Juniorské časovky ovládli britští favorité, Kvasničková skončila čtvrtá 33 setin od bronzu

20.09.2022 | Tomáš Nohejl, foto Sirotti

Juniorské časovky ovládli britští favorité, Kvasničková skončila čtvrtá 33 setin od bronzu

Loni druzí, letos první s výraznou dominancí. Britský double s podobným scénářem přinesly časovky juniorů na mistrovství světa na městském okruhu mistrovství světa ve Wollongongu v Austrálii. Eliška Kvasničková zůstala po heroickém výkonu na čtvrtém místě, jen 33 tisícin vteřiny za bronzem.

Kouč české výpravy René Andrle si den před startem dovolil prohlásit, že ji věří na první pětku a dokonce „na medaili by se to mohlo povést.“ A ono to málem vyšlo! Na 14,1 km dlouhou trať s převýšením 132 metrů vyrazilo v 9.34 tamějšího času (v 1.34 českého, poklona všem, kdo vydrželi na televizní přenos Eurosportu) postupně 37 dívek. Dlouho vedla nizozemská naděje Anna van der Meidenová, která už má pro příští dva roky smlouvu v týmu DSM.

Až do čísla 8. Drobná postavička v českém dresu se posouvala na mezičasech výš a výš, na cílové čáře pak skočila až před ní! Dlouho pak ležela na zádech na asfaltu bez hnutí, zcela vyčerpaná, jako by ani nemohla uvěřit, kolem zírali jen bezradní diváci a jejich psi. To byla úžasná chvíle. Ovšem belgická cyklistka Febe Joorisová ji nemohla vnímat, šlapala si svoje, stupňovala tempo a těsně ji předstihla. Výborně už jela za ní i Němka Justyna Czaplaová a o Zoe Bäckstedtové nebylo vůbec pochyb, ta měla na mezičase po místy až osmistupňovém stoupání na Dumfries Avenue už víc než minutový náskok.

Na tenhle den jsme se s trenérem připravovali už od prosince minulého roku. Neobešlo se to bez výpadku, jaký přinesl zánět šlach nebo sražení autem. Ale s pomocí lidí okolo jsem to zvládla, vyprávěla. Najezdila pro to přes 12 000 kilometrů a zapsala 455 hodin tréninku.

Do závodu šla s nervozitou, protože se včera nemohla dostat do potřebných tepů. „Měla jsem obavy, jestli forma skutečně přišla,“ přiznala. Jenže dnes jela průměr 188 a maximálku 203! „Na startu na rampě jsem měla výraz plný koncentrace, který se ale proměnil ve výraz zabijáka. Uzavřela jsem se po startu do svojí bubliny a myslela jen na to, kam jedu, jak dýchám a šlapu a co mi repre trenér říká do vysílačky.“

Jak se to povedlo? „Byl to těžkej závod, po kterém jsem vyčerpáním padla na silnici a pak jsem si šla na chvilku sednout do křesla vedoucí závodnice, než se kolem prohnaly ty hlavní favoritky. A tak si vezu z časovky australskou bramboru! To mě ovšem vůbec netrápí a s výsledkem jsem naprosto spokojená,“ komentovala svůj výsledek bez špetky smutku bojovnice z Klášterce nad Ohří. Na kole jezdí pět let, z toho ale tři závodila na horském, teprve loni vlítla na silnici a bylo z toho 11. místo na mistrovství světa ve Flandrech. Teď je čtvrtá nejlepší ze všech na celé zeměkouli. A jen kousíček scházel, aby se zařadila za Terezu Huříkovou, později bikerku, teď už dvojnásobnou maminu z Vimperka, která jako jediná získala pro Česko v tomto závodě medaile, 2004 dokonce zlato a o rok později stříbro.

Královnou je Zoe (čas 18:26), dcera Big Maggyho Bäckstedta, mohutného Švéda, vítěze Paříž - Roubaix 2004 i etapy na Tour de France, a britské cyklistky Meghan Hughesové. Spolu žijí teď nejvíc ve Walesu a dvě bronzové medaile ze světové juniorské časovky má už její sestra Elynor. Byl to můj cíl, ale žádný tlak jsem si nepřipouštěla, chtěla jsem si to užít. Jela jsem, co to šlo, byla to dřina, trenér mi z auta říkal, že když vydržím, vyhraju. Ale ani jsem nevěděla, že mám takový náskok, to mi pověděl po dojezdu,“ radovala se, když vydechla poté, co málem mocnými záběry do pedálů roztrhala asfalt. Teď ji čeká ještě obhajoba zlata v závodě s hromadným startem, ale už jezdí v dospělé stáji EF Education - TIBCO, v jejichž růžové časovkářské helmě jela.

