jel, jako taková třešnička na dortu... Ten jeho útok opravdu bolel,“ smál se Pogačar v cíli.
V úniku se snažil ušetřit trochu energie do finiše. „Naštěstí se až do cíle klesalo, to mi umožnilo trochu se zotavit. Ale v posledních dvou kilometrech jsem myslel spíš na sprint než na celkovou klasifikaci. Van der Poel byl nejrychlejší, to bylo jasné, ale po takovém finále nemůžete nikoho podcenit. Ostatní jsou pak také rychlí, zvlášť po tak náročném dni. Chtěl jsem jít do toho sprintu a vyšlo to,“ shrnul dojezd.
„Je z toho etapové vítězství, takže už teď mohu odjet z Dauphiné spokojený,“ pokračuje Slovinec. „Uvidím, jaká bude moje forma v časovce. V horách zatím nemůžu říct, že by byla skvělá. Formu mám, to je vidět, ale opravdové testy teprve přijdou na konci týdne.“
„Skvělý den,“ říká spokojený Vingegaard
Výkon Jonase Vingegaarda byl asi největším překvapením. „Měl jsem opravdu dobrý den,“ řekl po dojezdu pro televizní kamery. „Jsem spokojený s tím, jak se mi to povedlo, že jsem dokázal odjet,“ připomněl svůj útok, který vytvořil rozhodující únik.
A spokojený byl i se svým sprintem, vždyť jako ryzí vrchař nepatří k favoritům takových dojezdů. „Je to poprvé, co jsem v hromadném sprintu dojel druhý,“ směje se. „Ne, jsem spokojený. Tadej byl rychlejší než já, takže mu chci pogratulovat.“
Vingegaard věděl, že v úniku musí šetřit, aby měl šanci soupeře porazit. A vyplatilo se. „Nejméně jsem se točil já, protože jsem si myslel, že stejně něco ztratím,“ vysvětlil v cíli. „Ale teď ztrácím na Pogačara čtyři vteřiny. To sice není ideální, ale myslel jsem, že budu bez bonifikačních sekund. Proto je šest sekund velmi dobrých.“