O téměř čtyři hodiny později už odpoledne vyrazili junioři, které čekaly dva okruhy. Tedy 28,8 km s převýšením 264 metrů. Bylo jich 52 ve čtyřech výkonnostních skupinách s půlhodinovou pauzou, aby se nepřehustila trať. Povrch byl kvalitní, silnice dostatečně široká, zatáčky většinou pravoúhlé. Jen dvě nebo tři místa se značením ostrůvků přinesly problémy. Nadějně rozjetý Američan Alexander Gustin tu dokonce spadl, snad jako by zabloudil, ale bez následků.

Na vedoucí pozici se usadil čtvrtý startující, „tasmánský čert“ Hamish McKenzie. Museli mu přinést oblečení, pití i něco k snědku, parťáci vedle se střídali. V křesle vydržel skoro tři hodiny až do průjezdu posledního. Ano, Joshua Tarling, už člen Ineos – Grenadiers, byl ještě o kousek lepší. Přesně o 19 vteřin. Zajel průměr přes 49 km/h (čas 34:59) a letos vyhrál všech pět časovek, do kterých nastoupil. Ale nadřel se na to hodně. „Rok práce, ale chtěl jsem to. Loni jsem byl z druhého místa naštvaný. Sezona se rozjela špatně, byl jsem zraněný, potom prázdný, ale od Evropy už to šlo nahoru. První část a do kopce jsem jel vždy naplno, pak už se dalo se zadním větrem dojet až do cíle. Bolelo mě to, musel jsem vyjet dokonale zatáčky,“ hodnotil v cíli.

Bronz získal taky Němec, tady Emil Herzog. Norskou časovkářskou linii držel tentokrát devátý Jorgen Nordhagen, sice stříbrný z hromadného závodu na Evropě, ale hlavně běžec na lyžích!

A Češi? Pavel Novák se stal trochu antihrdinou už na startu. Lehce ho totiž zmeškal… „Měl jsem špatně připevněné číslo na zádech, muselo se to předělat, nevědělo se, jak to stihneme a přinesli mi na poslední chvíli kolo. Ale nerozhodilo mě to, myslím, že to můj výkon neovlivnilo,“ vysvětloval anglicky do televizního přenosu. Ztratil vteřinu, na konečný výsledek to opravdu nemělo vliv. Český mistr zajel velmi dobře, patnácté místo s odstupem 2:02 lze vzít se ctí.

Štěpán Telecký možná myslel malinko výš. Skončil 27. se ztrátou 2:59 na vítěze. Servismani pro něj zvolili větší přední kolo, jenže už foukalo a tak to s ním místy házelo. Oba kluci zajeli to, na co mají, nebylo to špatné,“ ocenil René Andrle. To viděl i táta Luděk Telecký, šéf silniční sekce cyklistického svazu, který za ním včera přiletěl. Stříbro Romana Kreuzigera z roku 2004 tak zůstává v časovce ojedinělým zápisem s českou vlaječkou.

Ještě zajímavost: Pravidla pro juniory dovolila maximálně převody 52x14, což se místy z kopce nedalo utočit. Domácí William Eaves zvolil proto jako jediný „bikové převody“ s jedním malým převodníkem vpředu. Vydalo mu to na slušné 18. místo.

Zítra se ještě jede časovka mix štafet, od pátku do neděle patří program šampionátu závodům s hromadným startem všech kategorií. Poprvé se tu bude vyhlašovat titul i v ženách do 23 let, pojedou však společně s ženami. Všichni tři dnešní čeští „časovkáři“ nastoupí i do závodů s hromadným startem, kde je doplní Julie Kopecky, Milan Kadlec mladší a Martin Bárta.

Výsledky juniorů:

Výsledky juniorek: 


Tomáš Nohejl
Všechny články autora


Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste